Robert Fisk z Teheránu:

Den šestý íránského vzbouření: Nikdo neví, co to znamená a kam to povede

19. 6. 2009

"Prezident" Mahmud Ahmadinežád - a uvozovky jsou v dnešním Íránu stále vhodnější, píše v Independentu Robert Fisk, se dostal do opravdu složité situace. Nyní se konají tři samostatná oficiální vyšetřování jeho údajného volebního vítězství a násilí, které následovalo, když se po volbách na soukromém shromáždění poprali konzervativní íránští poslanci. Osoby, blízké Ahmadinežádovi, uvádějí, že je prezident hluboce znepokojen - až traumatizován - obrovskými demonstracemi, které se po celé zemi konají proti jeho vládě.

Desetitisíce stoupenců Musávího pochodovaly, oblečeny v černém, ve čtvrtek večer už podruhé ulicemi Teheránu, na památku lidí, zavražděných po íránských volbách. V městě, pro něž je charakteristická brutální doprava a množství decibelů, pochodovali demonstranti pět kilometrů v naprostém tichu, nesli transparenty a plakáty připomínající zabíjení na Azadském náměstí a na Teheránské univerzitě a v dalších íránských městech. A neměli pochybnosti o politickém i fyzickém riziku, které podstupují.

Inženýr chemik uprostřed davu, se na pár vteřin zamyslel, když jsem se ho zeptal, co se stane teď, píše Fisk.. "To nikdo neví, ale uvažujeme nad tím pořád," nakonec odpověděl. "Přestat teď nemůžeme, to by nás sežrali. Nejlepší by bylo, kdyby OSN nebo nějaká mezinárodní organizace uspořádala dohled nad novými volbami." Z takových iluzí vzniká katastrofa.

V pátek má Nejvyšší vůdce, Ali Chameneí, vést modlitby právě na Teheránské univerzitě - kde v neděli vládní milice zastřelily několik studentů. A Musáví tam chce přivést vlastní stoupence v černém, aby tím projevil svou loajalitu Chameneímu.

Opozice očekává, že Chameneí se pokusí obnovit pořádek tím, že řekne Musávímu, že se jim povolily obrovské demonstrace a že, navzdory "politováníhodným incidentům", je to důkazem velkomyslnosti a demokratičnosti íránské vlády. Ale všechno má své meze. Každý, kdo bude dále narušovat zákonnost, bude považován za kontrarevolucionáře a bude s ním naloženo "podle zákona".

Musáví a jeho poradci budou muset projevit neuvěřitelnou citlivost, pokud je takové varování nemá zahnat do pasti mlčení. Problém je to neřešitelný. Budou-li dál demonstrovat, budou obviněni z porušování zákona - a demonstrace už lidi nevítají na balkonech a na střechách. Pokud protesty skončí, zvítězí tajná policie.

V Íránu pokračuje zatýkání, přitom je ale vláda nerozhodná. Stačí se podívat na včerejší íránský tisk. Najednou íránské noviny začaly o demonstracích psát zcela otevřeně. Celá titulní strana středečních vydání byla pokryta fotografiemi z Musávího shromáždění. Ahmadinežád se vyjádřil, že demonstranti jsou jen "vrstvy prachu", avšak na jedné fotografii otištěné v novinách je vidět transparent: "vrstvy prachu tvoří historii".

V jiných novinách vyšly fotografie šesti nejvýznamnějších fotbalových celebrit v Íránu, které hrály v rozhodujícím zápase s Jižní Koreou, s Musávího zelenými pentlemi na zápěstích. Ani Musávího internetové stránky už nejsou blokovány. Ptáme se, co to všechno znamená. Ptá se tak i cely Írán.

Je jasné, že vláda prostě neví, co si počít s tímto bezprecedentním vzbouřením - nikoliv revolucí - tolika milionů Íránců. Inteligentnější a méně arogantní muž u moci by zřejmě hledal politický kompromis. Jenže kdo by chtěl spolupracovat s Ahmadinežádem? Musáví nemůže spolupracovat s takto nevypočitatelným, nestabilním člověkem.

Ahmadinežád je v této chvíli velmi osamělý muž.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 19.6. 2009