Útlocitný Rychlý šíp a kočičí mrtvola

27. 11. 2009 / Štěpán Kotrba

Společenský diskurs se rozpadne, nebudeme-li znát význam znaků, ač hovoříme stejným jazykem. Stojí ale někdo o "generalizovanou důvěru" do té míry, aby želel její "ztráty"? Významy se ztrácejí ve víru slov... Výsledkem je volání intelektuálně potrefených po vrácení JEJICH světa pět. Potrefená husa ovšem není kejhající chuděra, kterou by mučil nějaký pražský výrostek se sadistickými úmysly. Dle významu, poskytnuvšího mi mou babičkou na vesnici, kejhala husa nadšením nad svým oplodněním statným houserem. Prostě se huse líbilo, jak jí to houser udělal tak, že to sdělovala celé návsi. Majitel restaurantů předpokládá nejspíše, že se vám bude v jeho podniku líbit jako té huse ten houser a povíte to dál. Intelektuál, pohoršený v hospodě s pohoršlivou výzdobou a názvem, nejspíš nezná rozporuplný stav Pražanů k skautovi Foglarovi a Rychlým šípům. Mládež se kupodivu už za mého mládí ztotožňovala spíše se punkersky vzdorným Štětináčem než s podlézavým Rychlonožkou s červenou brigadýrkou. To byl nejspíš vliv oné dekadentní doby, o které všichni hovoří jako o normalizaci. Ale i v Brně existuje grand restaurant, který se pro změnu jmenuje Zelená Kočka... Že by se pro brněnské rodáky blýskalo na lepší časy?

Vytisknout