White power už i u Zelených

19. 6. 2009 / Irena Ryšánková

"Nesouhlasíme s kritikou ministerstva namířenou proti Litvínovu a Chomutovu. Obě města výhradně na své náklady řeší problematiku skupiny obyvatel, kteří dlouhodobě svým počínáním znepříjemňují život lidem respektujícím právní normy i pravidla slušného chování a soužití," uvedl Cmorej. Úřady na jedné straně šikanují "nepřizpůsobivé" občany, na druhé se až příliš "přizpůsobují" logice neonacistů. Stejně jako donedávna policie. A tak Poslanecká sněmovna, ač je daleko od sociálně kritických oblastí severních Čech i severní Moravy, dává úřadům více času na rozhodnutí o případném zákazu ohlášené demonstrace, pochodu či jiné akce nějakých "extremistů".

Kdo bude zítra přiřazen k extremistům, těžko říct. Mohou to být rozzlobení odboráři, ale mohou to být i politické strany. Extremisté někdy svolávají své akce pod falešnou záminkou. Vajíčkoví extremisté si myslí, že extremisty jsou se svými politickými koncepty sociální demokraté. Pokud svolá politický mítink Paroubek, jedná se o falešnou záminku, když nepředpokládá namísto politiky vaječnou omeletu? Sociální demokraté by kupříkladu mohli svolat mítink na 1. máje pod falešnou záminkou svátku lásky, místo svátku práce.

Kde je hranice, za kterou je jakýkoliv paragraf pendrekově zneužitelný? Parlament schválil novelu shromažďovacího zákona, předloženou právě Kocábem, hned v prvním čtení. Nic nedal varování ústavního právníka Jičínského, že zákon má legislativní vady. Nebál se. Nechtěl slyšet nic. Oproti tomu ministři "úřednické" vlády, která ve skutečnosti úřednickou vůbec není, mají strach. Kvůli židovskému původu hlídá ochranka i dvacetiletého premiérova syna, kvůli zatýkání neonacistů ze zakázaného Národnímu odporu pak policie hlídá celou rodinu ministra vnitra Martina Peciny, který má dvě děti školního věku. Kdo hlídá rodiny policistů, kteří je zatýkali, státních zástupců, kteří je obžalovali a dali do vazby, soudců, kteří je nejspíš odsoudí, bůh suď. Tolik hlídačů žádná vláda není. A tak za politiky riskují policisté. To pes "černého" amerického prezidenta bude mít dokonce dvojníka. Rasismus panuje i v médiích. Není přece normální, aby novináři hodnotili kandidátku na místopředsedkyni jakékoliv strany jako "blondýnku". Když není.

Nepřipomíná vám to něco? O blondýnku nejde, ta si, koneckonců, může vybrat, zda bude blond. Ostatně znám přírodní blondýnku, co se barví na tmavo. Pro jistotu. Být "blondýna" v uvozovkách je ovšem společenská stigmatizace. Uvozovky zvýrazňují v politice inteligenční deficit. Ale černý pes "černého" prezidenta si nevybere.

Stejně jako to, zda "žid" je Žid či není. Zneklidňující je to, že ty uvozovky obojakého vnímání stále někdo vyžaduje. A že jsme se opět dostali do situace, kdy někdo někoho pronásleduje, protože je tak nějak "nevhodně" vybarven.

Média jsou odrazem společnosti. Pak jsou odrazem "společnosti" či případně tuto "společnost" spoluvytvářejí. Média informují o všem. Je ale otázkou, jak. Je otázkou, proč dávají tolik prostoru zvláštnostem, extrémům a extremistům. Spočítal někdo počet televizích vražd za jediný den? Spočítal někdo denní počet mediálních znásilnění, šikany, ponižování? Spočítal někdo, kolik rozhovorů udělali novináři s "nácky"? Hodně, že? Obden? I s (blondýnou) Klárou Slámovou udělali rozhovor až poté, co se o ní začalo veřejně vědět, že se chová jako "blondýna" a dělá "holohlavým" pravicovým extremistům advokátku. Jakoby před tím nedělala nic.

Máme my, novináři, informovat jen proto, abychom informovali? Informujeme my, novináři, vůbec? Neděláme "náckům" vlastně docela prima reklamu? Možná. Neznámo ale děsí víc než poznané hranice nebezpečí. Bylo by řešením, kdybychom je ignorovali? Možná. Nebo by se cítili nedotknutelní. Nebo máme informovat, abychom varovali? Možná. Nebo by se cítili důležití.

Kdo to rozřeší?

Psáno pro server První zprávy

Vytisknout