Aniž bych se chtěl dotknout autorů, vždyť i oni nás mohou kritizovat, třeba i právem, ale při intelektuálním postavení, které zaujímají bych od nich očekával prozíravost, větší logickou úvahu a ne v podstatě zmatečnost a zavádění od podstaty problému.

Kam se lidem se společenským postavením typu spisovatel, režisér, tedy lidí, kteří by měli mít zralý úsudek, kam se poděl ? Po třetím přečtení se skutečně nemohu zbavit dojmů a pocitů, které ve mně výzva vyvolala.

Dopis se zaměřuje na podstatu, že slušný člověk se s komunisty nebaví. Hezké, ale co to řeší? Jaký je tedy cíl už uvedeného názvu. Má to být snad spekulativní návod k řešení, nebo jsou cílem ani ne tak komunisté, jako jen záminka rozeštvat podvědomí lidí proti těm, kteří se jako "údajně s nimi baví " ?

Cílem útoku je zjevně prezident České republiky. Nemůžu jako vlastenec a představitel České občanské nezávislosti, nedodržovat priority. Naprostý respekt k postavení hlavy státu, a to, i kdybych s ním v mnohém nesouhlasil, je prioritní.

Ořezané pravomoci funkce prezidenta jsou již beztak ostudou našeho (zatím) národního státu a dílo komunistických totalitních pohrobků, dnes rozlezlých po celém politickém spektru. Jako vlastenec jsem pro silnou pozici prezidenta.

Hlava státu a jeho funkce by měla být jasnou autoritou nejen osobní, ale i z hlediska pravomocí. Princip národního státu i jeho prosperita a ekonomická stabilita ( tedy klíč k řešení všech společných problémů ) by měly být jednou z hlavních priorit, tedy silnou pozici hlavy státu Česká občanská nezávislost jasně podporuje. Jenom to je zárukou skutečné vyvážené demokracie. Nebude li demokracie, řád a respekt k nejvyšším prioritám, nebudou ji mít ani občané.

Českou republiku nemohou úspěšné vést zpolitikařené výkřiky jednoho zpolitikařeného chapadla pod záminkou a strašákem totalitního dědictví. Bez ohledu na zrůdnost komunistické ideologie Česká republika a její občané mají šanci na cestu ven jen přirozeným útlumem zrůdných dědictví a vývojový přechod k hlubší svobodné demokracii. Princip národního smíření s tím, s čím se smířit dá, nehovořím o smíření se zločiny, je jediná šance českého národa. To je jediná cesta, která směřuje k důstojné demokratické životní úrovni občanů, tedy společnému cíli.

Kritizovaná výzva však funkci prezidenta de facto napadá jako na nějaké odborové schůzi. Důstojnost prezidenta a tím i jeho postavení a vážnost je jasným cílem útoku vedeného tímto směrem, a na mne působí opět jako politické špinavé pletichaření jedné politické partaje s cílem oslabit vliv prezidenta, opět manipulovat s vědomím občanů velmi laciným konstrukčním strašákem.

Faktický stav, že výzva je obrácena hlavně na parlament a senát, který je především v rukou vládní koalice, tedy pohrobků komunistických dědictví, je jasným faktem, co je sledováno.

Sbíraná podpora antikomunistů vyzyvateli, tak jak na mne působí, je zřejmě jen manipulace s vědomím důvěřivých občanů v dobré víře odporu proti komunismu a při tom je namířena právě pohrobkům komunistů proti komunistům.

Jak laciné dovolávat se sociálně demokratické koalice, aby vlastně odmítla sebe sama, když právě ona je zčásti dědictvím odsuzované komunistické ideologie a bývalého režimu.

Ve výzvě se píše, aby oslovené orgány, zřejmě asi především vládní koalice, protože jiní to ovlivnit nemohou, nezadávaly precedens pro neustálé zvyšování legitimizace KSČM?

Aha, takže vytvořit stav, aby komunistická ideologie měla důvody pro své zvýšené aktivity a mohla zopakovat rok 1948? Tak jste to mysleli pánové vyzývatelé? Jste tak krátkozrací, při svém vzdělání, nebo to děláte schválně? V duchu pana Cyrila Svobody to je zcela určitě. Nahrát komunistickým ideologiím na smeč, aby se mohli opět srocovat s davovými psychózami? Co je to za provokaci?

Oficiální shrnutí České občanské nezávislosti je plná podpora funkce prezidenta, plná podpora společného jednání všech politických stran a respektu k základním principům demokracie.

Výzvou kritizovaný krok prezidenta vytvořil stav, kdy se politické strany mohou veřejně a deklarovaně předvést, ukázat se jako schopní řešit současný stav a nebo se také historicky znemožnit.

Tímto vztahem prezident zprůhlednil politikaření jednotlivých stran a jeho krok byl v nad-stranickém národním zájmu ve prospěch všech občanů bez rozdílu politické či nestranické příslušnosti.

Kdyby měla funkce prezidenta více pravomocí, mohl by udělat pro národ a demokracii více a kdyby postavení funkce prezidenta političtí pohrobci za posledních 10 let nepostavili do role čekatele na výsledky politických tanečků, zejména pak protinárodních, byl by stav v ČR výrazně demokratičtější a lepší.

Méně politikaření a spekulací, více národního státního zájmu, respektu nejvyšších priorit a tou je ústava, zákonnost a hlava státu.

Důstojná životní úroveň občanů a prosperita národa je nad-politická a Česká občanská nezávislot bude tento princip obhajovat proti každému politickému spekulantství, v zájmu národa, v zájmu občanů, v zájmu pořádku třeba proti všem.

Česká občanská nezávislost vyzývá hlasatele kritizované výzvy k pochopení toho, že jediná cesta na odstranění množení levicového extremismu je národní smíření, prosperita a důstojná životní úroveň občanů této země, kteří pak nebudou mít důvod podlehnout ideologiím extrémně levicového typu a prostě je nebudou volit.

Kdo poškozuje prosperitu této země je nejlepším pomocníkem extrémní levice. Kdo to nechápe, ať se to snaží pochopit, kdo to chápe a přesto takto činí, nechť neprovokuje. Na stíny stačí světlo.