POZNÁMKA NA OKRAJ:

Starší by existovali, mladších už nebude dost, neboli O problému 'stárnoucí' společnosti

25. 11. 2009 / Uwe Ladwig

Kolínský 'Institut der deutschen Wirtschaft' (Institut německého hospodářství) informoval o anketě mezi 1 350 průmyslovými podnikateli, jednateli a vedoucími personálních oddělení, z níž plyne, že ještě dnes si 25% dotázaných myslí, že lidé starší padesáti let se z různých důvodů pro práci hodí méně než jejich mladší kolegové. V téhle poznámce tedy něco o tom, že podobné názory představují v zemi, kde už teď má kolem 40% více než 49 let a v budoucnu jejich podíl ještě vzroste, opravdu závažný problém...

Na začátku mého komentáře něco zdánlivě potěšitelného. Já jsem si opravdu myslel, že ocenění starších pracovníků dopadne ještě hůře, a nevím, jestli někteří z dotazovaných neodpověděli pozitivněji, než jak odpovídá jejich skutečnému názoru, podle nějž při každodenní práci jednají. Kdyby opravdu 75% dotazovaných už nemělo proti starším zaměstnancům výhrady, tak by to ani nebylo tak špatné, jak bychom si mohli myslet, když pozorujeme, jak často právě oni už nenajdou na pracovním trhu nové zaměstnání. A zajímavé je, že čím víc starších v podniku pracuje, tím je podle ankety jejich ocenění lepší.

Osobně na základě zkušeností z pracovního života musím přiznat, že někteří starší lidé ovšem už nebyli v situaci, aby mohli splnit to, na co byli v mládí do firmy přijati. V řadě případů to ale nebyl vůbec problém, protože na jiných místech ve stejné firmě byli tito zkušení starší lidé nejen výbornými pracovníky, ale také těmi, jichž jsem jsem se v žádném případě nechtěl vzdát. A samozřejmě existovaly také případy, kdy jsem našel na pracovním trhu starší lidi, co si sami mysleli, že už zaměstnání nenajdou, a kteří nám potom jako zaměstnanci v našem podniku pomáhali s úspěchem v různých pozicích. Vzpomínám si například na jednu starší vedoucí sekretariátu, která podle své výpovědi byla bývalým šéfem vyměněna za mladší kolegyni, a která se u nás bez větších nadějí ucházela o jakékoliv místo. My jsme tehdy nehledali ani vedoucí sekretariátu, ani sekretářku, ale někoho do účetního oddělení, na což ta starší paní ovšem byla vlastně překvalifikovaná. Na začátku se náš tehdejší vedoucí personálního oddělení divil, že jsem ji chtěl přijmout, ačkoli už byla tak stará, a potom se divil, že za pět let, co u nás pracovala, nejspíš nechyběla ani den...

Ví se ovšem, že v zásadě nikdo není schopen úspěšně pracovat na každém místě, ale mělo by se také uznat, že schopnosti se v průběhu života mění. Pro hodně lidí platí, že na něco v průběhu pracovního života už nestačí, něco jiného však z důvodů své zkušenosti právě jen oni teprve po nějaké době mohou dělat, a často existuje úplně jiná práce, na kterou nikdy nemysleli, ale přitom se na ni dobře hodí. A tohle ovšem neplatí jen pro podřízené, ale taky pro nadřízené. Alespoň do důchodového věku by ale stáří nemělo být důvodem pro vylučování z pracovního života. A nedá se to omlouvat ani chybějící fantazií. Podle mého by v budoucnosti právě kvůli té 'stárnoucí' společnosti už některá místa neměla být nabízena mladým lidem, protože jinak se ve světě s měnící věkovou pyramidou sociální problémy asi řešit nedají. A tohle platí nejen ve Spolkové republice, ale také v ČR. Nebo si myslíte, že v budoucnosti si u Vás můžete dovolit, aby lidé po své padesátce byli z větší části nezaměstnaní?

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 25.11. 2009