Americké národní obrození nezačalo až v roce 2008. Konec Reaganovy éry (která, jak poznamenal Barack Obama, pokračovala i během Clintonových let) nastal v prvních dnech druhého Bushova funkčního období.

Došlo k tomu, když byl Bush v pyžamu, sociální konzervativci dále arogantně kázali a soudy provedli to, co od nich vždy američtí Otcové zakladatelé požadovali: zvládly chátru.

Přesně řečeno jde o toto: Bylo to v jednu hodinu ráno dne 21. března 2005, kdy prezident Bush podepsal kus papíru a tím (nevědomky) poslal politiku osmdesátých let na smetiště historie.

Bushe vzbudili, aby podepsal naléhavý zákon, který měl zachránit život paní Terri Schiavo. Terri Schiavo byla žena z Floridy, která utrpěla katastrofální infarkt a poškození mozku a žila dál jen, protože byla napojena na lékařské přístroje. Její manžel chtěl, aby byly přístroje vypnuty, její rodiče, aby dál žila za pomoci přístrojů.

Šlo to k floridským soudům a soudci se nechali přesvědčit, že by paní Schiavová chtěla zemřít. Podpořili přání manžela. A tak sociální konzervativci zahájili obrovskou kampaň proti manželovi. Požadovali, aby Amerika byla přebudována v zemi sociálního kozervatismu. Kongres schválil nový zákon a případ přišel před federální soudy. Prezident Bush v pyžamu zákon podepsal. Zdálo se, že sociální konzervativci zvítězili.

Jenže ono to tak nebylo. Federální soudy podpořily rozhodnutí místních soudů (politikové řvali: odvolejte ty zatracené soudce, ale nikdo to neudělal). Nejvyšší soud se zívnutím se odmítl případem vůbec zabývat. Terri Schiavové bylo dovoleno zemřít. A z množství průzkumů veřejného mínění vyšlo najevo, že si američtí občané myslí, že soudy rozhodly správně. Že pravdu neměli sociální konzervativci.

A něco hlubinného se stalo. Američané jsou hluboce nábožensky založeni, ale zároveň požadují, aby mohli vést svůj život bez zásahů vlády. A když došlo ke konfliktu obou postojů, vyhrála svoboda. Došlo k propadu podpory sociálního konzervatismu. A rok 2006 to potvrdil: při volbách do Kongresu tam zvítězili Demokraté, zlikvidovali pokus státu Arizona zakázat sňatky homosexuálů a schválili financování výzkumu kmenových buněk v konzervativním státě Missouri.

To, jak v listopadu rozhodnou voliči, nezmění tuto politickou revoluci, míní autor. Ani Palinová, železná lady z Aljašky. Tu si McCain vybral k určitému účelu, ale, upřímně řečeno, nikoliv pro nějakou vysokou funkci. Názory Palinové jsou na extremní náboženské pravici, avšak Republikánská strana je nehodlá přijmout - tuto stranu by to zničilo, kdyby je přijala.

Palinová požaduje, aby byly zakázány potraty i v případech znásilnění či incestu. Nedávno se takový zákon pokusili prosadit v Jižní Dakotě. Jižní Dakota není stoupencem potratů, ale tohle bylo i pro ni moc a i tamější konzervativní voliči tento zákon odmítli.

Amerika se mění, ale dosud není jasné, čím bylo reaganovský sociální konzervatismus nahrazen.

Jedním z nejcharakterističtějších rysů současného amerického života je touha po modernizaci. Američané se obávají, že zaostávají za světem.

Američané teď chtějí mobilní telefony, které fungují. Chtějí rychlou veřejnou dopravu, která funguje. Chtějí mosty, které nepadají. Nechtějí silnější vládu, ale zoufale touží po efektivnosti, po infrastruktuře, která slouží moderní ekonomice, po zdravotnictví, které léčí, aniž by způsobovalo u pacientů a u firem bankrot. John McCain i Barack Obama jsou pod tlakem, aby toto zařídili.

Kompletní článek v angličtině ZDE