Pak se nějaký čas nedělo nic, až jsem jednoho dne poprvé potkal internet. Dle svého založení jsem romanticky jako vůbec první vyhledal stránky tajných služeb. Na stránkách americké tajné služby CIA jsem si nejprve početl, co nám tato tajná služba říká o různých nepřátelských zemích jako Libye nebo Severní Korea a nakonec zaváhal, zda se mám podívat také na naši vlast. Chodilo to totiž strašně pomalu a o naší vlasti se tam dala čekat jen nuda. Teroristy neskrýváme, atomovkou nikomu nehrozíme, tak co tam taky zajímavého o nás psát... Čekání se vyplatilo, CIA o nás psala zajímavě. Že prý si na část našeho státního území činí nárok Lichtenštejnsko (pozor -- zabaveného mu nikoli Benešovými dekrety, ale už po roce 1918). No, chtěl jsem si to nějak přebrat, ale Internet byl tehdy vzácný a za cestu do knihovny mi to nestálo (mimochodem, umíme si dneska vůbec představit, jak předkové bez Internetu vůbec mohli sehnat nějaké informace?). Neřešil jsem to a na celou věc zapomněl.

Pak se dlouhý čas nedělo nic. Až minulý týden jsem si přečetl, že Lichtenštejnsko a s ním solidární Norsko a Island zablokovali naše přistoupení k Evropskému hospodářskému prostoru a Lichtenštejnsko chce prachy jako odškodnění za po druhé světové válce Benešovými dekrety zabavený majetek. Tak to teda prrr! To jde o prachy a na ty já jsem pes. Bude z toho, byť jen maličko, hůře státu a bude tedy hůře i mně! No to si nebudu nějak přebírat, to budu řešit a napíšu o tom článek. Co si to ty pidivajzlící vůbec dovolují, sahat mi na peníze! Určitě kolaborovali s Hitlerem, určitě s nimi zpátky do říše nebo tak nějak a tak vůbec, že jo?

O věci jsem si něco přečetl a zjistil jsem že:

První hlavní otázkou pro mne je, za který zabavený majetek chce Lichtenštejnsko odškodnění. Americká tajná služba CIA na svých stránkách uvádí, že si Lichtenštejnsko nárokuje majetek "confiscated in 1918", tedy zabavený po první světové válce. Ve sdělovacích prostředcích jsem zase slyšel, že jde o majetek zabavený podle Benešových dekretů, tedy zabavený po druhé světové válce. Rozhodl jsem se si to ověřit přímo u pramenů a zatelefonovat na naše Ministerstvo zahraničních věcí a pak také Úřadu Lichtenštejnského panovníka (on si říká v originále Princ (ještě přesněji "Prince"), budu proto z úcty k němu používat označení "Princ") a nalezl jsem si spojení na jeho "Fürstenhaus von Liechtenstein".

Slečna nebo paní, na kterou mne přepojili na Ministerstvu zahraničních věcí, mi po vyslechnutí mé jednoduché otázky, za který zabavený majetek bychom měli Lichtenštejnsku platit odškodnění, sdělila, že otázku musím poslat písemně. Řekl jsem jí, že zrovna nejsem u počítače a zdali mi tedy nemohou jednoduše stručně odpovědět jednou větou do telefonu aniž bych tu svoji otázku o osmi slovech musel někam přepisovat a že bychom tak všichni ušetřili spoustu času. Odpověděla mi, že písemně to potřebuje proto, aby mohla rozhodnout, komu věc předat. Před takto formulovanou logikou jsem již opravdu nevěděl co říci. Po revoluci jsem se na úřadech setkal až na vyjímky s velmi slušným a věcným jednáním a toto mne zaskočilo. Když jsem se ještě dozvěděl, že paní neví, do kdy mi na písemný dotaz odpovědí a když jsem si navíc uvědomil, že mne to právě stojí peníze dvakrát, jednou za ty daně, kterými si to Ministerstvo zahraničních věcí a tedy i tu paní spolu s ostatními daňovými poplatníky platím a podruhé za kredity, které se mi právě při této tak inteligentní debatě odčítají za telefonní spojení, slušně jsem poděkoval za ochotu a zavěsil. Nic jsem se tedy nedozvěděl a zkusil zavolat tam, kde si je sice neplatím ze svých daní, ale kde se dá zase možná očekávat trocha vychování a vytočil číslo na "Fürstenhaus von Liechtenstein (Schloss Vaduz, 9490 Vaduz, Liechtenstein)". Bohužel, opět nic. Hovor se mi nespojil a pořád se mi ozýval jen rychlý přerušovaný tón, který se myslím ozývá, když spojení nelze uskutečnit. Tedy, buď nemá Princ Hans-Adam II pořádnou telefonní síť nebo ji nemáme my (jistě nebudu paranoidní a nebudu zde spekulovat o tom, zda náhodou někdo hovory z ČR do princova úřadu úmyslně neblokuje...).

Nezbývá mi tedy, než se spolehnout na jiné informační zdroje. Nejserioznější z nich je britská BBC, která na této adrese uvádí, že "v této kauze jde o konfiskaci majetku rodu Lichtenštejnů, zejména na Moravě, na základě takzvaných Benešových dekretů po druhé světové válce". Budu tomu tedy pro účely tohoto článku věřit, pokud to chcete mít "nabeton", řádně platíte daně a máte na to hlavně čas a nervy, zkuste si pokecat třeba s Ministerstvem zahraničních věcí, je to jistě zábavná kratochvíle...

Lichtenštejnsku tedy pravděpodobně vadí, že jsme jeho občanům na základě Benešových dekretů zabavili majetek a chtějí za to peníze. Benešovy dekrety tady teď probírat nebudu, podívám se po tom, jak Lichtenštejnsko za války škodilo a kolaborovalo, protože o to přece z morálního hlediska vlastně jde. No, přátelé, je to sice blbý, ale vypadá to, že ta země nekolaborovala, ale byla neutrální podobně jako Švýcarsko a že její neutralitu uznal dokonce i Hitler!!! Tvrdí to nejenom Lichtenštejnsko, kterému byste to ještě mohli nevěřit, ale také americká tajná služba CIA (viz. linky pod článkem).

Je to sice fakt blbý, ale vypadá to, že jsme možná zabavili majetek občanům neutrálního státu a oni za to teď chtějí náhradu (zda k tomu přihodili i to, co bylo zabaveno už po roce 1918 nevím, Ministerstvo zahraničních věcí ví a nepoví). Spraví to prý pakatel, 21 miliard korun, což je pro mě nepředstavitelná částka. Proto si to vydělím počtem obyvatel naší země (mimochodem víte, kde jsem ten počet obyvatel nejrychleji nalezl? No na těch stránkách CIA, co o nich píšu o dva odstavce výše...). Vychází to na 2.048 korun a 90 haléřů na každého z nás! Já mám prachy teda moc rád a tohle je dost peněz. Když jde o moje prachy, tak leccos překousnu a vidím hned jinak. Pořád mi ty prachy někdo chce vzít. Je to nejčastěji naše vláda a parlament a vlády a parlamenty před nimi, co pořád vypisují nějaké daně, zadávají ohromné zakázky bez výběrových řízení a tak podobně. V tomto případě mi ale moje vláda a můj parlament moje peníze chrání. Žádných 2.048 korun a 90 haléřů nikomu platit nebudu.

O věci se s Lichtenštejnskem nemusí jednat, neuznáváme jeho suverenitu (oni ostatně naši také po rozdělení Československa myslím neuznali). Tak to je vzácný případ, kdy šéfové státu nejdou po mých penězích, ale naopak mi je chrání. Že by šéfové státu byli nakonec až tak fajn? To by bylo krajně neobvyklé a svět by se mi otočil úplně naruby. No, půjdu si to nějak přebrat...

... a protože snad každého čtenáře napadne otázka "A proč teda nevezmeš 2.048 korun a 90 haléřů a nejdeš je z pošty složenkou poslat na adresu "Prince Hans-Adam II, Vaduz, Liechtenstein" ty chytrej?", odpovím rovnou zde: protože na to jsem ty peníze moc tvrdě vydělával. Ale hlavně, jsem na to moc lakomý a zbabělý, jsem na to prostě moc dobrý poddaný našich šéfů státu. Díky Bohu, že nejsem politik, abych se k tomu všemu navíc ještě musel přetvařovat a nemohl si popravdě přiznat věci tak, jak opravdu jsou...

Prameny: