Kniha "česko-vietnamské autorky" by byla zajímavou zprávou

27. 11. 2009 / Jan Čulík

Tomáš Koloc ve svém článku jde mimo podstatu problému. Kdyby bývala knihu Bílej kůň, žlutej drak skutečně napsala mladá česko-vietnamská autorka, byla by to zpráva. Nikoliv proto, že jak píše Koloc, "česká média opět podlézají politické korektnosti" (na slušných zvyklostech ze Západu není nic špatného), ale proto, že by, velmi užitečně, někdo konečně prorazil hegemonii "národního" diskursu v českém jazyce, jehož se - bohužel - účastní jedině Češi a s nikým mimo český diskurs nediskutují.

(Včera jsem se na Glasgow University zúčastnil hospodského kvízu o reáliích střední a východní Evropy. Tým českých studentů se umístil relativně špatně, protože se ukázalo, na rozdíl od místních studentů, že o středovýchodní Evropě nevědí nic - ještě tak jsme dali dohromady informaci, že v čele Pražského jara stál r. 1968 Dubček a že fotografie Karlova mostu je Praha. Zda je však na fotografii Čechov či Ciolkovski, to už jsme nepoznali, nebo zda to byla fotografie Raisy Gorbačovové či Valentiny Těreškovové. Češi jsou prostě často uzavřeni ve vlastním národním diskursu.)

Jen kvůli tomu, že by česky konečně začal mluvit i někdo s jiným kulturním zázemím, bylo by to zajímavé. Ta knížka samozřejmě jinak za cenu nestojí, je řemeslně dobře napsaná, ale skládá se ze stereotypů. (Což klidně mohla napsat sečtelá devatenáctiletá středoškolačka, která zná literaturu, ale nemá žádné životní zkušenosti.)

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 27.11. 2009