Smlouva
Ústava Evropy

A. Seznam Preambule

Část 1: Konstituční struktura

Kapitola I: Definice a cíle Unie

Článek 1

• Rozhodnutí vytvořit entitu nazvanou /Evropské společenství, Evropská unie, Spojené státy evropské, Spojená Evropa/
• Unie evropských států zachovává národní identitu, koordinuje politiky států na evropské úrovni, spravuje určité společné pravomoci na principu federace.
• Zachování rozmanitosti Unie
• Unie je otevřená pro všechny evropské státy, které sdílejí stejné hodnoty a jsou odhodlány vystupovat společně.

Článek 2

Tento článek vymezuje hodnoty Unie: lidská důstojnost, základní práva, demokracie, dodržování zákona, tolerance, respekt k závazkům a k mezinárodnímu právu.

Článek 3

Cíle Unie

• ochrana sdílených hodnot, zájmů a nezávislosti Unie
• podpora ekonomické a sociální soudružnosti
• posílení vnitřního trhu, ekonomické a měnové unie
• podpora vysokého stupně zaměstnanosti a vysoké úrovně sociálního zabezpečení
• vysoká úroveň ochrany životního prostředí
• podpora technologického a vědeckého rozvoje
• vytvoření oblasti svobody, bezpečnosti a spravedlnosti
• rozvoj společné zahraniční a bezpečnostní a obranné politiky, která slouží k podpoře a obraně hodnot Unie ve světě.

Tyto cíle budou zajištěny vhodnými opatřeními. Bude záležet na tom, zda budou kompetence svěřeny celkově nebo částečně Unii, nebo je budou uplatňovat společně členské státy.

Článek 4

Explicitní rozlišení právní subjektivity /Evropského společenství/Unie,/Spojených států evropských/Spojené Evropy.

Kapitola II: Občanství v Unii a základní práva

Článek 5

Tento článek ustaví a definuje občanství: Každý občan členského státu je občanem Unie, požívá dvojího občanství, státní občanství a evropské občanství. Občan si může zvolit, které občanství bude užívat spolu s právy a povinnostmi, které jsou s ním spjaty.

Článek určuje práva, která se pojí k evropskému občanství (pohyb, právo volit a kandidovat v místních volbách a volbách do Evropského parlamentu, diplomatická ochrana třetích států, petiční právo, právo psát a obdržet odpověď z evropských institucí v příslušném jazyce).

Článek 6

Znění tohoto článku bude záviset na výsledcích pracovní skupiny - Charta.

Mohl by být vystaven na základě Článku 6 Smlouvy o Evropské unii.

Mohl by

• buď odkazovat na Chartu,
• nebo stanovit, že Charta je integrální částí Konstituce, články Charty jsou zasazeny do jiné části Smlouvy nebo jsou v připojeném protokolu.
• nebo začlenit všechny články Charty.

Kapitola III: Kompetence a činnost

Článek 7

Článek stanoví principy aktivit Unie, které musí být vykonávány v souladu se smlouvou, v rámci stanovených kompetencí a v souladu s principy subsidiarity a proporcionality.

Článek 8

Článek stanoví, že principy a kompetence, které nejsou Ústavou svěřeny Unii, mají jednotlivé členské státy.

Stanoví pravidla pro efektivní monitoring principu subsidiarity a proporcionality, bude zde zmíněna rovněž role národních parlamentů.

Určuje pravidla pro adaptabilitu systému (článek 308)

Stanoví povinnosti loajální kooperace jednotlivých členských států s Unií a principy, jaké mají členské státy použít při implementaci nařízení institucí.

Článek 9

Vyjmenovává seznam kategorií kompetencí Unie.

Článek 10

Určuje oblasti exkluzivních kompetencí Unie.

Článek 11

Tento článek určuje oblasti kompetencí, které sdílí Unie a členské státy. Stanoví pravidlo, že pokud je v těchto oblastech činná Unie, členské státy mohou jednat pouze v rámci limit definovaných legislativou Unie.

Článek 12

Toto ustanovení určuje oblasti, kde Unie podporuje nebo koordinuje činnost členských států, ale nemá zde legislativní pravomoci.

Článek 13

V určitých oblastech mohou členské státy definovat a prosazovat společnou politiku v rámci Unie a podle specifických pravidel. Tento článek určuje tyto oblasti.

Kapitola IV: Instituce Unie

Článek 14

Tento článek:

• stanoví, že Unie má jedinou institucionální strukturu
• zdůrazňuje, že tato struktura zajišťuje konzistenci a kontinuitu politiky a aktivit, které směřují k cílům Unie. Jsou aktivity jak v oblasti kompetencí daných celkově či částečně Unii a těch oblastí, jejichž kompetence patří členským státům a ty je společně vykonávají.
• vyjmenovává seznam institucí Unie
• stanoví princip, že každá instituce jedná v rámci pravomocí, které jsou jí svěřeny touto smlouvou, v souladu s danými procedurami a podmínkami za účelem, který stanoví tato smlouva pro každou oblast.
• nabádá Instituce, aby poskytovaly a podporovaly efektivní a kvalitní administraci.
• ustavuje princip loajální spolupráce mezi institucemi.

Článek 15

Tento článek definuje Evropskou radu, její složení a úkoly.

Článek 15bis

Pokud by to Konvent projednal, tento článek by také ustavil termín a jmenovací proceduru pro prezidenta Evropské rady, jeho roli a odpovědnosti.

Článek 16

Článek stanoví složení Evropského parlamentu, členové jsou voleni přímou volbou.

Vyjmenovává pravomoci Evropského parlamentu a poskytuje možnost, aby mohl Evropský parlament vyslovit kritiku k aktivitám Komise a následné procedury a důsledky vyvozené z této kritiky.

Článek 17

Tento článek stanoví složení a povinnosti Rady, a bude se odvolávat na stanovy Rady.

Článek 17bis

Tento článek ustavuje pravidlo fungování Předsednictva-prezidia Rady, jeho roli, odpovědnosti a funkční období.

Článek 18

Článek by obsahoval ustanovení týkající se složení a povinností Komise. Podle budoucího rozhodnutí Konventu by mohl nahlížet na Komisi jako na malé kolégium nebo jako na větší těleso a stanovil by pravidla pro rozhodování.

Článek 18bis

Tento článek by ustavil a určit postup zvolení Předsednictva - prezidia Komise.

Článek 19

Tento článek by ustavil možnost založení Kongresu evropského lidu, určil jeho složení, vymezil kompetence a procedury pro volbu jeho členů a určil pravomoci. (To by bylo navrženo v rámci práce Konventu).

Článek 20

Tento článek vymezuje složení a pravomoci Soudního dvora , Odvolacího soudu (soudu první instance) a pravidla pro zadání případu Soudnímu dvoru.

Článek 21

Tento článek vymezuje složení a pravomoci Účetního dvoru a jeho mandát.

Článek 22

Tento článek by definoval složení a úkoly Evropské centrální banky, stejně jako složení jejího předsednictva a výkonné rady.

Článek 23

Tento článek stanoví, že Evropskému parlamentu, Radě a Komisi bude asistovat Hospodářský a sociální výbor a Výbor pro regiony, tyto orgány mají poradní funkci.

Kapitola V: Implementace legislativy Unie

Článek 24

Tento článek vyjmenovává rozličné nástroje, které může Unie využít k uplatnění svých kompetencí.

Článek 25

Ujasňuje popis legislativních procedur Unie: procedury k přijetí zákonů, rámcových zákonů atd.

Článek 26

Ujasňuje popis procedur pro přijímání rozhodnutí atd.

Článek 27

Popisuje implementační procedury s ohledem na nástroje vyjmenované v Článku 24 a způsob, jakým se má jejich působnost monitorovat.

Článek 28

Tento článek definuje procedury pro implementaci a podporu aktivit (včetně programů), a způsob jejich monitorování.

Článek 29

Tento článek stanoví proceduru implementací ve sféře společné zahraniční a bezpečnostní politiky.

Článek 30

Tento článek by měl stanovit implementaci ve sféře obranné politiky.

Článek 31

Tento článek by stanovil implementaci společné politiky v boji proti zločinu.

Článek 32

Toto nařízení ustanovuje:

• podmínky pro zesílenou spolupráci v rámci Smlouvy
• v případě nutnosti stanoví oblasti, které jsou vyloučeny ze zesílené spolupráce
• principy relevantních opatření Smlouvy pro zavádění nezbytných zákonů k implementaci zesílené spolupráce.
• povinnosti států, které se účastní zesílené spolupráce a těch, které se jí neúčastní.

Kapitola VI: Demokratický život Unie

Článek 33

Článek stanoví, že občané Unie jsou si rovni vis-a-vis institucemi.

Článek 34

Článek stanoví princip participační demokracie. Instituce musejí zajistit vysokou míru otevřenosti, musí dovolit různým občanským organizacím, aby se mohly plně podílet na veřejném životě Unie.

Článek 35

Tento článek by odkazoval k opatřením protokolu, který stanovuje, jak se konají volby do Evropského parlamentu.

Článek 36

Tento článek stanoví, že legislativní debaty v Evropském parlamentu a v Radě budou veřejné.

Článek 37

Toto článek by stanovil pravidla voleb do institucí Unie, včetně definice kvalifikované většiny, a implementaci možnosti "konstruktivního zdržení se hlasování" a jejích důsledků.

Kapitola VII: Finance Unie

Článek 38

Tento článek stanoví, že rozpočet Unie je plně financován z vlastních zdrojů a stanoví procedury pro ustavení systému vlastních zdrojů.

Článek 39

Tento článek by měl obsahovat pravidlo, že rozpočet bude vyrovnaný a rovněž tak všechna opatření týkající se rozpočtové disciplíny.

Článek 40

Tento článek by měl:

• specifikovat, že všechny příjmy a výdaje Unie jsou předmětem předpokládaných příjmů a výdajů na další finanční období a měly by být v rozpočtu.
• popsat proceduru pro přijetí rozpočtu.

Kapitola VIII: Aktivity Unie ve světě

Článek 41

Tento článek určuje, kdo bude reprezentovat Unii v rámci mezinárodních vztahů, bere v úvahu současné kompetence ve Společenství.

Podle výsledků další práce Konventu by článek definoval roli nejvyššího představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku.

Kapitola IX: Unie a její nejbližší okolí

Článek 42

Tento článek by měl obsahovat ustanovení týkající se privilegovaných vztahů Unie s nejbližšími sousedními státy, popřípadě rozhodnutí o ustaveních takových vztahů.

Kapitola X: Členství v Unii

Článek 43

Tento článek ustavuje princip otevřenosti Unie pro všechny evropské státy, které sdílejí hodnoty a chtějí je prosazovat společně, striktně dodržují základní práva a také akceptují pravidla fungování Unie.

Článek 44

Tento článek stanoví proceduru přijetí nových členů do Evropské unie.

Článek 45

Tento článek stanoví proceduru pro suspenzi-vyloučení z požívání členských práv pro případ, kdy stát porušuje principy a hodnoty Unie.

Článek 46

Tento článek by zmiňoval možnost ustavení procedury pro dobrovolné odstoupení z Unie na základě rozhodnutí členského státu a institucionálních důsledků takového odstoupení.

Část 2: Politiky Unie a jejich implementace

1. Politiky a vnitřní aktivity
1. Vnitřní obchod
1. Volný pohyb osob a služeb
1. Pracovní síla
2. Svoboda zakládání
3. Svoboda v poskytování služeb
4. Visa, asyl, imigrace a další politiky spojené s pohybem osob
2. Volný pohyb zboží
1. Celní unie
2. Zákaz kvantitativních omezení
3. Kapitál a platby
4. Harmonizace legislativy
2. Hospodářská a měnová politika
3. Politiky v dalších specifických oblastech
1. Soutěž
2. Sociální politiky
3. Hospodářská a sociální koheze
4. Zemědělství a rybářství
5. Životní prostředí
6. Ochrana spotřebitelů
7. Doprava
8. Transevropská spolupráce
9. R. a D.
4. Vnitřní bezpečnost
   1. Policie a boj proti zločinu
5. Oblasti, ve kterých bude Unie poskytovat podporu
1. Zaměstnanost
2. Zdravotní politika
3. Průmysl
4. Kultura
5. Vzdělání, profesní výchova, mládež
2. Vnější aktivity
1. Komerční politika
2. Rozvojová spolupráce
3. Vnější aspekty politiky v kapitolách A1-A4
4. Společná zahraniční a bezpečnostní politika
1. Zahraniční politika
2. Krizový manažment
5. Uzavírání mezinárodních smluv
3. Obrana
4. Fungování Unie
1. Institucionální a procedurální opatření, rozpočtová opatření

Část 3: Obecná a závěrečná ustanovení

Poslední kapitola:
Odvolání předchozích smluv. Právní kontinuita ve vztahu k Evropskému společenství a Evropské unii.

Teritoriální vymezení.

Protokoly

Revizní procedury

Přijetí, ratifikace, vstoupení v platnost

Trvání-lhůty

Jazyky

Pro potřeby kanceláře poslance Pralamentu Laštůvky připravila Alena Stecklová