Nový územní plán Prahy -- nové "zelené" nástroje likvidace zahrádek

27. 11. 2009 / Blanka Hrudková

Před eurovolbami tohoto roku, v době, kdy se připomínkovala změna Z 1000 ke starému územnímu plánu, jenž vstoupil odhlasováním zastupitelstva před 14 dny (samozřejmě bez zanesení změn, které vznesla dokonce formu námitky řada občanů a občanských sdružení nejen ve snaze zachránit zahrádkové kolonie) v platnost a na který je v současné době připravována žaloba k Nejvyššímu správnímu soudu, vypustili někteří členové zastupitelstva a Rady hl.m. Prahy v zoufalé honbě za voličskými hlasy kouřovou clonu. Cituji deník Právo ze dne 28.5. 2009: " Dohodli jsme se s předsedou pražských zahrádkářů, že kolonie rušit nebudeme, musí nám ale zaručit, že tam neporostou černé stavby a nebudou tam problémy s místními a s radnicemi," řekl právu radní pro územní plánování Martin Langmajer (ODS).

"Funkce zahradních kolonií je pro město jednoznačně přínosná, ať už jde o hobby nebo o přírodu a zeleň jako takovou. Dnes je jasné, že doba nejistoty pro drtivou většinu zahrádkářů končí," říká i radní pro oblast životního prostředí Petr Štěpánek (SZ).

Nejen, že tyto věty byly lží již v květnu, neboť výše uvedení pánové museli vědět, že změna, kterou odsouhlasilo zastupitelstvo, velkou většinou zlikvidovala zahrádky i na starém územním plánu tím, že jen u několik zahrádkových kolonií ponechala funkční plochu "zahrádkové osady", zbytek převedla na jiné funkční plochy, čímž Magistrát připravil zahrádkářům odůvodnění k jejich likvidaci, ale také v rámci nového územního plánu, který se tváří, jako kdyby žádné zahrádky nikdy nebyly, a pokud byly, pak snad asi jedině hrozbou pro životní prostředí.

Takovým příkladem je zahrádková osada na Libeňském ostrově, nejstarší v Praze a v celé ČR, z roku 1923, jenž představuje svébytný kulturní a společenský útvar, navazující na tradice českého venkova (tvořivá práce, životní styl, přirozené soužití), které jsou uchovávány v městském prostředí při zachování a rozvoji stávající fauny a flory, což dává této lokalitě zcela ojedinělý ráz.

Severní část Libeňského ostrova, kde se nachází i zmíněné zahrádkové osady, má svou vlastní historii, kterou by měly dnešní generace uchovat pro ty budoucí. Součástí tohoto území byly kromě zahrádkářských osad také oddíl oldskautů Přátelé Vatry, Zakázanka, oddíl OS Domovina, zahrádkářská kolonie na Staré plavbě, tenisový klub Sportklub, skauti, dětské tábory a společné tábory 24. a 25. libeňského oddílu. 1. dětský tábor v roce 1928 otevíral prezident T.G. Masaryk.

Od počátku založení byla osada evidována a respektována s porozuměním a mohla se rozvíjet. Přežila všechny převraty politické i hospodářské minulého století. Přírodní pohromy překonávali osadníci vlastní silou, bez pomoci a finančních podpor od městských nebo vládních institucí.

Tato zahrádková kolonie je raritou ve způsobu vytváření harmonie mezi přírodou a lidskou činností, trvající bezmála 86 let. Novým územním plánem však tato idyla definitivně končí. Magistrát definoval tuto oblast jako významné transformační území a pro likvidaci zahrádek použil hned několik nástrojů. Tím prvním je definice území jako území zanedbaného, plného černých staveb, škodícího životnímu prostředí.

Přestavbová území, jak jsou plánem definována, jsou území určená ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území. Na těchto plochách je možná změna využití tam, kde původní funkce již ztratila význam nebo zanikla. Takovým územím však ZO na Libeňském ostrově rozhodně není, neboť plní funkci významného přirozeného biocentra s hodnotným ekosystém, což nebylo adekvátně vyhodnoceno odpovídajícími orgány, vyjma České inspekce životního prostředí.

(Ta považuje tuto lokalitu za ukázku původní sukcese systému pražských ostrovních lokalit při běžném využívání a má být podle ČIŽP koncipována jako plocha pro přírodu ve městě bez likvidace stávající ZO a dalších organizací, které vytváří podmínky např. pro hnízdění významných ptačích druhů. V rámci činnosti ČIŽP bylo v roce 2000 zřízeno na Rohanském ostrově náhradní stanoviště pro reprodukci Pseudepidalea viridis, navíc se stanovišti pro Pelophylax ridibunda a Bufo bufo. Navíc je ČIŽP hlášen výskyt Bufo viridis na Rohanském ostrově, který migroval vybudováním golfu na ostrov Libeňský.)

Jak likvidovat?

Pro zvelebení přestavbového území (tedy území zanedbaného činností zahrádkářů -- viz Vyjádření Ústavu systémové biologie a ekologie AV ČR) definovaného magistrátem je potřeba vybudovat celoměstsky významný park. Park je obecně prospěšné opatření, kvůli kterému může magistrát, popř. MČ Praha 8 pozemky vyvlastnit, resp. na něj použít předkupní právo.

To je docela pochopitelné zejména vzhledem k tomu, že na druhé straně ostrova do roku 2015 vyroste nejen luxusní čtvrť Libeňské doky , kde budou mít majitelé svá vlastní kotvící mola pro jachty (zřejmě se počítá s tím, že někteří budou jezdit na vládu po Vltavě jachtou, což jim ušetří čas, a nás obyčejné řidiče, nervy v rychleji se pohybujících kolonách, což bude mít jistě pozitivní dopad na životní prostředí nás všech), ale také honosné administrativní a obchodní centrum za miliardy korun. Je to pochopitelné i z toho důvodu, že za takové peníze je přímo nemorální sledovat kompostující zahrádkáře na druhé straně ostrova.

Druhým důvodem, který se však týká také ostatních zahrádkářů v Praze, ale i ostatních majitelů pozemků v nivě Vltavy je to, že úředníci definovali tuto oblast Prahy jako území ekologické stability, pro které je také možné vyvlastnit, a to pro blaho přírody. To, že revitalizací (revitalizace je pojem znamenající likvidaci stávajícího prostředí a vybudování nové a "lepší" zeleně) území vyvlastněných nebo zlikvidovaných zahrádek a stávajících zelených ploch zničí poslední fungující ekosystémy podél břehu Vltavy a v zásadě tak poruší zákon o ochraně přírody a krajiny (, neboť krajinný ráz je zákonem chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu), nikoho nezajímá -- samozřejmě, neboť orgány ochrany přírody a krajiny podléhají obci nebo MHMP.

Posledním důvodem pro likvidaci zahrádek je jejich vyhodnocení "nezávislou" firmou posuzující "ekologickou" hodnotu. V dokumentu Vyhodnocení vlivu konceptu ÚP hl.m. Prahy na udržitelný rozvoj území, v její příloze č.1 autor vyhodnocuje vliv přestavby a transformačního území T/2 Maniny, Praha 8-Karlín na faunu a floru následujícím způsobem:

"V území je patrné značné ovlivnění antropogenní činností se sporadickou vegetací. Největší plochy zeleně se nachází jižně od Libeňského mostu, v návaznosti na tok Vltavy. Podél břehové linie Vltavy se nachází vzrostlá stromová zeleň. Charakter většiny území prakticky vylučuje možnost osídlení náročnějšími druhy živočichů. Na většině území lze očekávat běžné druhy živočichů se širokou ekologickou valencí, převážně synantropní.

V souvislosti s navrženým funkčním uspořádáním území lze očekávat zvýšení podílu kvalitních zelených ploch v území. Lze očekávat i pozitivní vliv na biodiverzitu území."

S takovým vyhodnocením však zahrádkáři nemohou souhlasit. Autor studie neprovedl skutečnou analýzu stavu v zahrádkových osad v oblasti Libeňského ostrova (nikdo o takové povolení a vstup zahrádkáře nežádal, nevíme proto, jak něco takového autor mohl napsat, natož závazně vyhodnotit jako podklad pro změny v územním plánování hl.m. Prahy) a jejich přínos pro daný ekosystém. Jeho závěry jsou v zásadním rozporu s nálezy České inspekce životního prostředí - ČIŽP. Hodnocení autorů je tak tendenční, povrchní a neodpovídá skutečnému stavu cenného ekosystému v oblasti zahrádkových osad.

Proto ve svých připomínkách konceptu nového územního plánu jako zahrádkáři žádáme o vyškrtnutí takového textu (hodnotícího faunu a floru bez skutečné a odpovídající analýzy) z Přílohy č. 1 k Vyhodnocení vlivu konceptu ÚP na udržitelný rozvoj a o prověření těchto závěrů a vypracování nové studie provedené orgány státní správy.

(To jsme ve spolupráci s ČIŽP odůvodnili následujícím způsobem: Ze zoologického hlediska se jedná o lokalitu velmi významnou. Staré stromy jsou využívány doupnými druhy ke hnízdění - Dendrocopus minor, D. major, Picus viridis, zastižen i P. canus, Sitta europaea, Certhia familiaris, C. brachydactyla, Parus sp. a další. Výskyt Alcedo atthis je pravděpodobný, ostrovy jsou využívány také brodivými a semiakvatickými druhy jako např. Phalacrocorax carbo, Ardea cinerea nebo Actitis hypoleucos. Ornitologicky je lokalita zajímavá množstvím dalších druhů, včetně "běžných" ptačích druhů - Fringilla coelebs, Sylvia atricapilla, S. curruca, Turdus philomelos, T. merula, Erithacus rubecula, Phylloscopus colybita, P. trochilus, Luscinia megarhynchos a další druhy. V roce 2000 ČIŽP Rohanském ostrově nařídila vybudovat náhradní stanoviště pro reprodukci Pseudepidalea viridis, což bylo realizováno a s velkou slávou tehdy předáno Praze 8. Kromě této ropuchy tam byla stanoviště Pelophylax ridibunda, Bufo viridis a Bufo bufo. Každoročně se na této lokalitě vyskytovala Natrix tessellata, jako poslední výběžek areálu autochtonního výskytu ve směru od Podhoří a ZOO Praha. Zkrátka území bylo a je velmi hodnotné.)

Jaký bude postup Magistrátu?

Ačkoliv v současné době zahrádkáři z Libeňského ostrova podepisují věcně shodnou připomínku, která se dvoustým podpisem změní na námitku, na kterou již Magistrát musí reagovat, nemáme vyhráno. Stejně jako v případě našich připomínek k zásadám územního rozvoje a změny Z 1000, která se týkala "starého" územního plánu a který tak před několika dny vstoupil odhlasováním zastupitelstva v platnost, nám úředníci sice námitky vypořádají, ovšem tak, aby se žádná z našich věcných připomínek neprojevila v územním plánu. Pokud budeme postup magistrátu žalovat, nemáme jako občané u Nejvyššího správního soudu nárok, ten se naší žalobou zabývat nebude, protože veřejného zástupce nepovažuje za oprávněného k podání žaloby.

Tato situace se však týká všech občanů -- připomínkování územního plánu je tak pouze věcí poskytnutí pocitu svobody , nikoli skutečným postupem, kterým se má dosahovat občanské shody. Změny, které kdokoli podá a budou se týkat strategických rozhodnutí magistrátu (jakým je např. likvidace zahrádkových osad na Libeňském ostrově), nemají šanci na úspěch a z hlediska práva občanů domoci se takových změn skrze námitek, připomínek a nebo petic, nemají ani legislativní oporu.

Co dělat?

Tímto se ovšem nepřikláníme k názoru, že by občané neměli koncept nového územní plánu připomínkovat -- naopak. Vzhledem k rozsáhlým nástrojům (a ještě rozsáhlejších skutečných území ve výčtu závazné části územního plánu) pro vyvlastňování (či s významným předkupním právem ve prospěch MHMP), jakými jsou veřejně prospěšné stavby a opatření (kam patří, jak definuje koncept nového územního plánu: veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury, veřejně prospěšné stavby a opatření pro zvyšování retenčních schopností území a pro snižování ohrožení území povodněmi, územní systém ekologické stability, veřejně prospěšná opatření k ochraně archeologického dědictví a nebo veřejně prospěšné stavby pro veřejná prostranství jako jsou parky), doporučuji všem majitelům pozemků či těm, kteří užívají pozemek MHMP, aby si územní plán dobře pročetli a prohlédli jeho výkresovou část, zda se také jich netýká nějaké vyvlastnění nebo možnost, že již daný pozemek užívat nemusí, neboť je v něm plánována jiná činnost, která se váže na danou funkční plochu územního plánu.

Uvidíme tedy, zda se heslo libeňských zahrádkářů "přežili jsme nacisty, přežili jsme komunisty, přežijme i Magistrát", naplní. Po dvaceti letech svobody je tato možnost, bohužel, minimální.

Všechny výše uvedené důvody nás vedou k tomu, že chceme na naši bezvýchodnou situaci upozornit plánovanou demonstrací před budovou MHMP v polovině prosince tohoto roku.

Mgr. Blanka H. Hrudková, za o.s. Libeňský ostrov a 46. ZO ČZS v Praze

Vytisknout