I. Založení akciové společnosti Česká spořitelna

Česká spořitelna, a. s. byla založena jednorázově Fondem národního majetku ČR v r. 1991 a stala se univerzální bankou. Byly schváleny a přijaty stanovy společnosti, byli jmenováni členové představenstva, dozorčí rady a revizoři účtů. Základní kapitál v r. 1991 činil 5 miliard 600 milionů. Představenstvo rozhoduje podle zákona o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou zákonem nebo stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady.

II. Výsledky hospodaření v první etapě

V roce 1992 dosahuje akciová společnost podle zveřejněných údajů v Obchodním věstníku zisku téměř 8 a půl miliardy. V následujícím roce 1993 klesá zisk na 319 milionů. Jako členka dozorčí rady je v r. 1993 do obchodního rejstříku zapsána Livie Klausová. Členové dozorčí rady kontrolují podle zákona, kromě jiného, zda účetní záznamy jsou řádně vedeny v souladu se skutečností a zda podnikatelská činnost společnosti se uskutečňuje v souladu s právními předpisy. - Členství v dozorčí radě neznamená konflikt zájmů, - tvrdí Lívie Klausová (MF Dnes, 17. 6. 1994). V roce 1994 je uváděn zisk České spořitelny kolem miliardy. Fond národního majetku zvyšuje základní jmění o 2 miliardy na 7,6 miliardy. Všechno jde dobře. Nikdo se nediví.

III. Výsledky hospodaření 1995 - první kolaps

V roce 1995 dosahuje Česká spořitelna podle výkazů dalšího zisku ve výši 263 milionů. Není to moc, ale není třeba se zneklidňovat. Trh funguje. Situace je však trochu jiná...

První důkladný audit odhalil značnou ztrátu. Jaké byly příčiny této ztráty? Byly dvě základní. První spočívala v tom, že Česká spořitelna - jak už jsem zdůraznil - měla největší objem primárních vkladů. Tyto vklady umísťovala do nově vznikajících bank. Ukládala je do těchto nově vznikajících bank. Jakmile začaly některé z těchto bank kolabovat, Česká spořitelna začala mít ztráty z těchto vkladů. To byla jedna velká příčina ztrát České spořitelny v roce 1995.

Druhá velká příčina byla spojena s poskytováním úvěrů Českou spořitelnou, zejména do podnikatelského sektoru. Určitě si všichni pamatujete, nebo většina z nás si pamatuje, že Česká spořitelna do roku 1989 byla, pokud jde o úvěrování, specializována zejména na poskytování spotřebitelských půjček a neúvěrovala v zásadě podnikatelský sektor. Začala jej úvěrovat po roce 1990 a stejně tak jako jiné banky i spořitelna udělala některé špatné úvěry, úvěry, které se ukázaly být nenávratné. To byla druhá velká příčina vzniku ztrát. Byly to dvě základní příčiny. (Bývalý ministr Kočárník v poslanecké sněmovně 19.5.1998 - viz XII Poznámky).

Pod určitým tlakem byla i Česká spořitelna zejména v důsledku vysoké dynamiky poskytovaných nových úvěrů, mezi nimiž nemalý podíl zaujímaly úvěry malým problémovým bankám. Značné množství těchto úvěrů nebylo řádně splaceno. To představovalo vysoké nároky na potřebu zákonem vyžadovaných rezerv, jejichž potřebná tvorba převyšovala možnosti banky. Odkládat řešení nebylo možné. Přitom v zásadě existovaly dvě alternativy:

1. řešit situaci komplexním způsobem za účasti státu jako majoritního vlastníka, nebo

2. ponechat Českou spořitelnu jejímu osudu, tj. vykázat velkou ztrátu z hospodaření roku 1995 se všemi riziky z toho vyplývajícími pro postavení této banky na trhu.

Tato druhá varianta nepřicházela v úvahu zejména z následujících důvodů: Česká spořitelna byla druhou největší bankou v systému, jejíž potíže by se lavinovitě přenesly do zbytku bankovního systému. Hrozilo tzv. systémové riziko. Dále Česká spořitelna byla bankou pod kontrolou státu, který nemohl rezignovat na své vlastnické povinnosti. Dále Česká spořitelna byla peněžním ústavem tradičně zaměřeným na správu vkladů obyvatel, spravovala něco, co bych nazval úspory národa. (Stanovisko předsedy vlády p. Tošovského, ke garancím poskytnutým bývalým ministrem financí Ivanem Kočárníkem České pojišťovně a České spořitelně, Parlament 19. 5. 1998).

Byla přijata ozdravná opatření, M. Zeman se zmiňuje v televizi o problémech České spořitelny. V následujících dnech je zaznamenán odliv 8 miliard korun z České spořitelny. Ministr Kočárník poskytuje tzv. záruku na ztráty České spořitelny až do výše 4,1 mld. Kč. Tato poskytnutá záruka je v následujících letech předmětem šetření.

Mezi ozdravná opatření přijatá v důsledku tohoto hospodaření patřilo i zrušení řady poboček České spořitelny v malých městech, kde tyto pobočky úspěšně fungovaly i před nástupem totalitních režimů. Do konce roku 1998 uzavírá Česká spořitelna 200 poboček.

Ke konci roku odkupuje stát na základě rozhodnutí vlády z 16. prosince 1998 10,5 miliardy ztrátových úvěrů za zhruba pět miliard.

IV. Další etapa - výsledky hospodaření

V následujících letech Česká spořitelna vykazuje v letech 1996 a 1997 zisk přes 1 miliardu korun. Všechno jde zase výborně. Trh funguje. Členové představenstva a dozorčí rady České spořitelny se řadí mezi špičkové manažery.

16. 12. 1997 je shodou okolností do obchodního rejstříku jako člen představenstva České spořitelny zapsán JUDr. Josef Kotrba, od r. 1994 manžel JUDr. Petry Buzkové. Oba manželé si ponechali svá původní příjmení. Statutárními orgány zvláštní instituce - Fondu národního majetku jsou totiž se zákona: dozorčí rada (volí Poslanecká sněmovna), prezidium (předseda je ministr financí, ostatní členy volí Poslanecká sněmovna) a výkonný výbor (jmenuje prezidium). Shodou okolností jsou životní partneři obou sledovaných protagonistů České spořitelny i v čelných orgánech Poslanecké sněmovny.

Vedení České spořitelny se po roce 1997 vrhá do nových podnikatelských aktivit. Tak jsou jako předmět podnikání do Obchodního věstníku postupně zapisovány: provozování odstavných ploch pro motorová vozidla, ubytovací služby, pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, hostinská činnost a provozování sauny a posilovny. (Dnes již vymazáno.)

V. Hospodaření v r. 1998 - druhý totální kolaps

V květnu 1998 nařizuje vláda proplacení záruky - 4,1 miliardy korun České spořitelně.

Česká spořitelna rozhoduje v květnu 1998 o tom, že čtyři miliony Kč si rozdělí na tantiémách (odměny se zvýhodněnou daňovou sazbou) členové orgánů společnosti. Ve zveřejněných hospodářských výsledcích České spořitelny se objevuje hrozivá ztráta - téměř 7 miliard korun.

V listopadu 1998 vytváří vláda pracovní skupinu poté, co údajně obdržela varovnou zprávu auditorské firmy KPMG o možné 10,5miliardové ztrátě České spořitelny. Česká spořitelna opět dosahuje stavu, kdy její ztráty přesahují její vlastní jmění. Prosinec 1998 - stát přijímá tzv. opatření ke stabilizaci a dlouhodobému rozvoji České spořitelny. Stát uhradí miliardové ztráty České spořitelny. Ostatní velcí akcionáři České spořitelny jako Česká pojišťovna nebo Evropská banka pro obnovu a rozvoj se do ozdravného programu nezapojí. Nikdo je k tomu nemůže nutit, i když nesou odpovědnost.

V roce 1999 je ztráta ve výkazech vyčíslena na - 4 miliardy 893 milionů. 17. 9. 1999 je vymazán v Obchodním rejstříku jako člen představenstva JUDr. Josef Kotrba.

VI. Vláda prodává Českou spořitelnu

V únoru 2000 vláda prodává 52,07 % České spořitelny rakouské Erste Bank. Běžně se již hovoří o ztrátách České spořitelny v desítkách miliard korun.

Lidové noviny uvádějí 12. 5. 2000, že podle informací ze spořitelny přišla tato banka jen o více jak tři a půl miliardy korun kvůli nepovedeným investicím v Rusku.

27. 6. 2000 na valné hromadě České spořitelny, kde hraje zásadní roli Fond národního majetku, dochází ke změnám ve vedení České spořitelny. Opětovně je zvolena Lívie Klausová, která si udržela křeslo v dozorčí radě, funkčně postupuje a stává se místopředsedkyní dozorčí rady.

VII. Ukončení kontroly práce předchozího vedení

1. 7. 2001 Česká spořitelna dokončila reklasifikaci úvěrů, které byly zahrnuty v bilanci České spořitelny ke 31. prosinci 1999, a které byly podle pravidel České národní banky (ČNB) NESPRÁVNĚ zařazeny do kategorie 1 a 2.

Tiskové prohlášení, které prochází bez komentářů, si lze vysvětlit jedině tak, že nová vedení spolu s Livií Klausovou zjistilo, že práce předchozího vedení včetně práce Livie Klausové byla nekvalitní. Je zřejmé, že předchozí dozorčí rada při kontrolách nezjistila, že účetní záznamy nebyly vedeny řádně v souladu se skutečností.

Na stát budou převedeny další problémové úvěry.

Podle údajů Lidových novin zaplatili a zaplatí daňoví poplatníci ze "práci" vedení České spořitelny (tedy představenstva, dozorčí rady a vlastního řídícího aparátu) až 50 miliard korun, tj. každý občan 5 000,- Kč, čtyřčlenná rodina 20 000,- Kč.

O mzdách a odměnách vyplacených za uvedené výkony se příliš nepíše. 8. 4. 2002 uvádí deník MF Dnes údaje o výši odměn, které pobírají zástupci Fondu národního majetku v dozorčích radách a představenstvech polostátních firem: - Největší firmy vyplácejí členům dozorčích rad a představenstev i výrazně přes milion korun ročně. MF DNES získala detailní rozpis odměn v elektrárenské společnosti ČEZ, která patří mezi nejštědřejší. (...) na jednoho člověka připadá v průměru 1,9 milionu korun. (...) V Transgasu a dalších podnicích většinově vlastněných státem, jako je Český Telecom a Čepro, jsou odměny obdobné.

VIII. Mezihra

...dobrá banka musí ve své činnosti dělat ještě něco navíc. Musí především aktivně s klienty pracovat a řídit své riziko. Musí včas identifikovat možné problémy klienta, nečekat na problémy se splácením a na propad úvěrů do delikvence, ale spolu s klientem či sama hledat řešení a využít věřitelské pozice k jejich prosazení. Banky k tomu mají i velké možnosti - zkušenosti, kontakty, specializované dceřiné poradenské a jiné finanční společnosti. Konkurs a odpis pohledávky jsou pro každou banku krajním řešením a potvrzením neúspěchu.

Výkonný ředitel CEP J. Weigl v Hospodářských novinách 26. 4. 2001. V čele CEP stojí správní rada, kterou tvoří V. Klaus.

IX. Volby 2002

Za ODS v Praze kandiduje do Poslanecké sněmovny poslanec V. Klaus a za ČSSD poslankyně P. Buzková. Lívie Klausová v tisku popisuje, jak bude hrát roli první dámy na pražském Hradě.

9. 3 2002 uvádějí Lidové noviny tvrzení Livie Kalusové: "Nikdo nechce slyšet, že dozorčí rada není ten, kdo řídí spořitelnu, že rada je kontrolní orgán, a to znamená práci a odpovědnost." Bývalý ministr financí Ivo Svoboda chtěl Klausovou kvůli střetu zájmů z funkce odvolat. Ale žena šéfa ODS v ČS zůstala. "Řekla jsem si, že přestanu. Pak jsem si ale uvědomila, že bych jen dala za pravdu těm, kteří mě osočují, že dělám něco špatného," vysvětluje.

13.3. 2002 uvádí Právo: - Podle zjištění Práva například šéf Sněmovny a ODS Václav Klaus se ve svých přiznáních parlamentu nezmínil o manželce Lívii a její funkci v dozorčí radě České spořitelny ani některých dalších, z nichž už odešla. Pouze v oznámení za rok 1996 v kolonce manželka uvedl: družstevní byt dokončený v roce 1996. (...) Buzková do přiznání v roce 1998 uvedla, že její manžel Josef Kotrba byl do března 1999 členem představenstva a náměstkem generálního ředitele České spořitelny a poté se stal manažerem firmy Deloitte & Touche.

(Podle § 5 odst. b) zákona o střetu zájmů (č. 238/1992 Sb.) Oznámení o činnostech (1) Poslanec a senátor je povinen oznámit, zda on sám nebo manžel - je členem řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby zřízené za účelem podnikání. Tyto údaje uvede poslanec a senátor odděleně za sebe a za manžela.)

X. Mezihra

22. března 2002 uveřejňuje Česká spořitelna tiskové prohlášení.

Česká spořitelna poskytne ČSSD, ODS i Koalici KDU-ČSL a US- DEU na volební kampaň po 2,5 miliónech korun. Tvrdí, že tak chce podpořit demokratický proces, dodržování lidských práv, tržní hospodářství, posilování právního prostředí a vstup do Evropské unie. Deníky, které zprávu přebírají, vynechají v textu lidská práva.

Prague Business Journal uvádí ve svém prvním dubnovém čísle v r. 2002 další důvody, které k tomu Českou spořitelnu vedou:

- převod dalších špatných úvěrů ve výši 11 miliard do Konsolidační banky v několika nejbližších týdnech, snaha prolomit zákaz off-shore ve smlouvě, který neumožňuje zdanit zisky výhodně mimo Českou republiku, převod stanovených 3 miliard na podporu sponzorských aktivit a v neposlední řadě zmenšení napětí s rakouským sousedem. Časopisu se zdá prapodivné, že Česká spořitelna poskytuje peníze politickým stranám ve chvíli, kdy ještě nemá své vztahy se státem zcela uzavřeny.

XI. Škodní řízení

Žádné škodní řízení v případu České spořitelny nebylo nikdy zahájeno. Podle ranních zpráv rozhlasu z 18. 4. 2002 bude jedno z nejnovějších škodních řízení zahájeno v zoologické zahradě v Liberci. Špatně tam zacházeli s hlavou sloní samice, která uhynula. Dostali pokutu. Viník se ale musí najít a v souladu se zákoníkem práce a dalšími platnými právními předpisy vzniklou škodu uhradit. Případu musí být věnována zvýšená pozornost. Spravedlnosti musí být učiněno zadost.

XII. Poznámky

1. Oficiální číselné údaje o hospodaření jsou převzaty z výsledků předkládaných valné hromadě České spořitelny a zveřejňovaných pravidelně v Obchodním věstníku publikovaném Economia a.s. (www.ihned.cz), údaje o jménech jsou dostupné i na webu publikovaném Ministerstvem spravedlnosti (www.justice.cz).
2. Údaje o krizi v České spořitelně jsou převzaty z oficiální fultextové databáze Poslanecké sněmovny ČR (zejména stenografické zápisy z jednání) http://www.psp.cz/docs/ a fultextové databáze Vlády České republiky (zápisy z jednání vlády a zápisy z tiskových konferencí) http://www.vlada.cz/1250/aktuality.htm.
   Citovaný výrok poslance I. Kočárníka je na adrese: http://www.psp.cz/eknih/1996ps/stenprot/025schuz/s025175.htm.
3. Údaje odkazované na Lidové noviny jsou převzaty z databáze Lidových novin na www.lidovenoviny.cz.
4. Tisková prohlášení České spořitelny jsou převzata z webu České spořitelny: http://www1.csas.cz/servlet/RedirectServlet?pageID=1.
   Tiskové prohlášení o ukončení reklasifikace úvěrů má adresu: http://www1.csas.cz/servlet/RedirectServlet?pageID=742&itemId=10.
   Tiskové prohlášení o daru politickým stranám má adresu: http://www1.csas.cz/servlet/RedirectServlet?pageID=742&itemId=125.
5. V r. 2002 byly k tématu publikovány tyto materiály:
   1. HOLECOVÄ, S.: Livia Klausová tvrdí, že by roli první dámy musela hrát. MF Dnes, 28.2., s. B/4.
   2. KOPECKÝ, J.: Banka si nás nekupuje, tvrdí politici. Hospodářské noviny, 25, 3.2002, s. 2.
   3. SKALKOVÁ, O.: Stát držel spořitelnu nad vodou za cenu desetimiliardových injekcí. Hospodářské noviny, 25.3. 2002, s. 2.
   4. ADAMIČKOVÁ, N.: KOENIGOVÁ, M.: Většina politiků o práci manželek raději mlčí. Někteří tím porušují svou zákonnou povinnost. Právo, 13. 3. 2002, s. 1, s.3.
   5. ZÁSTUPCI FNM brali miliony. Příjmy státních úředníků teď půjdou výrazně dolů. MF Dnes, 8. 4. 2002.
   6. Spořitelna and party sponsorship. Prague Business Journal, 2002, April 1 - 7, Vol. 7, No. 13, p. 8. (Prague Business Journal je vydáván společností New Word Publishing Inc. současně s Budapest Business Journal a Warsaw Business Journal.)