Původem je to kniha těsně poválečná, avšak zdaleka to není jen kniha náležející minulosti; čtenáře, který sleduje události kolem války v Iráku, čeká nepříjemné překvapení: mezi nacistickou a současnou americkou propagandou existují zarážející podobnosti.

Nejde samozřejmě o to dokazovat, že "Bush je stejný jako Hitler", to je nesmysl; jde spíš o to, že lidská psychika se za 60 let až tolik nezměnila a mechanismy masové manipulace jsou tytéž, ač se v různých dobách projevují různě.

Irak preťal líniu blairovskej zahraničnej politiky. Táto piata vojna sa môže ukázať ako jeho posledná.

Len málo britských premiérov 20. storočia možno spájať s rozoznateľným druhom zahraničnej politiky. Macmillan, Wilson, Callaghan, Major - ani jeden z nich nemal mimoriadne originálny pohľad na úlohu Británie vo svete. Thatcherová hrala s Ronaldom Reganom a bojovala proti Bruselu, to vak možno len ťažko považovať za koherentnú zahraničnopolitickú doktrínu.

Bratislava / ROMEA Slovenská vláda vyvrací informace o sterilizacích romských žen popsaných v publikaci Telo a duše. Podle komplexní zprávy, kterou připravil vicepremiér slovenské vlády Pál Csáky, se nepotvrdil ani jeden případ popisovaný v publikaci Tělo a duše.

Ví vůbec co slovo vlast znamená? Nevyměnili mladí náhodou vlast za peníze? Chtějí ještě vlast bránit, když s jásotem vítali civilní službu a dnes "profesionalizaci" armády? Představovali si čeští legionáři takovou vlast? Vždyť bylo mezi nimi dost socialistů. A co vojáci za druhé světové války na východní i západní frontě? Co vlastně udělali dnešní politici s jejich ideály vlastenectví - ideály ještě z první, Masarykovy republiky? A to vůbec nemluvím o době "za komunistů"...

Najskôr úvodné vety z ústavných preambúl dvoch členských štátov EÚ.

Zatiaľ čo prvý citát poukazuje na kľúčové miesto náboženstva v v írskej spoločnosti, v druhom prípade sme svedkami zreteľného odklonu od religiozity v prospech občianskosti. Toto je teda Európa -- aj írsky katolicizmus, aj holandský humanistický univerzalizmus.

ještě bych Vám chtěl napsat pár slov k Vašemu článku "Jsou myšlenky, za které stojí trpět?".

(Další reakce na tento článek. Neuvádíme jméno autora, protože si nepřál zveřejnění svého dopisu. Myslíme si, že je publikace tohoto druhu argumentace důležitá ve veřejném zájmu.)

Od pádu železnej opony a otvorenia hraníc uplynulo už štrnásť rokov. Demokratizácia života v krajinách za zborenou železnou oponou priniesla nespočetné množstvo zmien a tie sa postupne kryštalizujú do celkovej podoby, ktorá má svoje kladné i tienisté stránky.

Kým ľudia stredného a staršieho veku neraz kladú na misky váh nové pomery a tie predošlé, mladá generácia vníma vývoj okolo seba bez bremena spomienok na minulé časy. Zvyčajne už neporovnáva to, ako žije, s tým, ako sa žilo voľakedy, ale s tým, ako by sa žiť mohlo a malo.

V minulých dnech proběhl v Praze velice zajímavý seminář pod názvem: Současné tendence v oblasti privatizace a investiční činnosti v Evropě a Ruské federaci. Z ruské strany tvořily jádro účastníků osoby spjaté s parlamentní skupinou EVROPSKÝ KLUB Státní Dumy Ruské federace. Hlavním organizátorem byl Mezinárodní klub manažerů a jako spoluorganizátor vystupovala také Vysoká škola privatizace a podnikání se sídlem v Moskvě. Ta přispěla do diskuse podkladovým materiálem, jehož autorem je president této instituce profesor Vitalij Koškin. Jde o pohled na proces privatizace jako nástroj hospodářského růstu.

Globalizácia zvyšuje konkurenciu na trhu produktov, služieb, investícií. Domáci producenti sú vystavení súťaži z dovozu z trhov, kde je nízka mzda, nijaké, resp. nízke odvody do sociálneho a zdravotného poistenia, nijaká, resp. nízka ochrana zamestnanca, atď.

Zahraniční investori radšej investujú tam, kde dosiahnu nižšie náklady -- i na zamestnanca -- a väčší zisk a kde odvedú nižšie dane. Obstáť v súťaži v podmienkach globalizácie preto implikuje udržať nízke mzdy a znižovať odvody a dane, čo automaticky vyžaduje znižovať sociálne výdavky a "reformovať" -- v danom prípade principiálne zmeniť -- charakter sociálneho modelu štátu.

Čtyři poslanci v úterý 21. října 2003 sérií návrhů na razantní škrtání v zákonech ve sněmovně zahájili frontální útok na občanská práva v ekologické oblasti. Protože všechny návrhy jsou v přímém rozporu s koaliční smlouvou, rozpoutá se v příštích dnech ostrý konflikt hlavně ve vládních stranách.

Spolek Šalamoun se zabývá pomocí občanům, o nichž se domnívá, že při jejich trestním stíhání byla porušena občanská práva. Působí tedy téměř výlučně na straně obhajoby a z tohoto hlediska posuzuje výše zmíněnou novelu. Spolek Šalamoun považuje držení nevinných lidí ve vyšetřovací vazbě nebo vynášení nespravedlivých rozsudků vůči obviněným za závažnější selhání systému vynucování práva než občasný únik pachatele před trestem. Jsme si přitom vědomi, že vedle zmíněných problémů, jimiž se zabýváme, je dalším závažným problémem slabé postavení poškozených v trestním řízení a s tím související obtížnost prosazení trestního stíhání některých osob, čili snížená vymáhatelnost práva pro poškozené.

Čas a místo konání: Sobota, 25. října 2003, od 14.00 do 16.00 na Můstku, v dolní části Václavského náměstí

Organizace: Mezinárodní mírové hnutí v České republice, Česká mírová společnost, American Voices Abroad Prague a Irácký klub v České republice

Mezinárodní mírové hnutí v České republice uspořádá ve spolupráci s jinými pražskými organizacemi dne 25. října 2003, ve 14 hodin na Můstku shromáždění za účelem informovat veřejnost a na oslavu globální jednoty, proti politice nelegální války, agresi a okupaci Iráku a jiných zemí. Účastníci z mnoha zemí budou malovat velkou zeměkouli jako symbol jednoty pro mír.

Reportér Redakce zpravodajství České televize Jiří Hynek čelil od konce srpna letošního roku výhrůžkám kvůli přípravě reportáží o obchodech s falzifikáty chemických přípravků určených pro hubení plevele

Pentagon byl tento týden obviněn, že ignoroval analýzu, která předpověděla, že po svržení Saddáma Husajna propadne Irák chaosu. Tuto oficiální analýzu vypracovalo americké ministerstvo zahraničních věcí a teď o ní přinesl informace americký list New York Times. Vyvolává to pro Bushovu vládu obtížné otázky, proč se zhostila správy poválečného Iráku tak nekompetentně.

Jednoho dne v srpnu jel Ali al Džaburi s dvěma přáteli domů. Náhodou jeli kolem jedné americké armádní razie. Než se jejich auto zastavilo, Američané ho prošpikovali kulkami. Pozůstatky automobilu stojí ještě na ulici.

Reportér: Vy jste seděl tady? A Saif řídil a Abbas seděl vzadu?

Auto vybuchlo, začalo hořet. Vojáci vytáhli Aliho a Abbase z vozidla, ale Saif za volantem uhořel. Oba mladíci, kteří přežili, byli zraněni.

Reportér: Trvalo tři hodiny, než vám poskytli lékařskou péči. Kolik střelných ran jste měl? Dvě? Kde? Jednu na krku a druhou níž.

Zatímco mířili Američané na Aliho samopaly, s hrůzou viděl, jak ulicí směrem k Američanům přijelo druhé auto. Seděla v něm rodina. Otec a tři děti byli usmrceni.

Všimli jsme si ženy na druhé straně ulice. Poté, co Američané rozstříleli obě auta, její syn Ali Hakmet se proplížil na ulici, aby odvezl svůj automobil z linie střelby. Žena tvrdí, že ho Američané na místě zastřelili. Celá rodina závisela na jeho příjmu. Živil se jako řidič kamionu, jezdil do Jordánska.

Poté, co Aliho Američané postřelili, věznili ho bez vysvětlení šest týdnů. Jeho rodiče mysleli, že je mrtvý. Nikdy proti němu nebylo vzneseno žádné obvinění a nikdy nebyl obviněn z žádného trestného činu.

Britský komerční kulturní televizní okruh Channel Four vysílal v neděli ve 20.00 hodinový dokumentární film Irák: Cesta k šílenství. Shrnujeme nejpodstatnější pasáže z jeho dramatického komentáře.

Finanční příspěvek na provoz Britských listů vás nic nemusí stát - Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

V září 2003 obdrželo Občanské sdružení Britské listy od čtenářských sponzorů celkem 10 600.00 Kč. Zůstatek na našem účtu je ke dni 1. 10. 2003 minus 18.24 Kč. Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Kdyby Britským listům věnoval každý čtenář pouhou korunu denně, mohl by si časopis např. financovat právníka a analyzovat kauzy, jimž se v současnosti nemůže věnovat.

Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. S minimálním rozpočtem je velmi obtížné udržet veřejnoprávní službu Britských listů. Všichni spolupracovníci BL pracují pro časopis zadarmo, mnozí s podstatným nasazením, po své normální práci.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. V současnosti především postupně hradíme účetní firmě výdaje za vypracování finančních zpráv za léta 2001 a 2002. Financujeme také přípravu vydání nového výboru z Britských listů, Jak Češi bojují, který vyjde před Vánoci.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.