J. Robson: Po skončení Studené války jsme si mysleli, že se před námi rozkládá mírový svět, ale nedošlo k tomu. Proč? Je to v povaze člověka nebo v povaze lidí určitých zemí dělat problémy?

Vyslanec: Během Studené války byly síly v rovnováze. Nazývejte ji třeba rovnováhou teroru. Existovaly dvě velmoci, které udržovaly svět celkem v míru. Po zániku Sovětského svazu jakožto jedné z velmocí máme nyní jedinou velmoc. Sám se ptám, zdali je to pro mezinárodní společenství dobré mít takovou jedinou velmoc, která může kdykoliv vyhrožovat použitím své síly aniž by musela brát ohled na jinou nebo jiné velmoci.

Někteří lidé mluví o konfliktu civilizací. Fred Halliday, profesor mezinárodních vztahů na Londýnské ekonomické univerzitě, má zajímavý názor, že je konflikt civilizací mýtem a že je mýtem i názor o tom, že je islám příčinou toho konfliktu. Řekl, že po zániku Sovětského svazu považuje Západ islám jakožtou jedinou ideologii, kterou musí konfrontovat. Nesouhlasím s ním, protože se mnoho islámských zemí těší přátelským vztahům k Západu. Z celkového počtu 54 islámských zemí má konflikty se Západem jen několik.

J. Robson: Je tedy Huntingtonův "konflikt civiizací" pouhým nedorozuměním?

Velvyslanec: Huntingtonovi unikl velice důležitý bod: zapomněl, že jsou konflikty i uvnitř jednotlivých civilizací. Nejedná se o konflikt mezi Západem a Východem nebo mezi Islámem a Západem. Nerovnováha mezi rozdělením bohatství je jednou z možných příčin takových konfliktů. Zatímco chudoba, utlačování chudých a západní arogance mohou být zdrojem napětí a konfliktů, přece ale neospravedlňují teroristické akce.

V americké zahraniční politice je nespravedlnost a používá se dvojího lokte, co se týká přistupu k určitým problémům v různých částech světa. Severní Korea přiznala, že vyvíjí nukleární zbraně a zbraně hromadného ničení a vyhostila ze země inspektory IAEA - a nic se nestalo. Irák umožnil práci isnpektorům zbraní a při tom není dokázáno, že by vlastnil zbraně hromadného ničení - a přece je to Irák, který má být potrestán. Mezinárodní veřejné mínění to odmítá přijmout a podobně to odmítá veřejné mínění v USA, Evropě a v Kanadě. Jestliže zasluhuje Irák, aby byl potrestán, mělo by to být výhradně prostřednictvím Organizace spojených národů. Stanovisko Saúdské Arábie je takové, že i kdyby Bezpečnostní rada OSN dovolila použití síly proti Iráku, arabským zemím by mělo být povoleno vyřešit konflikt mírovým způsobem.

J. Robson: Křesťanský názor je takový, že je člověk svou povahou hříšný a že tedy my všichni máme sklony jednat špatně. Kdyby všichni lidé přijali islám, nastal by podle vašeho názoru mír na světě?

Vyslanec: Nechci říkat, že je islám mírumilovnější než jiná náboženství, protože všechna náboženství si kladou za svůj cíl mír. Problém není v samotném náboženství ale v povaze člověka - v existencí zla v člověku.

Snášenlivost je velice důležitým konceptem, který by umožnil mírumilovnější svět. Základní součástí snášenslivosti je úcta. Jestliže máte k něčemu úctu, snažíte se dovědět se o tom víc. Máte-li úctu k příteli, uznáte, že má právo mít názory, které nemusí být totožné s vašimi vlastními. Jestliže máte úctu ke kultuře, přiznáte jí právo vyvíjet svůj vlastní systém víry a zákonů podle svého vlastního způsobu. Jestliže máte úctu k hladovějícím masám lidí, budete se snažit udělat pro ně něco užitečného bez ohledu na to, jak velká pomoc to bude.

Kanada je jednou z mála společností, které jsem kdy poznal, kde se rozmanitost kultur stala skutečným zdrojem moci a síly. Diplomaté to obdivují a oceňují. Snášenlivost a úcta jsou důležité nejen uvnitř jedné společnosti ale i v mezinárodních vztazích.

J. Robson: Kdybyste mohl dát radu vedoucím politikům tohoto světa, nač by měli v první řadě pamatovat, abychom měli po 20 letech méně konfliktů než dnes?

Vyslanec: Bohaté země by si měly uvědomit, že nejsou samy a nežijí samy pro sebe. Jestliže oplývají bohatstvím, měly by se o ně dělit i s chudými zeměmi v Africe a Asii. Saúdská Arábii přispívá svým dílem a poskytuje pomoc mnoha chudým zemím. Většina z nich jsou muslimské země.

V Africe se snažily některé západní země vnunit západní demokracii a systém mnoha politických stran velice chudým zemím, kde ale nemá žádná strana ani své vedení ani místo, kde by se scházela - a vy je žádáte, aby vytvořily systém mnoha stran. Některé z těch zemí získávají finanční prostředky z jiných zdrojů, což umožňuje cizí intervenci v jejich vlastních domácích záležitostech. Co je tohle za demokracii? Nemůžete přece vnucovat svou západní ideologii nebo demokracii jiným zemím, které k tomu nejsou připraveny a nemají ani prostředky, aby takovou ideologii nebo demokracii udržovaly.