Hrstka nadaných sportovců se maximálně snaží... a je tu úžasná příležitost k tomu, aby celá pospolitost nárokovala svůj podíl "na zisku" --- vždyť "my" jsme vyhráli. Tak trochu všichni, že? A mimochodem: nevyhrál náš český hokejový výběr letos dvakrát nad mistrem světa? Jednou, těsně před světovým mistrovstvím, s tehdy úřadujícím mistrem světa, Kanadou; a během mistrovství --- s nastávajícím a tehdy ještě netušeným mistrem světa, opět Kanadou?

A pokud je štěstěna (nemající svázané ruce "zodpovědností"?) přízniva soupeři a my jsme --- spolu s našimi hrdiny --- zničehonic na dně, jsme pak jako spráskaní psi. Dokonce i lístky na ta poslední triumfální utkání hokejového šampionátu lze --- dokonce pod rukou --- dostat levněji, než jaká byla úřední cena. A to je co říci! (Přitom podnikavci nelenili a na tu příští slávu si včas přisadili svou poměrně neslýchanou zprostředkovatelskou marži. A i tu je zajímavé, že kdekdo věděl o --- že by "šedé" --- nelegální zóně prodeje vstupenek na tento světový hokejový turnaj s horentní přirážkou; kupodivu aniž se podařilo toto nutně veřejně probíhající "stříhání (peněžní) stříže (hokejových) oveček" přijatelně omezit. Jak obtížně se operuje s "vůlí" postupovat nejen korektně, ale také účinně s korupcí a s šedou ekonomikou; a také s případnými děrami v zákonech a předpisech!) Bilancuje se. Všelijak. Kdekdo má pravdu. O všem.

Když se v ČSR plakalo dva roky po válce těsně před koncem světového hokejového turnaje nad tím, že našemu mužstvu o vlásek jednou "nešťastnou" prohrou unikla zlatá medaile, najednou se začal vzápětí odehrávat zázrak. Rakouské mužstvo "nádhernou" souhrou "šťastných" okolností pomohlo československému hokeji k prvnímu místu v tabulce. Neboť mistrovství probíhalo turnajovým systémem, na celkový počet bodů a skóre. Do Rakouska pak putovaly --- nemýlím-li se --- dva vagony másla a nespočet díků za to, že rakouské hokejové mužstvo jedním svým nečekaným vítězstvím zajistilo konečný triumf ČSR v té celé náročné soutěži.

Samozřejmě za těch už málem 60 let po 2. světové válce se nejednou měnil herní systém světových hokejových mistrovství. Ten stávající --- jak známo --- začal turnajovým systémem s relativní snadností protlačit se dál, přičemž posledních osm mužstev dál hrálo vylučovacím systémem. Že takto možná do celé soutěže vstupuje víc jak rozmanitých fenoménů náhody, tak i nečekaného napětí, jsme byli zrovna teď svědky. Kdo by si tu nevzpomněl na osud vítěze základní části české hokejové superligy v právě ukončeném ročníku?

Možná že pak otázka nemusí nutně znít, jak to, že naše i slovenské mužstvo letos ve světovém klání neuspělo, ale co dělat ve sportu v kolektivních hrách mj. se sportovním štěstím, je-li nasazen v závěru vylučovací systém; anebo zda raději znovu neusilovat o nástavný turnajový systém, případně ve finále dvoukolový. Jenže pak asi zapomínáme, že turnaj nemůže trvat nadměrně dlouho a že je to taky mj. "obchod", mající svou "uzávěrku"...