Jak jste možná zaznamenali, podpisovou akci a diskusní fórum jsme z webových stránek ČMVU stáhli, protože pod oficiální hlavičkou instituce již nelze pokračovat. Dne 11. března 2009 byli zaměstnanci ČMVU vedoucím Krajského úřadu Petrem Hostkem například upozorněni na zákaz styku s médii. Proto Vám alespoň takto děkujeme a pro Vaši informaci přikládáme rekapitulaci posledních událostí.

V pátek 13. března 2009 zasedalo Zastupitelstvo Středočeského kraje a pohodlnou většinou (36 pro, 5 proti a 16 se zdrželo hlasování z celkového počtu 65 zastupitelů) odhlasovalo změnu zřizovací listiny a přesun ČMVU do Kutné Hory. Neobešlo se to bez urážek a denunciací naší práce, četných nepravdivých a účelových tvrzení a dalších výpadů z úst hejtmana Ratha, radního pro kulturu Beneše a zástupce hejtmana Chládka. Diskuse se nevedla.

K tématu chtěl jako host vystoupit akad. mal. Ivan Bukovský, ale musel na přednesení svého příspěvku čekat deset hodin (!) a byl zařazen do tzv. diskuse, která následovala až po hlasování o osudu ČMVU. K jeho vystoupení se na návštěvnickou galerii dostavila klaka úředníků místního úřadu a doprovodila ho hlasitým posměchem a výkřiky typu "on je snad ožralej". Hejtman Rath se na závěr vyslovil, že pan Bukovský zřejmě trpí vrozenou debilitou. Nikomu ze zastupitelů to nevadilo, nikdo se ani slovíčkem neohradil.

videozáznam na iHNed ZDE

Vlastní destrukce muzea ale již začala dříve - náhlým odvoláním ředitele a instalováním krizových manažerů. Do domů v Husově ulici se již dávno stěhuje STIS, a.s., a zabírá si další a další prostory, vrtají se sondy do zdí a chystá se jakási nedočkavá rekonstrukce těchto historických prostor. Zároveň si kraj parceluje Jezuitskou kolej v Kutné Hoře, zakládá si pro to zájmové sdružení (také již schválené zastupitelstvem). Někde a zcela mimo nás se honem tvoří nová koncepce muzea (či toho, co z něj zbude). Připomíná to dělení kořisti.

V pondělí 16. března 2009 byla pověřeným ředitelem ČMVU Janem Třeštíkem svolána tisková konference s následujícím programem:

• 1. Představení základní vize a konceptu ČMVU v Kutné Hoře
• 2. Analýza a zhodnocení situace dalšího působení ČMVU v Husově ulici
• 3. Návrh strukturálních a koncepčních změn statutu a podoby ČMVU

Žádná konkrétní fakta o Husově ulici ani o Kutné Hoře se ovšem novináři, přítomní zástupci odborné veřejnosti a zaměstnanci nedozvěděli.

Co nám tedy zbývá? Alespoň si zapamatovat hlavní aktéry této smutné kausy:

• Hejtman David Rath, lékař, předkladatel záměru (usnesení rady 19. 1. 2009)
• Radní pro kulturu Václav Beneš, veterinář, 19 dní ve funkci (do konce roku 2008 si "zazimovával" svou veterinární praxi v Příbrami) spolurozhoduje o osudu kulturní instituce se čtyřicetiletou tradicí a v tisku vyhlašuje konec dotací umění
• úředník Jiří Skalický, vedoucí odboru kultury. a úřednice Milada Brnušáková, ekonomka odboru kultury. (oba exponenti i minulé krajské garnitury) - zpracovatelé záměru. Spolu s radním Benešem nám ještě 4 dny před rozhodnutím rady tvrdili, že o ničem nevědí - resp. že není nic oficiálně potvrzené
• ředitel úřadu SK Petr Hostek (plukovník ve výslužbě), který to vše - za hojného používání vojenské, resp. "štábní" příkazové rétoriky - řídí a krajští právníci Robert Georgiev a Aleš Růžička, kteří se ochotně ujali role zastrašování a vyhrožování
• ředitelka STIS, a.s., Šárka Alexa (která nepovažuje za nekorektní to, že akciová společnost, kterou vede, používá "poupravené" modré logo ČMVU bez dohody s ČMVU a bez svolení jeho autora Zdeňka Zieglera) a její asistentka Květa Kočová (bývalá tisková mluvčí ČSSD, jejíž zápisy ze schůzí STIS - KÚ SK - ČMVU získaly až mýtickou pověst svou neúplností, nesrozumitelností a slabou jazykovou úrovní)
• Jan Třeštík, dočasně pověřený řízením ČMVU, který v tom všem uviděl čistě manažerskou výzvu

Ale nesmíme opomenout

• bývalý hejtman Petr Bendl (strojař) a bývalá radní pro kulturu Jiřina Pospíšilová (výchovná poradkyně), kteří tento ničivý proces nastartovali

Co bude dál? Uvidíme.

zaměstnanci Českého muzea výtvarných umění v Praze s poděkováním za podporu

"Víš, úspěch muzea se neměří počtem návštěvníků, kteří tam přijdou, ale množstvím těch, kterým návštěva něco dala. Neměří se počtem vystavených předmětů, ale věcmi, které návštěvníci vnímali v jejich souvislostech. Neměří se svým rozsahem, ale prostory, které může veřejnost navštívit a mít z nich prospěch. To je muzeum. Jinak jsou to jen jakási "kulturní jatka"."

P.S. Přijďte se podívat na naši výstavu (do 26.4.) v románském sklepení (možná poslední?), Marco Bagnoli - Mystika tvaru. Celé románské sklepení je koncipovano jako umělecké dílo, které obklopí návštěvníka magickou atmosférou. A smutný komentář italského umělce nejen k naší situaci "začíná vláda ignorace a pronásledování moudrosti".