Britský premiér Tony Blair je v Británii stále pod podstatným tlakem, poté, co odmítl vzít zpět zdiskreditovaná tvrzení tajné služby MI6, že se Saddám Husajn pokoušel kupovat uran na výrobu jaderných zbraní. Kontroverze ohledně dokumentů v této věci hrozí nyní vypuknout ve velký skandál na obou stranách Atlantiku.

Tony Blair tento týden dál trval na pravdivosti oficiální zprávy britské vlády z loňského září, zabývající se iráckými zbraněmi hromadného ničení, která obsahovala tvrzení, že prý se Irák snažil nakoupit podstatné množství uranu z Afriky. Tento dokument však odhalil Mezinárodní úřad pro atomovou energii jako neumělý podvod.

Robin Cook, bývalý britský ministr zahraničních věcí a mluvčí Dolní sněmovny, který v březnu rezignoval na protest proti plánovaného útoku na Irák, vyzval v parlamentu Tonyho Blaira, aby přiznal, že dokument o Saddámově úsilí nakoupit jaderné zbraně v Africe byl podvod. Blair to odmítl učinit.

Mezinárodní úřad pro atomovou energii vyjádřil v této věci pak překvapení, že Blair nevyužil příležitosti, kterou mu poskytl Robin Cook, aby se od tohoto dokumentu distancoval. Melissa Flemingová, mluvčí Mezinárodního úřadu pro atomovou energii, konstatovala: "Byly to padělané dokumenty. Zjistili jsme to velmi rychle."

Dopis obsahoval několik základních chyb, které Mezinárodní úřad pro atomovou energii rychle zjistil.

Poslanci amerického Kongresu nyní zintenzivňují tlak na Bílý dům, aby vysvětlil, proč byly informace, o jejichž spolehlivosti měla pochybnosti i CIA, zahrnuty letos v lednu do Bushova projevu o stavu Unie. Někteří poslanci konstatovali, že tyto informace byly jediným důvodem, proč podpořili útok proti Iráku.

Vyplývá z toho podezření, že Bush možná úmyslně uvedl Kongres i celý svět v omyl.

Šéfové britské rozvědky MI6 a MI5 požadují, aby jim vláda přislíbila, že už nikdy nebude vydávat za oficiální výzvědné informace skutečnosti, které z rozvědky nepocházejí. Požadují také, aby veškeré informace, o nichž hodlá Downing Street veřejně prohlašovat, že pocházejí z rozvědky, rozvědka nejprve předem schválila.

Britská vláda slíbila, že tyto požadavky bude od nynějška respektovat. Odráží to hluboké znepokojení v britské výzvědné komunitě ohledně způsobu, jímž se britská vláda pokusila ke svým účelům využít tajné informace, aby prosadila svou touhu - zaútočit na Irák.

Vysocí činitelé v bezpečnosti a ve výzvědných službách poukazují na to, že hrozba od Saddáma Husajna nebyla tak silná, jak ministři zdůrazňovali.

Činitelé britské rozvědky požadují, aby výzvědné informace nebyly nadále zneužívány pro politické cíle. Zejména byli rozhořčeni vydáním druhé britské oficiální zprávy o Iráku letos v únoru, která sice obsahovala určité množství materiálu od rozvědky MI6, ale byl smíšený s informacemi z akademických zdrojů.

To, tvrdí britské výzvědné kruhy, byla vážná chyba. Už byly znepokojeny i tlakem z britské vlády, aby rozvědka našla informace na podporu amerického tvrzení - které britské výzvědné informace nepotvrdily - že má al Kajda styky s Bagdádem.

Britská rozvědka varuje, že musí skončit neformální využívání výzvědných zdrojů a jejich zkreslování pro politické cíle.

Napětí mezi britskou vládou a rozvědkou MI5 a MI6 posílily ve středu výroky Johna Reida, mluvčího Dolní sněmovny, který v konfrontačním rozhovoru na BBC Radio Four obvinil "nedisciplinované anaonymní elementy v rozvědce", že "šíří informace zaměřené proti britské vládě".

Britská vláda nyní zoufale brání své kontroverzní tvrzení, že prý měl Irák možnost užít svých chemických či biologických hlavic do 45 minut. Bylo založeno na jediném svědectví iráckého emigranta a britská vláda nemá v této věci žádné další důkazy, ale hájí se, že to byl "vysoký irácký důstojník, který poskytoval dlouhá léta spolehlivé informace."