R.I.P.: Revoluce se mají dělat v příhodný čas a za patřičných podmínek

21. 6. 2009 / Karel Dolejší

Tisícové protesty islamistů po každých egyptských volbách skoro nikoho nezajímají, i kdyby při nich zabili desítky lidí.

Na druhé straně Írán teď vyhodil i štáb Al-Arabíje, která podle mě informovala dost vyváženě. Rozumně se vyjadřuje už jen předseda parlamentu Larídžání. To by mě zajímalo, jestli ho za současné situace dřív zlynčuje dav výrostků nebo zastřelí Revoluční gardy.

Revoluci lze v pravý čas udělat dobře, ale lze ji také udělat v nepravý čas a blbě, totiž burcovat lidi k povstání ve chvíli, kdy to vládnoucí moc téměř jistě nemůže ohrozit, naopak ji to vede k přitvrzení.

Ovšem provokovat moc k nadměrnému užití násilí je například typická strategie malé bezohledné skupiny povstalců, která používá tento typ akcí k delegitimizaci režimu na základě dlouhodobého rozvrhu. To jsou ti, kterým je jedno, že spousta obyčejných lidí (pardon, "lidského materiálu") přitom přijde o život, zajímá je výsledek v řádu let - sklerotický a paranoidní režim, klesající podpora mezi obyvatelstvem. Tahle strategie znamená ovšem postupně naprostý rozklad sociálních struktur s dlouhodobým destruktivním dopadem na celou společnost (v řádu desetiletí). Podle mého opak "svobody".

Revoluce se mají dělat v příhodný čas a za patřičných podmínek, které nelze přivodit vždy. V opačném případě vedou rebelie zpravidla ke katastrofě. Bezstarostnost tedy není namístě.

Když se zdůrazňuje nezvladatelnost a živelnost, kvůli níž se údajně vzpoury nedají plánovat, vyvrací se tím kompletně teze o tom, že rebelující lidé vědí co dělají.

Nelze se vymknout pravidlu, že americká pomoc opozici v islámské zemi je dnes její popravou. Předloni ČVT rekrutoval mezi mými přáteli lidi, kteří měli jet pomoci připravovat "barevnou" revoluci na Kubu. Ještě pár podobných akcí a časem všichni přestanou věřit, že je možná autentická a legitimní rebelie. Tím se společnosti zbaví schopnosti dalšího vývoje, zesklerotizují a budou pouze vyhnívat směrem k fašismu.

NIkdy jsem netvrdil, že se lidé v Íránu "nechávají jen slepě manipulovat", ale že mají své důvody proč s režimem nesouhlasit. Nicméně než se vydali do ulic, pud sebezáchovy je měl vést k úvaze a la Amitai Etzioni - že totiž mrtví lidé mají jen málo práv, a ke zvážení, zda poslouchat ty, kdo je k tomu z VOA vyzývali v nepravý čas.

Proti režimu lze dělat i jiné věci, než se nechat zabít.

Iranian expatriates have criticized the British Broadcasting Corporation (BBC) for the 'unfair' coverage of Iran's presidential election process. ZDE

Vytisknout