12. 3. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
12. 3. 2003

NOVÉ POVĚSTI ČESKÉ
tentokráte o praotci Čechovi a tajném hřbitově sebevrahů v Bohnicích

"Již si nebudete stýskati, neboť jsme našli kraj , kde zůstaneme a sídla zarazíme. Vizte, to je ta země zaslíbená, zvěře a ptáků plná, medem a strdím oplývající. Jen jména nemá, rozvažte, jakým jménem by měla být jmenována..." Tak moudře a prozíravě ke svému lidu promluvil kmet monumentální postavy, ale zdraví již chabého, když dorazil pod nevysoký kopec vypínající se uprostřed polabské roviny.

Zůstává záhadou, jak se zdivočelým slovanským kmenům, bytujícími v širých stepích mezi Vislou a Bugem podařilo přepravit k úpatí Řípu, vrcholku v porovnání s jinými horstvy zcela bezvýznamnému a básníky mylně opěvovanému jako panenské nebo mateřské ňadro. Čedičová kupa se původně nazývala pro černou barvu kamene a jeho neobyčejnou hmotnost "Ďáblova řiť".

Čert tu vypustil odporně páchnoucí lejno, podobající se kopce hnoje. A ďábel kadí vždy na stejnou hromadu, neboť vyšší cherubínské síly nedovolují šíření zla do okolí. Ať se kopec opředený romantickými legendami jmenuje jakkoliv, stal se tragickým místem českých národních dějin .

Dle představ obrozenců měl praotec Čech přivést do české kotliny, kde povážlivě klesala porodnost, rasově čisté muže plavých vlasů a ženy kyprých ňader. Alespoň tak zněla tajná dohoda s tvůrcem všeslovanské myšlenky T. G. Masarykem. Ten se považoval za německy mluvícího Slováka narozeného na Moravě a žijícího ve Vídni. Čechům nedůvěřoval , vycházel z názoru, že jsou nejméně Slovany. Praha se hemží Němci, Francouzi, Židy, Španěly, Angličany a Avarobulgary tatarského typu, pověstnými nenasytnou žravostí, sklony k anarchismu a vyvoláváním vzpour a revolucí. Praotce varoval, aby při složité mezinárodně politické operaci přísně dbal pokynů posílaných mu z Washingtonu. Hrozilo nebezpečí, že velkolepý plán národní obnovy ztroskotá na malicherných hloupostech.

O skutečné postavě zakladatele našeho národa se toho ví málo. Kronikáři se nestyděli inspirovat starozákonním Mojžíšem, jenž na hoře Sinaji spatřil hořící keř a vyvedl neposlušný izraelský lid do země zaslíbené: "Podejděme pod tuto horu, tam dětem, skotu odpočineme...Ráno pak, za první zoře vstal Čech a vydal se sám jediný vzhůru na temeno Řípu tichým lesem, plným ještě nočního šera... I zaradoval se nad utěšeným krajem i zamyslil se pak nad ním, jak bohové dají, jak tu bude jeho rodu i budoucím pokolením.... " Praotec Čech však neměl pronikavého prorockého ducha ani vůle napravovat a trestat mravní prohřešky svého lidu. A ten - "po způsobu dobytka každou noc vyhledával nové pohlavní styky a s východem jitřenky přetrhával svazek tří Grácií a železná pouta lásky. Kde koho zastihla noc, tam si lehl do trávy a v stínu košatého stromu spal sladkým snem..."

Na nebezpečné tažení praotce vylákal mladší bratr Lech. Mylně se domníval, že unikne nářku svých žen, konkubín, milenek a souložnic toužících po pařížských módních salonech a luxusním zboží. Lech se naopak chtěl úspěšnějšímu bratrovi pomstít. Nezapomínal na protivenství prožitá v dětství a toužil vyvrátit všeobecně sdílenou legendu o Čechových nadpřirozených milostných schopnostech, ten na území Tichého Donu proslul jako slovanský Don Juan, což popsal ve stejnojmenném románu Michal Šolochov. Lech, v manželství neúspěšný paroháč, žil pod pantoflem. Velkohubého bratra nesnášel, protože ho od dětství zneužíval , musil se před ním plazit jako had, nechal si něj utírat nos a rozepínat poklopec, když se mu zamanulo jít na stranu. Stařec sivé brady trpěl těžkými depresemi a nostalgicky vzpomínal na dávná milostná dobrodružství a divoké lásky. Ke stáru zklidněl a podoben zkušenému vinaři jen voněl k éterickým oparům a dráždivému buketu ženských těl. Chorého a bezmocného kmeta balily služky do buvolích koží, aby si zachoval alespoň náznak proslavené mužné síly. Mezi chatrčemi a potrhanými stany pobíhaly praotcovy manželky s neustálým outěžkem, což impotentní patriarcha připisoval božským silám a zázrakům. Radil se s bábou zaříkávačkou, obětoval Dědkům, prosil, aby ho již neobdarovávali tak hojnou úrodou potomstva. Křikem pacholat a praním plenek byl znaven k smrti. Nic nepomáhalo. V prostotě dětinské mysli nepochopil, že za vším stojí mstivý Lech, jenž najímal chlapce z širokého okolí, aby navštěvovali lože praotcových manželek. Povedený bratříček byl rozhodnut tyrana zničit.

Když se o Masarykových všeslovanských plánech dozvěděl šéf pruského generální štábu maršál hrabě von Moltke, před nímž se pro neochvějné logické myšlení třásl i Otto von Bismarck, sjednotitel Německa, rozčilil se do nepříčetnosti. Do Prahy napsal: "Pokud se domníváte, že rozpadající se stát vedoucí žabomyší spory o pomlčku, dvojdomek, dvojstátí , federativní nebo socialistickou republiku má tu drzost zpochybňovat posvátné právo Němců na úrodné úvaly Vltavy a Labe, tak se mýlíte. Kašlu na Pražské povstání. Ve velkém zápase mezi Západem a Východem postaví neblahý osud český národ na stranu Rusů, na stranu despotismu proti pokroku. Češi podlehnou. Nedopustím, aby za neodvratnou záhubu byli označováni jako viníci Němci."

Lid rozhodl , že žírný kraj pod posvátným Řípem se bude jmenovat Čechy a tu velebný kmet pateticky zvolal: "Vítejž země svatá, nám zaslíbená! Zachovej nás zdravé, zachovej nás bez úrazu a rozmnož nás od národu k národu až na věky!" Hned si budovali obydlí, stavení roubená, slámou krytá a nepomyslili, že spanilá krajina, kde žito, pšenice a ječmen i proso se hustě s chmelem vlnily širými lány, je nebezpečnou a zrádnou pastí. Čech vypracoval několik variant obrany: uvažoval, že se proti Prusku spojí s Bavorskem, předpokládal vznik Velkomoravské říše a varianta zvaná "patetická", počítala s obnovením přemyslovského údělného knížectví v nejbližším okolí Prahy. Čech byl přesvědčen o nedobytnosti české kotliny obklopené horami a neprostupnými hvozdy. Ve volném čase se věnoval nápěvu národní hymny. Zvažoval, zda je lepší Píseň práce: "Již vzhůru psanci této země, jež hlad zhnět...", či text zaslaný předsedou Panevropské unie Ottou von Habsburgem : Donau bis zur Elbe, alles ist mein Heimantland..." Prozíravější Lech nacvičoval - "Kol Rusi veliké teď republik volný na věky svobodný hlas. To z národů vůle je svaz nerozborný. Ať žije náš mohutný Sovětský svazu...." Nakonec vnuknutím prozřetelnosti vybral "Země česká, domov můj.... " Tak se zrodil první kult osobnosti!

Z posvátných lip padalo listí a hustá mlha se válela jako chuchvalce vaty nad krajinou. Bankéřům bylo jasné, že předlužený stát, jehož zahraniční politika nerespektovala právo malých národů na sebeurčení, zbankrotuje. U Čechů si podávali věřitelé dveře. Tvrzení, že země je nedobytná, bylo směšné. Vlivný židovský finančník Sámo procházel železnou oponou bez obtíží. V neprostupných hvozdech, plných zrádných bažin sbíral houby. Vylepšoval si diety vyplácené "Dresdner bank" v přemyslovských haléřích. Lech založil Solidaritu a nezajímal se o "Dientsbierův stabilizační plán", přednesený ministrem zahraničí na Harvardu a vypracovaný na podporu zbídačené postkomunistické střední a východní Evropy. Mimo intelektuálních kvalit měl dokument jediný nedostatek, nikdo ho nepotřeboval. Zařídil, že sklerotický Čech nenastoupil do ozbrojeného vlaku československých legií v Nižním Tagilu, operujících na transibiřské magistrále. V Kyjevě legionáře marně čekal Masaryk, aby zavolal : "Chlapci, držte se. Dívá se na vás svět", a pohostil je chlebem a solí. V Čierné při Čope ujela Čechovi Intercity, a ze širokorozchodné železnice nepřestoupil na evropský rozměr. V Praze Havel volal marně o pomoc, očekávaje "bájná vojska z dávných dob". Za jidášský peníz zmařil i přesun slovanských kmenů k teplým mořím, kde si měli léčit kretenismus, způsobený nedostatkem jódu. Důsledkem toho byl pád srbského tyrana Miloševiče a nástup albánských muslimů k Drávě a Sávě. Masarykova koncepce velké slovanské Evropy se rozpadla jako domeček z karet. Ve Světové revoluci učenec napsal: " Čech byl schopný vladař a nebýt závistivého Lecha, mohl vybudovat nepřemožitelnou říši. Kardinální chyba spočívala nikoliv v nepochopení, že politika je umění možného, ale v podcenění prostého faktu, že jakékoliv snažení stojí a padá s konkrétními mezilidskými vztahy."

Antropolog Emanuel Vlček hledal pohřební mohylu a kosterní ostatky zakladatele národa, údajně ležící u nedaleké Citiněvsi, vrchu cti. Nenašla se! Kopali i na Želivu. Marně! Předpoklad, že situaci osvětlí kryptogram "Ze Řípu Čech svůj domov vzal, na Bíle hoře dokonal, v matičce Praze z mrtvých vstal", postoupený kontrarozvědce k dešifrování, se ukázal mylný. Průzkum bělohorského bojiště a přilehlého letohrádku neprokázal, že pod základy Hvězdy se nachází Čechův popel. Za nejvěrohodnější lze pokládat svědectví dnes již devadesátiletého zřízence proslulé beřkovické psychiatrické léčebny. Tvrdí, že všemi opuštěný stařec stál v koutu největšího léčebného sálu a vykřikoval podoben Learovi: Nikdy, nikdy, nikdy... Když za zcela neobjasněných okolností zesnul, jeho ostatky byly převezeny do Prahy, nikoliv na vyšehradský Slavín, nýbrž na tajný hřbitov sebevrahů v Bohnicích. Zakladatele národa dodnes opěvují básníci: - K tobě, šedý praotče náš Řípe, národ český vděčně prozírá, za příkladem rekovných svých otců pro vlast meči prsa otvírá -. Smutné je, že ve světovém umění posvátná hora Říp ani bájný praotec Čech nezůstavili stop žádných.

                 
Obsah vydání       12. 3. 2003
12. 3. 2003 USA chtějí okupací Iráku dokončit svůj projekt globální nadvlády
12. 3. 2003 Ostrava vítá čínské komunisty Petr  Ďásek
12. 3. 2003 Povede politika George Bushe k oslabení vlivu USA v zahraničí? Jan  Čulík
12. 3. 2003 Maturity bez "matiky" Miloš  Dokulil
12. 3. 2003 NOVÉ POVĚSTI ČESKÉ
tentokráte o praotci Čechovi a tajném hřbitově sebevrahů v Bohnicích
Hugo  Schreiber
12. 3. 2003 Havárie autobusu: "Zavřete řidiče!" Jan  Čulík
12. 3. 2003 Počítejte s námi! Petr  Bilík
12. 3. 2003 O ČT a o Jiřím Balvínovi: Zdroje a "zdroje" Fabiano  Golgo
12. 3. 2003 Liberecká spalovna vyhrožuje žalobou, místo aby si pořídila dioxinový filtr
12. 3. 2003 Proč válku? Názory saúdsko-arabského vyslance v Kanadě Miloš  Kaláb
12. 3. 2003 O munici z ochuzeného uranu Petr  Schnur
12. 3. 2003 Co všechno udělal Václav Klaus dobrého Jan  Holeček
12. 3. 2003 Jsou jednovaječná dvojčata opravdu stejná? Vojtěch  Polák
12. 3. 2003 Špionáž v Bezpečnostnej rade OSN Martin  Kunštek
12. 3. 2003 POLEMIKA: Spekulace o spekulacích, odvozeniny z odvozenin Ivan  David
12. 3. 2003 Ostravští aktivisté sebrali 6000 podpisů proti válce v Iráku Darius  Nosreti
12. 3. 2003 Veto proti vojne: Chirac sa rozhodol pre mier Martin  Nevada
12. 3. 2003 OSN: Návrh "novej rezolúcie" nie je vôbec nový, je to ďalšia lož, ktorú treba vetovať Zolo  Mikeš
12. 3. 2003 Irák a invaze: Nevěrný manžel Hussein, euro a ropa Petr  Baubín
12. 3. 2003 Komise LAS do Bagdádu
12. 3. 2003 Inspirativní scénář nové války v Zálivu
12. 3. 2003 O zmysle zmyslu života: "Ak sa otočíš ako chceš, zadok máš vždy vzadu" Eva  Michalková
12. 3. 2003 Prečo máme radšej "Amíkov"? Ivan  Štefunko, Radovan  Geist
12. 3. 2003 ROZHOVOR: Nikto normálny si neželá vojnu Martin  Muránsky
12. 3. 2003 Zdvihnutý prst: Zdanlivá búrka v pohári vody zaujíma už aj potenciálnych partnerov v NATO Peter  Takáč
12. 3. 2003 OSN o týždeň predĺžila lehotu na znovuzjednotenie Cypru Lucia  Waldnerová
12. 3. 2003 Brutální demokracie Robert  Vašíček
12. 3. 2003 DOKUMENT: Ústava EU podle Valéry Giscard d'Estainga
5. 2. 2003 Pošta redakci
5. 3. 2003 Hospodaření OSBL za únor 2003 Jaroslav  Štemberk
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
12. 3. 2003 O ČT a o Jiřím Balvínovi: Zdroje a "zdroje" Fabiano  Golgo
12. 3. 2003 O munici z ochuzeného uranu Petr  Schnur
12. 3. 2003 Proč válku? Názory saúdsko-arabského vyslance v Kanadě Miloš  Kaláb
12. 3. 2003 USA chtějí okupací Iráku dokončit svůj projekt globální nadvlády   
12. 3. 2003 DOKUMENT: Ústava EU podle Valéry Giscard d'Estainga   
12. 3. 2003 Maturity bez "matiky" Miloš  Dokulil
12. 3. 2003 Počítejte s námi! Petr  Bilík
12. 3. 2003 Havárie autobusu: "Zavřete řidiče!" Jan  Čulík
12. 3. 2003 NOVÉ POVĚSTI ČESKÉ
tentokráte o praotci Čechovi a tajném hřbitově sebevrahů v Bohnicích
Hugo  Schreiber
11. 3. 2003 Protifrancouzské a proválečné vtipy, jaké si Američané posílají po netu   
11. 3. 2003 Pohlednice z Timoru V. Jaroslav  Kováříček
11. 3. 2003 Pistole, lži a video Miloš  Kaláb
11. 3. 2003 Chirakův poslední trumf: veto proti válce Josef  Brož
11. 3. 2003 Jaký je rozdíl mezi akcí televize BBC "Children in Need" a "humanitárně-novinářskou nadací" Člověk v tísni při ČT? Jan  Čulík
10. 3. 2003 Reakce: Ohrožuje ČT přípravou svého digitálního vysílání české komerční televize? Jan  Čulík

Nové pověsti české RSS 2.0      Historie >
12. 3. 2003 NOVÉ POVĚSTI ČESKÉ
tentokráte o praotci Čechovi a tajném hřbitově sebevrahů v Bohnicích
Hugo  Schreiber
10. 3. 2003 NOVÉ POVĚSTI ČESKÉ
tentokráte o Jánošíkovi a finanční situaci vlivných slovenských osobností
Hugo  Schreiber
27. 2. 2003 NOVÉ POVĚSTI ČESKÉ
tentokráte o Libuši
Pusť voly, roucho změň, na kůň se rač posadit a s námi jeti
Hugo  Schreiber

T. G. Masaryk a odkaz Republiky československé RSS 2.0      Historie >
12. 3. 2003 NOVÉ POVĚSTI ČESKÉ
tentokráte o praotci Čechovi a tajném hřbitově sebevrahů v Bohnicích
Hugo  Schreiber
10. 3. 2003 Italský historik a bohemista čestným členem Masarykovy společnosti Jaroslava  Čajová
5. 3. 2003 Vztahy Čechů k jejich sousedům a jejich vývoj Miroslav Václav Steiner
27. 2. 2003 NOVÉ POVĚSTI ČESKÉ
tentokráte o Libuši
Pusť voly, roucho změň, na kůň se rač posadit a s námi jeti
Hugo  Schreiber
25. 2. 2003 Cesta k februáru 1948 Peter  Greguš
5. 2. 2003 Slováci a Česi v jednom štátnom útvare Daniel  Šmihula
28. 1. 2003 České postoje: Hus i Švejk jako obrana proti útlaku Kathryn  Murphy
28. 1. 2003 The significance of Jan Hus for Czech history Kathryn  Murphy
27. 1. 2003 Koho na Hrad, that is a question... Ivo V. Fencl
25. 1. 2003 Domácí štěstí: jak probíhaly volby prvních československých prezidentů   
14. 1. 2003 PODIVEN: Manipulace s dějinami první republiky Věra  Olivová
10. 1. 2003 Devítihlavá saň česko-slovenské státnosti Štěpán  Kotrba
25. 10. 2002 Prezident jako rovnější mezi rovnými Josef  Trnka
20. 9. 2002 Pomníky mezi námi Marcela  Hutarová
19. 9. 2002 Budou se za rok za dva i ve Washingtonu před Masarykovým pomníkem válet ohryzky? Jaroslava  Čajová