11. 9. 2008
Potvrzeno: předražená ropa (a potraviny) mají spasit krachující finanční systémWall Street Journal publikoval nové pozoruhodné výsledky šetření amerického vládního Úřadu pro dohled nad komoditními trhy (CFTC) o vývoji cen ropy. Zpráva prošla bez výraznějšího zájmu mimo odborné kruhy, tím méně pozornosti zpráva vyvolala U Nás -- snad, že ropa předevčírem nějak zlevnila. |
Když ceny pohonných hmot v USA na jaře 2008 dosáhly úrovně 4 dolarů za galon, začal se CFTC pod tlakem amerického Kongresu zabývat otázkou, jak velcí obchodníci na ropném trhu ovlivňují růst cen paliv. První varující nálezy na sebe nenechaly dlouho čekat: v červnu se veřejně potvrdily předpoklady, že ceny šroubují vzhůru především spekulace ZDE ZDE 14. července i CFTC připouští, že 81% veškerého obchodování ropnými futures je účelově manipulováno (přesný opak červnových prohlášení šéfa Úřadu Waltera Lukkena před Kongresem.) Na veřejnost také unikla jména některých velkých hráčů z okruhu hedge fondů a bankovních korporací: např. švýcarská společnost Vitol oil, ale i veřejnosti notoricky známá Morgan Stanley. Poslední zpráva (ze 4. září 2008) ZDE pak potvrzuje, že ceny šlehají vzhůru díky praktikám známým už z dob tzv. prvního Ropného šoku 70. let: falšování účetnictví a lživé zprávy o stavu zásob. Na podivuhodnou koincidenci poukazuje LaRouche nebo Engdahl: ZDE ZDE Zatímco do poloviny roku 2007 se ceny ropných futures pohybovaly kolem 70 dolarů za barel, od července 2007, kdy se začalo veřejně mluvit o tzv. Hypotéční krizi, cena ropy vyrazila víko, aby v červnu 2008 dosáhla bezmála úrovně 150 dolarů za barel. Současně začaly strmě zdražovat základní potraviny. Souvislost je nápadná, ne-li zřejmá: Krvácející bankovní systém se snaží stůj co stůj přežít v uměle pumpované ropné bublině. Jak je to dávno, co jsme se z míst nejpovolanějších dozvěděli, totiž že cena ropy dnes přímo ovlivňuje ceny potravin, to, co jiní věděli přinejmenším před rokem? ZDE Je záhodno si připomenout, jak na poprask kolem inflačních cen ropy reagují masmédia, respektive informační zdroje stojící mimo hlavní proud: Oficiální verze soukromých i "veřejnoprávních" sdělovacích prostředků v době nejrychlejšího běhu cen ke hvězdám mluvila o nenasytné Číně, Indii a dalších bujných ekonomikách. Další výklad, který postupně proniká z neoficiálních zdrojů, hovoří o realitě "Ropného zlomu": studny vysychají, nové prameny nebudou, ropy je málo, proto je drahá a bude jen dražší. Obě výše uvedené skupiny se tedy v zásadě shodují na tom, že cena ropy je pořád výsledkem prosté rovnice poptávka/nabídka. Tvrzení, že je to jinak, mainstream ignoruje a vyznavači ropného zlomu považují za rouhání. Že západní civilizace žije na dluh, není dnes už žádná licence zelenolevých básníků, vůbec nejde o metaforu. Naopak, je to skutečnost stále konkrétnější a akceptovaná, jak se módně říká, "napříč spektrem" . Že je potřeba nějaké zásadní změny, ne-li epochálního obratu, "než bude pozdě", to tvrdí kdekdo -- Bush chce NWO, Obama ZMĚNU, Bělohradský "konec růstu růstu", OSN i princ Charles by uvítali snížení světové populace atd. Ropa je jen příklad problému, se kterým je třeba "něco" dělat. A je to shodou okolností také krev západní civilizace. Zatím se tedy jen hýbe cenou nahoru dolů, vedou se řeči, proč - a ropa teče. |