15. 10. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
15. 10. 2008

Deset melounů spolupracovníků amerických rozvědek v Čechách

Do naší hospody se vplížil opilý agent CIA. Okamžitě jsem jej poznal. Oproti ostatním agentům jiných zahraničních služeb, tento mluvil plynně česky, dokonce v lidovém nářečí, a vypadal úplně jako obyčejný ušmudlaný Čech.

Zatímco se to u nás hemží ruskými, arabskými, čínskými, slovenskými, eskymáckými, jehohovnými, vodními a podvodními a jinými agenty, o těch amerických se vůbec nemluví ani nepíše. Jako by vůbec neexistovali. Jejich utajení je perfektní. Vlastně jako by existovali jen v amerických filmech. Že jsou však všude kolem nás, to nikdo neví. Oproti jiným agentům ostatních zahraničních služeb, američtí agenti totiž oplývají skvělým maskováním, blafováním a proto naprosto splývají s českým prostředím.

Byl jsem též již v podroušeném stavu, ale hospodský mi stále naléval, neboť osmnáct let mi bylo již před velmi drahnou dobou. Tenkrát jsem měl všechny vlastní zuby. Dnes je mám sice také, ale nejsou už biologické, jako v těch osmnácti letech, ale plastové. To je to poslední, co mi zbylo z pojišťovny. Alkohol podle zákona mládeži nenaléváme, v tom náš střízlivý rozum zvítězil, ale konzumaci tvrdých a měkkých drog dětmi již náš zákon nikdy nedostihne.

Přisednul jsem si tedy k tomu zpravodajci, abych z něj vyrazil pár piv. Nedalo mi to mnoho práce, aby se dal se mnou do řeči, a přiťukával si se mnou na zdraví. I ten nejtajnější agent se totiž potřebuje vypovídat. Znám to moc dobře z domova. Tam jsem také musel stále jenom držet hubu, a utíkat před manželkou za kámoši z mokré čtvrti. Každý ví, že stát se chová úplně stejně jako ta "stará" doma. A s tím nikdo nic nenadělá. Jejich vítězství je jisté.

Radar je zase žahavé téma, tak jsem jej nakousnul. Po internetu chodí výzvy, dokonce pár občanů omezilo své stravování, a pod praporem revoluce táhnou jako odpůrci Američanů do boje za svobodu a a demokracii.

Slovo dalo slovo, a posléze mi ten americký agent povídá: "Jsem pro, abychom nakonec ten radar v Brdech pustili, a nechali ty jeho odpůrce 'vyhrát'. Ale odstoupíme od jeho výstavby až po zdlouhavých tahanicích, které upoutají pozornost a síly odpůrců. Mezitím, co budou plýtvat svými chabými silami v Brdech, postavíme další čtyři radary v Krušných horách, Krkonoších, Beskydech a na Šumavě. S Rusy jsme dávno domluvení, stejně jim až na pár kontrolních základen pustíme celou Evropu."

Srdečně jsem se tomu zasmál, neboť ačkoliv jsem odpůrce radaru, rozevedené manželky, a také státu, tak ta taktika byla úplně jednoduchá, a navíc vtipná. Odpůrcem toho státu jsem od narození. Nikoliv z mé strany. To on totiž se mnou nakládá, jak s cizím, jako se svým odpůrcem. Prohlašuji, že jinak osobně proti státu, staré manželce všech občanů, vůbec nic nemám.

No, pak mi ten rozvědčík, co místo vyslýchání jiných potřeboval také sám vyslechnout, zase povídá: "Víte, oni (nevím, koho tím myslel) jsou nedostateční, a sdružují se k boji, až když dávno zuří válka. Teprve když prohráli, tak si dodatečně všimnou, že jsou vlastně již v zajetí. A to je pozdě. V klidu je necháme, ať sec sami utahají svým odporem k smrti. Po našem předem pojištěném vítězství, jim nějakou tu bezvýznamnou bitku necháme vyhrát. To, aby jejich sebevědomí a pracovní síly vzrostly. Nejlépe se ovládá poražený, který se ješitně pokládá za vítěze. Podívejte, jak jsme je (fakt nevím, koho tím myslel) třeba pěkně utáhli na tom vítězství pracujícího lidu v tom Listopadu. Většina ještě ze sametového snu ani zdaleka nevystřízlivěla. Aniž o tom ví, jde nám z pětadevadesáti procent na ruku. V těch zbylých podstatných pěti procentech, ve kterých se diametrálně rozcházíme, nemůže potom přece nikdy vyhrát!"

Musel jsem mu dát se smíchem za pravdu. Na to, že ten americký agent vypadal jako namazaný Čech, byl dosti chytrý. Také jsem doma s manželkou se vším v devadesáti pěti procentech věcí souhlasil. Raději poslušně. Nebudete se přece se ženou každý den hádat a prát kvůli každé maličkosti a malichernosti. A navíc "demokraticky". Proto bylo u nás doma všechno po jejím. Těch pět procent, která se týkala mezinárodní politiky, ty nechala klidně na mně.

U rozvodového soudu to dopadlo tak, že spolu s ním, s tím zástupcem státu, mne připravila o veškerý majetek, který jsem během pracovní i mimopracovní doby nashromáždil a nakradl. Ona se mezitím věnovala domácím pracím -- tj. sledování televize, kávě, pomlouvání přítelkyň s přítelkyněmi, praní prádla v automatické pračce, vaření v mikrovlnce, mytí nádobí v myčce na nádobí, plánování zbytečných nákupů a drahé dovolené, a tak podobně. Asi nejsem sám, kdo přišel na to, že manželka je tím nejlepším dobrovolným agentem jakéhokoliv státního zřízení. Také vám už není divné, proč většina vázaných spolupracovníků StB byli muži, zatímco ženy jsou vždy více "nevinné"?

Nyní, ačkoliv jsem měl předtím barák, luxusní fáro a tučné konto, jsem zasmušilý a zamaštěný bezdomovec, který somruje u stolů po hospodách, obtěžuje lidi, občany a hosty, aby mu zaplatili nějaké to pivo. Dělám to fikaně, provokuji je k hovorům na žhavá témata našich dní, o kterých doma, v zaměstnání i na ulici, musí většinou raději být zticha.

Nakonec ten agent povídá: "Podívejte se, oni, ten dav, kterému se říká občanská společnost, například nejsou proti zneužívání dětí a žen v reklamě. Všichni to schvalují. Rádi se na to dívají, rádi by do té reklamy dostali sebe, své ženy a děti, a vůbec nevědí, proč by to mělo být špatné. A takových věcí, ve kterých jsme zajedno, a ve kterých nám jdou pěkně na ruku, jsou tisíce a tisíce."

Zůstal jsem ve vytržení stát, a civím na to co říká jako tele na nová vrata. Bylo mi samotnému divné, co by mohlo být tak špatného na ženách a dětech v reklamě? Vždyť kolem nás jsou všichni tak sešlí, zestárlí, nemocní a oškliví, a tak se člověk rád podívá alespoň na hezké, zdravé a mladé lidi v reklamě. Kroutím nad tím hlavou, a koukám do blba. Měl jsem již také něco upito, a jak tak nahlížím do sebe, vůbec jsem si nevšimnul, že ten americký agent náhle zmizel. Dokážou se opravdu chovat velmi nenápadně. Kam se na ně hrnou ruští agenti, kteří nás uplácejí a přemlouvají proti radaru.

Jo, z té hospody mne s nadáváním a kopancem do zadku vyhodili. Dlouho tam nepáchnu. Neměl jsem totiž na zaplacení. Ten vykutálený fízl totiž pláchnul pryč, a celou útratu nechal na mně. Vždyť vám říkám, že ti američtí agenti jsou strašně chytří, splývají s okolím, vypadají jako Češi, a chovají se naprosto stejně. Než jsem usnul na kartonu za kontejnerem mezi odpadky a potkany, tak mne napadlo, jestli u nás není deset melounů spolupracovníků rozvědek -- dnes amerických, dříve sovětských, a zítra čínských? Sakra, neměli bychom jim být těm manželkám, státu a všemožným agentům vděční za to, že nás léčí z blbosti?

                 
Obsah vydání       15. 10. 2008
15. 10. 2008 Zdeněk Pešat: "Západního špiona udal Dlask, ne Kundera"
15. 10. 2008 Výzva historikům Martin  Škabraha
15. 10. 2008 Citát dne: Profesionalita "našich historiků":
15. 10. 2008 Spekulace paní Militké, "aby ochránila manžela"
15. 10. 2008 Milan Kundera a tragédie Střední Evropy Karel  Dolejší
15. 10. 2008 Tenkrát na Východě Ladislav  Žák
15. 10. 2008 Kunderova trapnost Michal  Kuklík
15. 10. 2008 Je mi stydno, aneb vina budiž prokázána nade vší pochybnost Jan  Čulík
15. 10. 2008 Alexander Tomský si je jist, že Kundera byl udavač Jan  Čulík
15. 10. 2008 Tomský, Kundera a masové sprosťáctví
14. 10. 2008 Útok na Kunderu v Respektu je součástí reklamní kampaně ve snaze zvýšit náklad Jan  Čulík
15. 10. 2008 ČTK přinesla o kauze Kundera objektivní informace
15. 10. 2008 Články o Kunderovi ve francouzském tisku byly férové
15. 10. 2008 Je na vláčení Milana Kundery tiskem něco pozitivního? Jakub  Žytek
15. 10. 2008 Otazníky kolem Milana Kundery
15. 10. 2008 Doba kádrování už přece skončila, nebo ne? Miloslav  Štěrba
15. 10. 2008 Nesuďte, abyste nebyli souzeni František  Řezáč
14. 10. 2008 Milan Kundera v zajetí imagologů Josef  Švéda
13. 10. 2008 Kopnete-li si do Kundery, stanete se komickou postavou jeho románů Jan  Čulík
15. 10. 2008 Proč Kundera zrovna před volbami
10. 10. 2008 Prosím, pomozte jazykovému výzkumu
15. 10. 2008 Kandidát na senátora za ODS Bernard: Když mě nezvolí, budu se bavit něčím jiným Štěpán  Kotrba
15. 10. 2008 Tak jsem volil s komunisty -- a co? Milan  Daniel
15. 10. 2008 Jsou averze vůči konspiračním teoriím opodstatněné? Michal  Vimmer
14. 10. 2008 Jak to, že se nic nestalo té paní Militké?
15. 10. 2008 Zase rozkveteme! Milan  Kohout
14. 10. 2008 Otazníky nad jedním veřejným udáním Jaroslav  Kuba
15. 10. 2008 Koho zajímá v Evropě země, která si o sobě myslí, že je pupkem světa a že na své sousedy nemusí brát žádné ohledy?
15. 10. 2008 Oratio therapeutica Vavřinec  Benedikti z Nedožier
15. 10. 2008 Tak je ze mně komunista! Martin  Škabraha
15. 10. 2008 Deset melounů spolupracovníků amerických rozvědek v Čechách Wenzel  Lischka
15. 10. 2008 Reuters: Bývalý šéf Federálního rezervního systému je přesvědčen, že USA se nacházejí v recesi
15. 10. 2008 Americká vláda koupí podíly v bankách
15. 10. 2008 Sny politiků, vyhrožování bankéřů, aneb Jak určit příjmy -- teorie a praxe Uwe  Ladwig
15. 10. 2008 Barbaři na ministerstvech kultury a dopravy definitivně rozhodli: ústeckoorlické nádraží bude zdemolováno Martin J. Kadrman
15. 10. 2008 Finanční krize a boží vůle Stanislav  Vozka
14. 10. 2008 Nezměřitelné veličiny Jan  Mertl
14. 10. 2008 Teologie osvobození slaví čtyřicátiny Štěpán  Steiger
14. 10. 2008 NYT: Jak vytáhnout z rozpočtu na protiraketovou obranu 350 milionů dolarů
14. 10. 2008 Hořké propasti konzumní slasti Karel  Dolejší
14. 10. 2008 O vraždách a politice Bohumil  Kartous
13. 10. 2008 Nevíte koho volit do Senátu? Nechte si napovědět na www.KohoVolit.eu Michal  Škop
13. 10. 2008 Volte voly, volte krávy, jen nevolte klerikály Štěpán  Kotrba
13. 10. 2008 Anální vesmíry. A co je za nimi? Bohumil  Kartous
12. 10. 2008 Dělnická strana: Za rudou kamufláží hnědé jádro Pavel  Pečínka
13. 10. 2008 Ramstein, závisle pohodové městečko Jan  Neoral
11. 9. 2008 Hospodaření OSBL za srpen 2008

Americká protiraketová základna v České republice RSS 2.0      Historie >
15. 10. 2008 Deset melounů spolupracovníků amerických rozvědek v Čechách Wenzel  Lischka
14. 10. 2008 NYT: Jak vytáhnout z rozpočtu na protiraketovou obranu 350 milionů dolarů   
14. 10. 2008 Protiraketová obrana je dobrý obchod Boris  Valníček
13. 10. 2008 Ramstein, závisle pohodové městečko Jan  Neoral
13. 10. 2008 Radar u Prahy Ivan  Větvička
11. 10. 2008 Volby 17. a 18. října budou referendem o radaru Jan  Tamáš
10. 10. 2008 Vyhlídky českých "futures" na trhu s bezpečností Karel  Dolejší
30. 9. 2008 Radar v Česku bude jiný než ten na Kwajaleinu   
26. 9. 2008 USA: Pokus o předpověď Ladislav  Žák
26. 9. 2008 Švejk znovu v ruské uniformě Milan  Daniel
25. 9. 2008 Ví česká vláda, komu chce poskytnout radarovou základnu? Mojmír  Babáček
25. 9. 2008 Kontrarozvědka: "Ruští špioni se snaží v ČR vyvolat odpor proti americkému radaru"   
25. 9. 2008 Iniciativa Ne základnám odmítá spojení se zpravodajskou činností Ruské federace   
12. 9. 2008 Obama pro radar Boris  Cvek
12. 9. 2008 9/11 a naše neodpovědná odpovědnost Miroslav  Polreich