Obamův plán na posily v Afghánistánu znamená, že USA zůstanou bez vojenské zálohy

26. 11. 2009

Je to sice mnohem méně než 80 000 vojáků požadovaných generálem Stanleyem McChrystalem, ale i tak dojde ke zvýšení celkového počtu vojáků na zhruba 100 000 - a pro již tak přetíženou armádu to bude znamenat značné vypětí.

Jak poznamenal Spencer Ackerman v investigativní reportáži pro The Washington Independent, "Pokud prezident Obama vydá rozkaz k přesunu dalších 30 000 až 40 000 vojáků do Afghánistánu, pak prakticky všechny dostupné brigády US Army vyšle do války, zanechá jen málo jednotek v záloze pro případ nepředvídaného mimořádného stavu a dál zatíží síly, které od roku 2002 čelily opakovanému bojovému nasazení."

Podle armádních zdrojů citovaných listem Washington Independent bude v prosinci 2009 k dispozici k nasazení zhruba 50 600 vojáků v aktivní službě tvořících 14 bojových brigád, a nějakých 24 000 příslušníků záložní Národní gardy. Všichni ostatní vojáci a gardisté jsou už buď v Iráku, nebo v Afghánistánu, případně se zotavují po předchozím nasazení.

Analytik liberálního Center for American Progress Lawrence Korb, bývalý vysoký úředník Pentagonu za Reaganovy administrativy, řekl zmíněnému listu, že Obamův plán je nerealistický, protože pro případ, že by nastaly problémy v Koreji, neponechává prakticky žádnou zálohu.

Podle reportáže Jonathana Landaye z agentury McClatchy Newspapers rozmisťování začne v březnu nasazením tří brigád z 101. výsadkové divize se základnou ve Fort Campbell v Kentucky, 10. horské divize se základnou ve Fort Drum ve státě New York, a brigády námořní pěchoty ze základny Camp Lejeune v Severní Karolíně. Spolu s podpůrnými jednotkami půjde celkem o 23 000 vojáků. K tomu přibude ještě divizní velitelství se 7 000 muži v jižním Afghánistánu a 4 000 výcvikových instruktorů pro afghánskou armádu a policii.

Dotázaní úředníci odmítli Obamovu strategii veřejně komentovat, nicméně úniky zpráv se jeví jako dobře koordinované a zaměřené na zmírnění případných následků poté, co Obama 1. prosince veřejně oznámí své záměry. Jeho prohlášení, které přednese příští týden, zazní dva týdny před cestou do norského Osla, kde převezme Nobelovu cenu míru.

Aniž by komentoval podrobnosti své strategie, Obama v úterý prohlásil, že má v úmyslu "dokončit práci", která začala svržením Talibánu po útocích z 11. září 2001, a slíbil v Afghánistánu "rozložit a degradovat... al-Kájdu a její extrémistické spojence, [abychom zajistili,] že nebudou moci operovat".

Prezident tvrdil, že Bushova administrativa po sedm let nevěnovala na afghánský konflikt dostatek zdrojů a zaměřila se exkluzívně na ukopaci Iráku, což Talibánu dovolilo, aby se v regionu znovu uchytil. Obama předpověděl, že americký lid jeho úsílí podpoří, ačkoliv průzkumy veřejného mínění ukazují hluboké pochybnosti o válce.

Pokud jde o vynaložené prostředky, znamená nové nasazení dodatečné náklady ve výši zhruba jednoho milionu na každého dodatečného vojáka. To může představovat problém v Kongresu. I když Obama slíbil skoncovat s Bushovou praxí financování války s pomocí mimořádných dodatků k obrannému rozpočtu, vypadá to, že kvůli posilám pro Afghánistán udělá přesně totéž co jeho předchůdce.

Kongresman David Obey z Wisconsinu a senátor Carl Levin z Michiganu (oba Demokraté) v této souvislosti navrhli dodatečnou válečnou daň pro bohaté.

Velvyslanec Eikenberry počátkem měsíce soukromě ve dvou tajných zprávách Obamu před vysláním posil varoval a upozornil na všudypřítomnou zkorumpovanost Karzáího vlády. Předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová zase v úterý označila Karzáího za "bezcenného partnera", který si nezaslouží další americkou pomoc.

Celý článek v angličtině: ZDE

Vytisknout