V první kapitole, věnované plně novým opatřením, jimiž má být kubánský režim zničen, si zvláštní pozornost zasluhují:

1. 1. Vyčlenění 59 milionů dolarů v příštích 2 letech na financování akcí směřujících ke zničení revoluce. Tyto peníze mají být mimo jiné použity na:
   • Vytvoření mezinárodního fondu pro rozvoj "občanské společnosti" na Kubě, jenž má získat "dobrovolníky" ze třetích zemí, kteří by cestovali na Kubu a přiváželi pomoc proamerickým "disidentům". V praxi jde o organizaci sboru kurýrů, kteří by dopravovali finanční a logistickou podporu odpůrcům tamní vlády.
   • Společně s OAS zřídit "stipendijní plán", jenž by vybraným odpůrcům kubánského režimu umožnil studovat na amerických a latinskoamerických univerzitách. V podstatě je to plán na přípravu kádrů pro svržení legální vlády na Kubě.
   • Financovat programy na podporu tzv. "prodemokratických snah mládeže, žen a Kubánců afrického původu".
   • Vyčlenit 18 milionů dolarů na vysílání propagandistické televizní a rozhlasové stanice Martí, z letounu C-130 vyhrazeného pouze k tomuto účelu.
   • Dále vést a zintenzivňovat veřejné kampaně proti Kubě v zahraničí, jež by se dotýkaly údajného porušování lidských práv na Kubě, "špionáže proti jiným zemím", "podvratné činnosti proti demokraticky zvoleným vládám v Latinské Americe" a dalších aktivit, definovaných jako ohrožování zájmů Spojených států, a pořádat mezinárodní nebo národní konference ve třetích zemích k "šíření informací" o politice Spojených států na podporu "přechodu" na Kubě". Oznamuje se tak dalších 5 milionů dolarů na financování mezinárodní kampaně k diskreditaci Kuby.
2. Omezení okruhu příjemců peněžních zásilek a balíčků na přímé příbuzné Kubánců žijících ve Spojených států, mezi něž jsou řazeni pouze prarodiče, vnoučata, rodiče, sourozenci, manželky a děti. To znamená, že od nynějška bude Kubánec žijící ve Spojených státech jediným emigrantem, jemuž je zakázáno zasílat ekonomickou pomoc staré tetičce či jinému blízkému příbuznému.
3. Zákaz Kubáncům žijícím ve Spojených státech zasílat peněžní zásilky a balíčky jejich příbuzným, pokud jsou "vládními úředníky nebo členy komunistické strany". Sedmdesátiletá matka by se tak například musela zříci svých politických práv, aby mohla obdržet peněžní zásilku.
4. Zredukování návštěv Kubánců žijících ve Spojených státech ze současné jedné cesty na Kubu ročně na jednu cestou každé tři roky. Zavádí se dodatečné omezení, vyžadující od nynějška specifické povolení pro každou cestu namísto dosud platného všeobecného povolení. Udělování povolení k cestě na Kubu se omezuje pouze na návštěvy za přímými příbuznými. Za tím účelem rozhodla vláda Spojených států, že od této chvíle je rodina definována jako "prarodiče, vnoučata, rodiče, sourozenci, manželé a děti". Nadále tedy nebude podle presidenta Bushe bratranec, teta či jiný blízký příbuzný členem rodiny. Rovněž bylo rozhodnuto, že Kubánci nedávno přibyvší do Spojených států mohou na Kubu vycestovat až tři roky poté, co emigrovali. Zatímco vláda Kuby vytváří stále pružnější podmínky pro návštěvy emigrantů ve vlasti, vláda Spojených států násobí překážky. Čeho se obává?
5. Zkrácení množství peněz, jež mohou Kubánci žijící ve Spojených státech utratit na pokrytí svých výdajů během návštěvy Kuby ze 164 dolarů na 50 dolarů na den.
6. Pokyn americkým úřadům, aby prováděly "skryté operace" proti každému z Kubánců žijících ve Spojených státech, kdo by přivezl peníze příbuzným na Kubě. Nabízejí se dokonce odměny těm, kdy by ilegální peněžní zásilky příbuzným oznámili.
7. Zpřísněním kriterií dále omezovat povolování vzdělávacích cest a akademických výměn pro americké občany a instituce. Zde je nutné připomenout, že povolení pro tzv. "styky typu národ národu" bylo Bushovou administrativou již zrušeno.
8. Provedení přísného posouzení, zda aplikace oddílu III Helms-Burtonova zákona je v rozporu s americkými zájmy, nebo zda by jeho uplatnění mohlo uspíšit pád kubánského režimu. V praxi se nanáší možnost povolit konání soudních řízení proti podnikatelům ze třetích zemí, kteří by obchodovali s Kubou, před americkými soudy, což dosud nebylo praktikováno.
9. Striktní uplatňování sankcí obsažených v oddíle IV téhož zákona, jenž zakazuje udělit vstupní vízum do Spojených států zahraničním investorům na Kubě. Na uplatňování Helms-Burtonova zákona budou dokonce vyčleněny další prostředky a personál.
10. "Neutralizace" kubánské společnosti, zabývající se ekonomickými aktivitami souvisejícími se zahraničním sektorem. K tomu účelu má být vytvořena Skupina na posouzení majetkových otázek, jež by se věnovala zkoumání kubánských a zahraničních společností obchodujících s Kubou.
11. Zintenzívnění úsilí zapojit vlády třetích zemí do kampaní proti legální kubánské vládě.
12. Podpora aktivit na snížení zájmu o turismus na Kubu ve třetích zemích.
13. Další odmítání víz kubánským představitelům, kteří mají vycestovat do Spojených států.
14. Na úrovni Státního departmentu vytvoření funkce koordinátora pro "přechod" na Kubě, který by kontroloval uplatňování těchto opatření.

    Dalších pět kapitol pojednává o opatřeních, jež zavede vláda Spojených států na Kubě, jakmile bude dosaženo jejího snu -- svržení stávajícího kubánského politického systému.