ANALÝZA AKTUÁLNÍ SITUACE V GAZE

Vlček propustil Kavana, Laštůvku a Opoleckou, Cartera nikdo nešikanuje

18. 6. 2009 / Štěpán Kotrba

Nepodařilo se mu ale přesvědčit islámské představitele Gazy, aby akceptovali mezinárodní požadavky, včetně uznání Izraele. Ahmed Youssef, náměstek ministra zahraničních věcí Hamasu, řekl, že Palestinci v Gaze byli potěšeni návštěvou Cartera. Bývalý americký prezident se setkal s představitelem Hamásu, Ismailem Haniyehem, hlavou palestinské samosprávy v Gaze. "Lidé myslí, že to je historická návštěva," řekl Youssef pro tiskovou kancelář Associated Press ve středu. Cartera popisuje jako "někoho velmi znalého konfliktu a velmi upřímného ve způsobu, jak mu rozumí." Carter v roce 1979 zprostředkoval mírovou smlouvu mezi Izraelem a Egyptem. Nynější návštěva ovšem podle Youssefa nevedla k významné změně. Pro Hamás jsou podmínky nepřijatelné," řekl. "Recognizing Israel is completely unacceptable." Youssef dále uvedl, že dvě mezinárodní podmínky - zřeknutí se násilí a přijetí dohody mezi Izraelem a Palestinci - jsou irelevantní. Podle něj Izrael zlomil příměří palbou a zabil příliš mnoho Palestinců. Carter si znepřátelil mnoho Izraelců díky knize "Palestina: Mír, ne apartheid" (2006), v níž tvrdil, že Izrael si musí vybrat. Okupace západního břehu Jordánu a udržování systému etnické nerovnosti Palestinců je podle něj na podobné úrovni, jako v režimu apartheidu v Jižní Africe.

Izraeli ovšem prakticky nic jiného nezbývá, chce-li udržet nadále židovský stát židovským. Palestinci na okupovaných územích nepožívají volebních práv občanů Izraele. Populační křivka židovského obyvatelstva je navíc méně strmá, než je tomu u Palestinců, a ani sionistické imigrační vlny (poslední velká - z Ruska změnila například politickou mapu Izraele) tento stav nezmění. Ropná pole před Gazou v tuto chvíli nejsou zdrojem financí palestinského hnutí odporu. Kdyby Palestinci volební práva měli, vypadal by nejspíše zanedlouho Knesset úplně jinak a je možné, že předsedou izraelské vlády by se stal jednoho dne Palestinec... Kdyby Gaza byla součástí samostatného palestinského státu , vypadalo by židovsko-muslimské soužití za několik let také jinak.

Bushova administrativa v roce 2007 poslala 40 milionů dolarů na výcvik palestinské prezidentské gardy o 4 000 vojácích pod přímým velením představitele Fatahu, prezidentem Abbáse. Washington Fatahu poslal miliony dolarů v rámci programu tzv. bezpečnostní asistence, která zahrnuje finance, vybavení, výcvik a dokonce i personál ze Spojených států, který podporuje ozbrojené síly Fatahu již od roku 2006. Hamás nicméně opakovaně hodlal akceptovat existenci Izraele v hranicích z roku 1967.

Izraeli zbývají nyní v zásadě dvě varianty: velká etnická vyhlazovací válka s miliony mrtvých, nebo dvojstátí s hranicemi z války roku 1967 na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 242, kterou Izrael nikdy nerespektoval. Což by znamenalo ukončení ilegální okupace, která pomalu ale jistě etnicky čistí Západní břeh. Tedy stáhnutí izraelských osad a stovek tzv. check pointů ze Západního břehu a uznání práva palestinského národa na sebeurčení. Tuto nabídku Hamás před posledními útoky na Gazu dokonce několikrát zopakoval. Dané řešení však Izrael s pomocí amerického veta v Radě bezpečnosti vytrvale blokuje s malými výjimkami již přes 30 let.

ANALÝZA — Jana Ridvanová: Fakta a čísla izraelského teroru - Kdo platí okupaci a kdo nemá zájem na mírovém jednání? ZDE

Síla Izraele začíná nicméně slábnout a existence země se stává překážkou klidného a ničím nerušeného ropného zásobování USA i Evropy, ale i ekonomického rozvoje dalších zemí Blízkého a Středního Východu... I proto dal Barrack Obama jako první černošský prezident, jehož kořeny jsou navíc spjaté s islámem více, než s konzervativním či ortodoxním židovstvím či radikálním křesťanstvím, izraelské pravicové vládě ultimátum dva roky na vyřešení problému.

Hin sa hukáže...

17. 6. 1009, AP: Hamas rejects Carter plea to recognize Israel ZDE

12. 6. 2009, Jana Ridvanová: Hamás i Fatah se chtějí spolu domluvit ZDE

Vytisknout