15. 10. 2008
Jsou averze vůči konspiračním teoriím opodstatněné?Nelze přehlédnout, že vůči tzv. konspiračním teoriím chováte jistou averzi. Píšete: "Ale já vím, v nyní téměř úplně ateistickém českém prostředí zbyla z někdejšího katolicismu jen intenzivní záliba v konspiračních teoriích. Tolik Čechů je přesvědčeno, že přesně ví, co kdo dělal či co si myslel. Neberte nám konspirační teorie. Možná je reklamní kampaň Respektu opravdu dobře vymyšlena. Češi mají konspirační teorie opravdu rádi, bez ohledu na presumpci neviny a na fakta." Já tomu tedy nerozumím. Nechci Vás chytat za slovo, nevím "jak to víte?" a co má zamřelý katolicismus společného s konspiračním teoretizováním; ke Kunderovi se nevyjadřuji. Zajímalo by mě, co je podle Vás opovrženíhodného na "konspiračních teoriích", ale víc než to, co je podle Vás "špatná konspirační teorie." |
Můj názor: Je přirozené, že lidé chtějí rozumět tomu, co se děje. Ideální stav, kdy lidé mají dostatek informací, mentální kapacity, vzdělání, času atd. , aby chápali významné a složitější děje, stává se vzácností. Názor renomovaný: "...Reality can be detected, however, by applying the Orwell Rule and inverting public pronouncements and headlines, such as "Aggressor Russia facing pariah status, US warns", thereby identifying the correct pariah; or by crossing the invisible boundaries that fix the boundaries of political and media discussion. "When truth is replaced by silence," said the Soviet dissident Yevgeny Yevtushenko, "the silence is a lie." ... Understanding this silence is critical in a society in which news has become noise...." , tolik John Pilger v článku pro New Statesman "The new world war - the silence is a lie" (článek pojednává o tom, jak se na stranických konferencích a v masmédiích v Británii zachází s informacemi (když ne pravdou) o dnešních imperiálních válkách.) Zprávy od hluku k nerozeznání.... Chtěl bych připomenout pár banalit: Tvrzení by měla být podpořena fakty. Všechna fakta ovšem nikdy nejsou k dispozici, z mnoha důvodů, a také nikdy zveřejněna nebudou. Jsou veřejné, zákonné instituce, ale také organizace soukromé i kriminální, vše se může prolínat. Něco se dokumentuje (a také skartuje), něco se jen řekne a víckrát neopakuje. I demokratické instituce jednají za zavřenými dveřmi, soukromé instituce spíše pravidelně. Stále existují organizace principiálně tajné, jejichž veřejná agenda je minimální, respektive jejich publicita je jen a pouze účelově manipulovaná. Dovíme se někdy, jak to bylo? Spíš ne. Domnívám se v tom případě, že hledat souvislosti je legitimní -- i tam, kde samotní aktéři jejich skutečnost nikdy nepotvrdí. Vždyť z oficiálního úhlu pohledu by se za "konspirační" dalo označit i záhlaví BL -- " o čem se v ČR nemluví." Že se o něčem nemluví nebo neví, neznamená, že to neexistuje. Pozn. JČ: To, že mají mnozí Češi konspirační teorie rádi, znám jednak z českých hospod :) a dále z toho, že neustále odmítám množství článků, v nichž autoři spekulují o tom, co je vlastně v mysli Topolánka/Paroubka/Schwarzenberka (jméno si doplňte libovolně) a rozvíjejí bez důkazů rozsáhlé teorie o tom, jak světu vládnou různá spiknutí. Snažím se vydávat texty, založené na faktech. To, že se o něčem v ČR nemluví, neznamená, že o tom neexistují fakta.
Názor, že oblíbenost konspiračních teorií v českém prostředí je spojená se zamřelým katolicismem, vyslovuje Václav Žák. |