Je tedy předem jasné, že můj pohled na církev bude silně negativní.

Začalo to všechno Abrahámem, velmi bohatým semitským šejkem. Bůh ho požádal, aby mu obětoval svého syna Izáka, neboť si přeje lidskou oběť.

Nebylo to za nějaký prohřešek jako trest, bylo to jenom tak z božího rozmaru, asi to Bohu připadalo velice příjemné a lidská oběť mu působila blaho. Abrahám nezaváhal, vzal jediného syna, položil na obětní hranici a chtěl ho podříznout. Ruka anděla mu ale v podříznutí zabránila. Anděl mu ještě řekl, že Bůh si to rozmyslel a že už oběť Izáka nechce. Abrahám se rozčilil a pronesl, že si nepřeje, aby mu cosi vzkazoval anděl, ale že si přeje, aby mu to oznámil přímo Bůh. No a tak Bůh musel sestoupit ze svých výšin a pronesl k Abramovi tato slova: Pohleď na nebe a spočítej hvězdy, budeš-li je moci spočítat. Tak tomu bude s tvým potomstvem. Tvému potomstvu dal jsem tuto zemi od egyptské řeky k řece veliké, řece Eufrat. (Genesis 15,1-21, ekumenický překlad, vydáno roku 1968)

Abrahám byl spokojen se slibem.

Jenomže onen slib se ne a ne naplnit. Dokonce ani Šalamounovi, který byl miláčkem Boha, se nepodařilo vytvořit říši ve slibovaných hranicích, ony ty sousední národy se odmítly vystěhovat a přenechat území národu vyvolenému. Říše potomků Abraháma po tisíciletí existovala na území přibližné velikosti Moravy. Byl to miniaturní státeček oproti třeba Egyptu a Babylonii.

Herodes Veliký sice rozšířil hranice, ale pořád to neodpovídalo původnímu slibu, nadále to byl malý přímořský státeček - i v době Heroda snad jen o něco málo větší než Morava.

Za tisíce let se slib Boha nenaplnil, ale slib pořád platí, nebyl zrušen, a tak příslušníci vyvoleného národa nadále až do dnešní doby čekají příchod Mesiáše (Christa). Mesiáš může přijít třeba dnes nebo zítra, možná už právě teď žije, a ON onen Boží Slib konečně uskuteční prakticky. Ariel Šaron to už asi nebude, ale co kdyby to byl Netanjahu či Lieberman?

Ale v době přelomu věků toho čekání už měli někteří dost, už je přestalo bavit neustálé odkládání příchodu Velkého Krále a ustavení Veleříše, a prohlásili, že Mesiáš už přišel. Asi věděli, že je zbytečné a marné chtít území sousedů a lačnět po tom, aby obyvatelé jiných států byly pouhými služebníky a otroky, a že vytvoření říše od Eufratu po Nil je čirá fantasie.

Prohlásili, že Stará smlouva s Abrahamem je zrušena, že ji zrušil samotný Bůh a že uzavřel Novou smlouvu. Dokonce zašli tak daleko, že oznámili, že Izraelité už nejsou národem vyvoleným, nýbrž národem zavrženým a že Smlouvu s Abrahámem uzavíral ne Bůh Dobra nýbrž Bůh Zla, ba že to byl samotný Satan. Jako důkazy použili texty Starého zákona (správný překlad biblických knih by měl znít Stará smlouva a Nová smlouva).

A skutečně, stačí si přečíst Knihu Jozue, Proroky a Žalmy a uvidíme na vlastní oči a uslyšíme na vlastní uši, pokud budeme číst nahlas, tu šílenou abnormální krvelačnost, nezměrnou nenávist a úchylnou pomstychtivost, barbarské kruté scény, oslavu vraždění, obrovskou nemilosrdnost, nesmírnou zvrhlost a zrůdnost.

Starý zákon je skutečně kniha mnohem horší a sadističtější než Souostroví Gulag a Postavení dělnické třídy v Anglii.

Když byl antickým čtenářům předložen překlad SZ, tak antičtí vzdělanci byli zděšeni z tak otřesných scén nenávisti a vyvolávalo to u nich silné znechucení. Takovéto barbarsky kruté scény nemají ve světové literatuře obdoby.

No a co Nový zákon?

První křesťanští Otcové hlásali naprostý rozchod se Starým zákonem, neboť je to dílo Boha Zla-Satana. Měli svá evangelia, svoji Novou smlouvu s Bohem Dobra, Lásky, Soucitu a Milosrdenství.

Jenže dlouho jim ten rozchod nevydržel, hlasatelé rozchodu byli na sjezdech biskupů přehlasováni a Starý zákon se stal nedílnou součástí Bible. Protesty byly eliminovány vyloučením z čerstvě ustavené církve. A oni exkomunikovaní už neměli šanci dalšího působení a případného obohacování se. Tehdy se ještě neupalovalo, měli teda štěstí.

Za takového hlavního zakladatele nové odnože židovského náboženství je považován svatý Pavel z Tarsu. Je od něho známo celkem 14 listů, ale pouze 5 lze s určitými výhradami připsat Pavlovi, ostatní jsou falza, díla škol hlavně syrských, vzniklá až za 50 a více let po smrti Pavla. Ovšem použít už zavedené jméno pro svůj text, bylo v tehdejší době normální, nikoho to nevzrušovalo, byla to běžná praxe.

Církev tvrdošíjně setrvává na autorství Pavla. Nám ovšem může být autorství ukradené, protože stejně všechny biblické texty jsou nadiktovány samotným Bohem. Nedávno jsem byl v kostele a vyslechl biblický text, který byl ukončen slovy: Slyšeli jste Slovo Boží.

Listy svatého Pavla jsou takovým základem všech křesťanských církví, a to jak katolické a pravoslavné, tak všech těch protestantských církví, církviček a sekt a sektiček.

O čem jsou ty listy? Jaká moudra obsahují? Jsou to překrásně zamotané a nesrozumitelné texty. A to je velice úrodné pole pro vykladače. Mají možnost splétat obrovské množství neuvěřitelných spekulací a vzájemně si odporujících tvrzení v nové pravdy. Kterákoliv věta daná do souvislosti s jinou větou jiného textu dává jiný smysl, prostě a jednoduše - překrásný a kouzelný surrealismus.

A když se k tomu přidala navíc evangelia se svými bajkami, pohádkami, zázraky a fantasmagoriemi, to byl absolutně dokonalý surrealismu, kam se hrabou surrealisté XX. století!

Později, v pátém století, vynikající dadaista Dionýsius Aeropagita, otec všech mystiků, sepsal několik perfektně dadaistických knih. V úvodu ke svým dílům napsal, že byl kamarádem a spolupracovníkem svatého Pavla - dadaista se holt nezapřel. Až do 10. století se tomu žertu věřilo, a dokonce ještě i dnes se na ono dada spousta teologů obrací a hledá tam inspiraci.

Postmodernisté jsou stejní mistři jako ti první křesťanští ideologové, čím zašmodrchanější a nejasné texty, tím lépe. Lze snad jinak číst některé texty Hegela, Heideggera, Adorna a podobných než jako surrealistické texty? Lze tam najít nějakou racionální myšlenku? Mně se ji tam nedaří nalézt, zato iracionálních a mystických blábolů je tam nadbytek.

Roku 313 se křesťanství stalo oficiálním náboženstvím a za pár desítek let jediným oficiálním, znamenalo to úzké spojení se světskou vládou a to znamenalo podíl nejen na moci, ale i podíl na vybraných daních.

A třeba i takové ty sbírky na chudé, to byl perfektní džob, stejně jako dnes. Od chudých se vždycky vybere nejvíce financí, chudých je totiž veliké množství - výběrčích málo, důležité je, kde se ty finance shromažďují, v kterých rukách zůstanou a kdo je bude rozdělovat.

Konečně bylo také vymyšleno nebe a peklo. Štěstí pozemské bylo vyhrazeno pouze pro vybrané, tedy pro preláty, biskupy a mocné tohoto světa. Ti o práci nikdy nezavadili - ani pohledem! Co se bude dít v Pekle, to specifikovali teologové do nejmenších podrobností, ale co se bude dít v nebi, o tom mlčí. Akorát svatý Tomáš Akvinský napsal, že největším potěšením pro nebešťany bude pohled na ty mučené a trápené v Pekle. Asi se na ně budou dívat z nějakého nebeského balkónu. Ten Tomáš byl ale sadista, co?

Nebeský ráj jako velice vhodnou útěchu pro poddané přejal i islám. Ale musel přijít až Muhamed, který specifikoval detailně ony radosti a blaženství Nebeského Ráje. Chudí muslimové se těší do nebe, dokonce tam mohou pít i víno! Proto se klidně vyhodí do povětří, ale vždycky je to kupodivu nějaký nemajetný chudák, ještě jsem neviděl a ani neslyšel, že by se vyhodil na tržišti do povětří nějaký imán či majetný boháč, asi se na ten Ráj nějak moc netěší a taky tam nějak moc nespěchá.

A když už jsem zmínil islám, musím také uvést, že Abraham měl prvorozeného syna Izmaila. Izák byl až druhorozený. A co když ta smlouva uzavřená s Abrahámem přešla na Izmaila? Přece v dřívějších dobách dědil vše prvorozený! Arabové považují za svého praotce právě Izmaila. A Arabům se Veleříši podařilo vytvořit a to dokonce mnohem větší než Bůh slíbil - sahala od Gibraltaru po Indii. Byla tedy smlouva s Bohem splněna? No byla! Možná to muslimové ve svých knihách mají napsáno, nevím, neumím arabsky.

No a závěrem o těch zločinech církve, hlavně katolické, ale ani ty jiné nezůstávaly příliš pozadu.

O morálce a zločinech papežů, zástupců Boha na zemi, a jejich kamaril, je spousta dokumentů, stačí si naklikat na internetu.

Také si stačí kliknout na internetu "inkvizice a mučicí nástroje" používané Svatou inkvizicí - pěkné šílenosti!

Data o počtu upálených a umučených je vhodné porovnat procentuálně s počtem obyvatel tehdejší doby, Hitler by se musel stydět, že se mu podařilo jen tak málo.

Rozhodující podíl měla církev i na rozdmýchávání válek, a to nejen náboženských.

Bude někdy utvořen nezávislý soudní tribunál, který shromáždí fakta o zločinech církve? Ta fakta už jsou podrobně popsána v mnoha dokumentech. Odsouzení církve jako zločinecké organizace je nutností a dříve či později tak bude učiněno.

Mít církev za svatou je nedůstojné pro homo sapiens sapiens.