Jak narůstají společenské rozdíly, napětí ve společnosti se stále zvyšuje. Uvolnění bude násilné buď ve formě války/revoluce, nebo snahy udržet status quo zvýšeným tlakem režimu (fašismus). Zvyšující se koncentrace kapitálu, vyčerpání surovinových zdrojů, demografický vývoj a rekordní zbrojení nevěstí nic dobrého. Zdůrazňování zisku za jakoukoliv cenu, bez ohledu na životy, zdraví a a bolest, kterou tím způsobujeme jiným bytostem, je špatnou přípravou na budoucí problémy. Společnost je nebude schopna mírově zvládnut, neboť nebude materiálně ani znalostně připravena. Děláme tak dvě věci najednou: urychlujeme zhoršování situace a odstraňujeme nástroje, které by nám umožnily ji nenásilně zvládnout. Vše v zájmu krátkodobého zisku kapitálu.

Odstraňujeme překážky vzniku a řešení společenských problémů násilím. Ty však vznikaly na základě zkušenosti mnoha předešlých generaci. Nejsou to už naše zkušenosti a je to už dlouho, nemoderní a tak pryč s nimi! Mezinárodní smlouvy? Dodržovat, jen když je to pro nás krátkodobé výhodné! Solidarita a pomoc? Kazdy svého štěstí strůjce! Skromnost a mírnost? Ale proč, to je slabost, jen ať si užijeme! Právo, pravedlnost rovnost pro všechny? Ano, ale ... takže vlastně ne!

Úroveň utrpení a destrukce bude mimo to, co si vůbec dokážeme dnes představit. Kéž by nebylo nutné tím projít.