"Hlavně nám dejte se vším pokoj!"

19. 6. 2009 / Jan Čulík

Je těžko cynicky odmítat jakoukoliv snahu o osvobození s tím, že přece vždycky to musí dopadnout špatně. Možná to špatně dopadne, ale můžeme upírat utlačovaným právo se o osvobození jenom pokusit? Nebo mají prostě dál žít v útlaku a nepokoušet se o nic, jako jsme to dělali za komunismu my?

Jinak situace je v Íránu dost jiná než byla za komunismu v Československu. Íránský režim je možná o hodně brutálnější, ale Írán není kolonie, jakou bylo Československo za komunismu. Právě z toho myslím pramení ona dlouhodobě zažitá česká bezmocnost. Za komunismu se dost dobře nedalo se proti režimu vzbouřit, protože o jeho existenci se nerozhodovalo v Praze, ale v Moskvě, a tam vliv českých vzbouřenců nemohl nikdy dosáhnout. Jenže o budoucnosti Íránu se rozhoduje v Teheránu. A předchozí režim už právě takovéto demonstrace jednou svrhly. Takže, jak píše i skeptik Robert Fisk, dnešní íránský režim má dobré důvody být nervózní.

Nevím, kde berou Štěpán Kotrba a Karel Dolejší důkaz, že současní íránští demonstranti jsou loutky amerického režimu a že - podle jejich názoru - "nevznikla revoluční situace". Jak to vědí, oni jsou v Íránu? Je to možné, ale možný je i opak. Nemyslím si, že lidi jsou pitomci, kteří dělají jen to, co jim vnutí Američané.

Poznámka KD: Bohužel je skoro úplně jedno, že já nebo Jan Čulík považujeme íránské demonstrace za legitimní. Bohužel rozhoduje to, jestli je budou za legitimní považovat velmi různorodé elementy tvořící íránskou společnost, z nichž některé jsou velmi konzervativní a téměř všechny silně nacionalistické; a proto jakákoliv pomoc Západu v materiální rovině láme íránské opozici vaz v rovině morální, která je nakonec rozhodující. Jediná otázka na níž záleží v našem případě je ta, jestli to co lze skutečně udělat může učinit věci lepšími než jsou, nebo převládá riziko jejich zhoršení. Mám dost důvodů myslet si, že se íránská opozice nemohla svobodně rozhodnout jak bude v těchto volbách postupovat, protože Barack Obama prostě spěchá bez ohledu na objektivní podmínky. Íránští demonstranti za to platí. Někteří cenu nejvyšší.

Jestli JČ a UL nehodlají číst co píšu, ale jen neustále komentovat své osobní dojmy z aranžovaných mediálních výstupů a mlátit mě jimi po hlavě, aniž předloží konzistentní výklad probíhajících událostí (a "musíme něco udělat" za konzistentní výklad nepovažuji), nebudu se už k věci dále vyjadřovat - protože nejde o argumentovanou diskusi, ale o záměrné nepochopení a morální diskvalifikaci strany, jejíž argumenty jsou apriori ignorovány.

Poznámka JČ: Neshoduji se s Karlem Dolejším v hodnocení vnitropolitické íránské situace, ani v otázce, zda nynější hromadné demonstrace byly "uměle vyvolány" americkými penězi, nebo mají autentický vnitropolitický íránský důvod. Jako nikdo, nevím, jaká přesně je interní situace íránského režimu. Opakuji, že pozorovatelé, znalí íránské historie, poukazují na to, že vražedný, Američany podporovaný režim šácha Páhlavího padl v roce 1979 za velmi obdobných okolností. Vznikly masové demonstrace a čím vražedněji je šáchův režim potlačoval, tím více se společnost vzbouřila.

Karel Dolejší argumentuje, že íránská společnost je velmi konzervativní a že jakákoliv "podpora", vyjadřovaná režimu ze Západu, může reformisty jen zdiskreditovat. To je jistě pravda, v tom smyslu zde existuje paralela k masakru na pekingském Náměstí nebeského míru před dvaceti lety, což byla kauza, která většinu čínského národa taky nezajímala. Jenže ani Dolejší, ani Kotrba, ani Ladwig, ani já nevíme, jaká je ve skutečnosti struktura současné íránské společnosti. Íránští pozorovatelé na různých blozích píší, že je to společnost velmi mladá a velmi vzdělaná a že se údajně nenechá zastrašit - pokud se Musáví prý nepostaví do čela vzbouřenců, budou stejně demonstrovat dál, a protesty skončí masakrem. Nebo třeba taky ne. Závidím pánům Dolejšímu a Kotrbovi jejich jistotu, že všechno, co se děje v současném Íránu, je jen důsledkem americké manipulace.

Jinými slovy, chci říci, že prostě nevím, jak jsou síly v íránské společnosti rozloženy a - jako nikdo - nevím, jak to skončí. Pozorovatelé poukazují na to, že nynější situace v Íránu je důsledkem už několikaletých, stále sílících protestů, hlavně na íránských univerzitách, které masakrování studentů od íránské policie nezastrašilo.

Nejsem si jist, zda situace pro vzbouření byla či nebyla příhodná, ani si nejsem jist, zda je toto skutečně důsledkem "nezodpovědné americké intervence". Uvidíme z vývoje událostí. Jak Kotrba, tak Dolejší, mám pocit projevují určitý nadřazený elitismus, když tvrdí, že demonstrující Íránci ve své vlastní zemi nevědí, co činí - a jsou jen pouze loutkami "amerického imperialismu". Je to skutečně realistické? Nevím.

Vytisknout