I když se neprojevoval politicky, měl prý pravicové názory. V roce 1984 řekl švýcarskému prezidentu na recepci: "Zachovejte si Švýcarsko bělošské."

S Margaret Hildou Robertsovou se oženil v roce 1951 a stal se ředitelem naftařské firmy Castrol.

V britské veřejnosti byl znám jako náruživý hráč golfu a jako takového ho také často parodovali ve fiktivních "opileckých" dopisech z jeho pera, publikovaných v časopise Private Eye.

Parlamentní sloupkař a dlouholetý novinář Simon Hoggart potvrdil v listě Guardian, že pověst Denise Thatchera jako bigotního ultrakonzervativce a člověka, který se rád napil, nebyla fiktivní.

Thatcherová se snažila jeho drinky omezovat: když jednou zpochybnila jeho žádost a velkou sklenici tvrdého alkoholu během ranního letu do Skotska, řekl jí: "Moje milá, na gin s tonikem není nikdy příliš brzo."

Známý rozhlasový reportér James Naughtie se zmiňuje o tom, jak jednou mluvil se Thatcherem na recepci v Downing Street. Thatcherová měla zpoždění. Když se konečně dostavila, k Thatcherovi přišel tajný a sdělil mu: "Šéfka je tu, pane Thatchere." Na to Thatcher reagoval tak, že jednou rukou vylil velkou skleničku tvrdého alkoholu, kterou pil, do vedle stojícího květináče a druhou rukou potřásl ruku své dorazivší manželce.

"Ano, Thatcher byl politický bigotní," potvrzuje Hoggart. Poradil švýcarskému prezidentu, aby zůstalo Švýcarsko bělošské, s pohrdáním hovořil o "barevných" přistěhovalcích v londýnském Brixtonu a spatra se díval na všechny země, které nepovažoval za dostatečně "kvalitní" - mezi jinými byly "Čína a Kanada plná blbosti". Byl to typický koloniální Angličan ze starého světa. Nikdy by mu bývalo nenapadlo, že by se ženská mohla stát premiérem, ale když tohoto postavení jeho manželka dosáhla, hájil ho vášnivě.

Thatcher vyjadřoval nejhlubší instinkty své manželky. Zdálo se mu šokující a zbytečné, aby se rušilo turné anglického ragbyového týmu do Jihoafrické republiky jen proto, že tam byl apartheid. Nenáviděl odbory. Stejně jako mnoho obdobných extremistů zastával názor, že lidé, kteří mají umírněné názory, musejí být ve skutečnosti extremisty pro druhou stranu. A tak byla pro něho BBC "Bolshevik Broadcasting Corporation" a její okruhy byly "Marxismus 1" a "Marxismus 2".

Občas ale projevoval neočekávanou moudrost. V roce 1982, po válce o Falklandské ostrovy, doporučil Thatcherové, aby projevila vůči Argentině při její porážce velkomyslnost, neboť jinak v té zemi vyvolá proti Británii intenzivní nenávist.

Neměl rád, že se o něm v Británii usuzuje, že je jen neschopný opilec, i když fingované dopisy od něho v časopise Private Eye byly vůči němu docela láskyplné a často obsahovaly inteligentní postřehy. Poukazoval na to, že kdyby byl jen starý neschopný opilec, těžko by jako ředitel firmy mohl vést multimilionářské podnikatelské impérium.

Thatcherová daleko častěji, než bylo známo, za scénou propadala zoufalství a zkolabovala. V těchto chvílích slabosti byl vždy k dispozici Denis.

Čas je neúprosný. Teď o tuto podporu přišla. Sama Thatcherová postupně propadá tomu, čemu se dříve říkalo senilita a nyní se to jmenuje Alzheimerova choroba.

Je pro nás téměř nemožné si uvědomit, jak smutná a opuštěná nyní bude, uzavírá autor.