Darování Tóry není jen milníkem v židovské historii, učenci je přirovnáváno ke svatbě mezi Židy a Bohem a tento svazek trvá dodnes. Na Šavuot si znovu a znovu připomínají Židé povinnosti, které z takového vztahu vyplývají.

* * *

Sviatok týždňov nasleduje sedem týždňov po Pesachu. Druhý deň Pesachu a prvý deň Šavuot sú tie isté dni v týždni. Šavuot patrí medzi tri pútnické sviatky. Všetky majú väzby k poľnohospodárskemu cyklu. Sukot je sviatok vďaky za ovocie, Pesach súvisí s úrodou jačmeňa - prvej obilniny a Šavuot sa viaže na žatvu pšenice. Na pútnické sviatky musel každý dospelý navštíviť chrám.

Na tento sviatok sa obetovalo z prvých plodov pšenice v chráme, preto má Šavuot aj iné označenia: slávnosť žatvy alebo deň prvých plodov. Pútnické sviatky majú okrem poľnohospodárskeho aj náboženský význam.

* * *

Tóra má dvě části - psanou a ústně tradovanou. Psaný zákon obsahuje Pět knih Mojžíšových - Tóru, Proroky - Neviim a Spisy - Ktuvim. Spolu s psanou Tórou byl Mošemu na Sinaji darován i ústní zákon, který doplňuje a vysvětluje psaný ústní zákon. Byl předáván z generace na generaci až byl nakonec kodifikován v Talmudu a Midraších. Po celé generace byl zákon vykládán našimi učenci, aplikován na nové situace, které nám život přináší, a tak se ústní tradice udržuje živá a spojuje nás prostřednictvím našich rabínů se zjevením na Sinaji.

Židovští učenci tvrdí, že: "Bůh se dívá do Tóry a tvoří svět." Je také psáno, že: "Pro Tóru byl stvořen svět." Učíme-li se Tóru a plníme její příkazy, dáváme světu smysl, protože plníme záměr Stvoření.

Když se Bůh zjevil na Sinaji, slyšel židovský národ Desatero přímo z Božích úst:

Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, který jsem tě vyvedl ze země egyptské.
Nebudeš míti jiného B-ha před tváří mou.
Nevyslovíš jména Hospodina, B-ha tvého nadarmo.
Pomni dne Šabatu, abys jej světil.
Cti otce svého a matku svou.
Nezavraždíš.
Nezesmilníš.
Nepokradeš.
Nevypovídej proti svému bližnímu jako svědek křivý.
Nezatoužíš po domě bližního svého, po manželce jeho, po ničem, což náleží bližnímu tvému.

Na hoře Sinaj Židé nedostali pouze Desatero, na Sinaji byla Židům zjevena celá Tóra, včetně skryté, mystické části.

Po dlouhou dobu si tuto část Tóry předávali kabalisté pouze mezi sebou. Jako první sepsal základy kabaly Rabi Šimon bar Jochaj ve svatém Zoharu. V 16. století ve svých spisech toto učení rozvinul Rabi Jicchak Luria, známý také jako "Svatý Ari". Avšak stále byla tajemství kabaly určena pouze nevelké skupině učenců. Až koncem18. století Rabi Jisrael Baal Šem Tov předal skrytou Tóru i obyčejným Židům z východní Evropy. A tak byla celému židovstvu díky chasidismu zjevena i poslední, skrytá část Tóry, s kterou uvítáme příchod Mesiáše již brzy za našich dní.

* * *

V prvý deň dva dni trvajúceho sviatku (v Izraeli jeden deň) sa jedávajú len mliečne jedlá, často kombinované s medom, pretože Tóra je prirovnaná k mlieku a medu. Numerická hodnota slova chalav (mlieko) je 40 a pripomína 40 dní, ktoré Mojžiš strávil na hore Sinaj. Medzi tradičné jedlá patrí tvarohový koláč a káva s mliekom (na raňajky) a kreplech s tvarohom (na obed).

V diaspóre sa ustálil zvyk svätiť za všetky pútne sviatky ešte jeden dodatočný deň. Tento dodatok k sviatku, isru chag, doslovne znamená prinášať sviatočnú obeť. Na tieto dozvuky sviatkov je zakázaný pôst a pohrebné chválospevy. Tento zvyk má korene v staroveku a v mnohých komunitách ho zavrhli.