"Mám sebedůvěru v připravenosti i při vědomí, že člověk nesmí zaváhat. Musíte být plně angažováni na misi, kterou se snažíte prosadit, zreformovat tuto zemi a dosáhnout vítězství ve válce, nesmíte zaváhat," řekla Palinová v televizi ABC.

Rozhovor Palinové byl pečlivě připraven, aby rozptýlil kritiku, že Palinová nemá žádné zahraničněpolitické zkušenosti, a aby odvedl pozornost médií od zkoumání jejího osobního života. Avšak, poznamenává list Guardian, její občas křečovité odpovědi a nekompromisní názor na svět budou zřejmě znepokojující pro americké voliče, kteří už mají dost války v Iráku i zhoršující se situace v Afghánistánu.

V některých značně napjatých částech rozhovoru Palinová projevila válkychtivější postoj vůči Rusku než Bushova vláda během konfliktu s Gruzií. Chce také zasahovat vojensky proti islámistickým extremistům v Pákistánu i bez svolení pákistánské vlády.

Palinová podpořila rychlé přijetí Gruzie a Ukrajiny do NATO navzdory varování Moskvy, která považuje pokusy rozšiřovat americký vliv do bývalých sovětských republik za provokativní. Ruská invaze Gruzie byla podle Palinové "nevyprovokována". Palinová varovala, že Amerika nemůže dovolit Moskvě, aby ovládala klíčové energetické zdroje. "Musíme si na Rusko dávat pozor. Je nepřijatelné, aby Rusko, zcela nevyprovokovaně, provedlo invazi do malé, demokratické země." Na dotaz, zda by členství Gruzie či Ukrajiny v NATO znamenalo, že by Spojené státy zahájily válku proti Rusku, kdyby byly tyto dvě země napadeny, Palinová odpověděla: "Myslím, že ano. Chci říci, to je součástí dohody, když jste členem NATO. Když je druhá země napadena, očekává se, že zasáhnete a pomůžete. Musíme si dávat pozor na to, když jsou malé demokratické země napadeny velkou mocností."

Podrobnosti v angličtině ZDE