"Posláním církve není stát se politickou stranou opozice, která na Kubě bohužel neexistuje", uvedl doslova kardinál Ortega při vystoupení v jednom z nejvýznamnějších havanských katolických chrámů, Sv. Juanu de Letrán.

Toto stanovisko bylo církevním hodnostářem vyjádřeno na shromáždění, konaného za přítomnosti Jamese Casona, šéfa Zájmové kanceláře USA na Kubě a zástupců diplomatického sboru. Od svého jmenování administrativou presidenta George W. Bushe se Cason stal středem intenzívního konfliktu s kubánskou vládou, která ho obvinila z pokusů o umělé vytváření protisocialistické opozice na Kubě.

Podle církevních zdrojů byl na eklektickém setkání přítomen rovněž jeden z tzv. oponentů kubánská vlády Manuel Cuesta Morua z organizace Výbor pro reflexi umírněné opozice (MROM) a dále Alfredo Guevara, zkušený historický vedoucí činitel kubánské revoluce, známý zvláště v kubánském kulturním světě, a současný president Mezinárodního festivalu nové latinskoamerické kinematografie. Ortega poněkud zmírnil svůj odmítavý postoj k zavlečení církve do politických tlaků, jež jsou podle kubánských úřadů vyvolávány Spojenými státy, a uvedl, že sám by byl stoupencem myšlenky existence několika politických stran v zemi.

Kardinál však odmítl názory českého biskupa Václava Malého, který kritizoval kubánské katolické hodnostáře za to, že nepodporují sektor, který označil jako disidenty. Kubánské soudy odsoudily minulý měsíc k trestům vězení více než 70 osob, obviněných z "činnosti proti kubánské vládě v žoldu USA".

Není to poprvé, kdy katolická církev na Kubě reaguje veřejně na tlaky, jež jsou zjevně vyvíjeny, aby se tato instituce ujala aktivní úlohy v křehkém a rozděleném opozičním sektoru na Kubě.

V loňském roce byla delegace katolické mládeže, jež přicestovala do Kanady na setkání s papežem Jane Pavlem II, doslova obléhána protikastrovsky smýšlejícími Američany kubánského původu, jejichž cílem bylo přimět některé delegáty k emigraci a prezentovat je jako příklady útěků před situací na Kubě. Okolnosti přiměly tehdy církev k rázné reakci a zveřejnění této situace. Představitelé kubánské katolické církve zdůraznili, že je "vzdálena" politickým tlakům, jež vyvolává kubánsko-americký konflikt.

Po zmíněných rozsudcích a vykonání trestu smrti na třech únoscích, kteří se zmocnili trajektu s cestujícími v Havaně a ohrožovali životy rukojmí, se samotný kardinál Ortega vyjádřil kriticky na adresu kubánských úřadů. Prohlášení z tohoto týdne mají podle všeho odstranit rodící se napětí ve vztahu s vládou, neboť taková situace zjevně není papeži po chuti.

Třebaže se Jan Pavel II. v určitém okamžiku vyjádřil ke zmíněným událostem kriticky, považovali zejména "američtí nepřátelé kubánského socialistického systému" jeho prohlášení za "vlažné".

Kubánský president Fidel Castro tehdy reagoval pochvalným vyjádřením k papežovu odmítavému postoji k vojenské invazi do Iráku, kterou nařídil Bush. Papež navštívil Kubu v roce 1998, kde se souhlasem a dokonce za účasti kubánských orgánů sloužil masové mše ve všech velkých městech ostrova.

Castro tehdy veřejně chválil polského papeže, jehož, jak řekl, považuje za moudrého a čestného muže (RL/FM)