Důvod, proč se tak stalo, byl zřejmý: Jan Sokol na rozdíl od V. Klause aktivně podporoval požadavky sudetských Němců vůči ČR (byl i účastníkem sjezdů sudetoněmeckého landsmanšaftu) a proto a priori nebyl pro KSČM přijatelný. Navíc volba Jana Sokola byla tak trochu kupováním zajíce v pytli. Sokol, jako postava v politice poměrně málo známá, mohl v budoucnosti nepříjemně levici překvapovat .

Historie, kdy v nastávající volbě budou proti sobě stát opět dva pravicoví kandidáti, se asi bude znovu opakovat. Strůjcem této volební frašky se chystá stát znovu ČSSD. Opět bude kandidovat Václav Klaus a místo Jana Sokola bude s podporou ČSSD kandidovat Jan Švejnar a znovu tedy možná budou rozhodovat hlasy komunistických poslanců (bude samozřejmě v první řadě záležet kolik hlasů dají Klausovi lidovci).

Jiří Paroubek dle Novinek.cz z 13.12. 2007 prohlásil: "Uděláme všechno pro to, aby Jan Švejnar zvítězil". Paroubek dokonce hovořil o tom, že zvolení Jana Švejnara je v zájmu levice a v podstatě vyhrožoval poslancům ČSSD sankcemi, kdyby nebyli ochotni dát hlas Janu Švejnarovi. Je ale Jan Švejnar reprezentant české levice, představuje opravdovou alternativu proti Václavu Klausovi? Jaké jsou vlastně názory a postoje Jana Švejnara?

V nedávném rozhovoru pro deník Právo J. Švejnar vyloučil konání referenda ve věci umístění amerického radaru v Brdech. A ovšem vyslovil se pro vybudování americké radarové základny u nás. Velký rozdíl mezi ním a V. Klausem tady nevidím, jistý rozdíl je snad jen v tom, že Klaus teoreticky (a možná z taktických důvodů) konání referenda úplně nezamítnul.

Švejnar jako Čechoameričan je silně proamerický, to platí i pro Klause. Klaus ale nesdílel žádné nadšení pro válku v Iráku, měl očividně rezervovaný postoj k válce v Jugoslávii, nezamlouvalo se mu bombardování Bělehradu vojsky NATO. Jak prožíval válku v Jugoslávii a jak prožívá válku v Iráku J. Švejnar?

Klaus má skeptický názor na Evropskou unii. To se mu často vyčítá jako minus. ČSSD se vším o čem rozhodne Brusel, vždy nebo téměř vždy ochotně a bez výhrad souhlasí. Pro levici jsou některé Klausovy výhrady k EU nepřijatelné, nicméně si myslím, že jistá míra skepse vůči EU je oprávněná.

Nejde jen o to, že současný předseda Evropského parlamentu Hans Pöttering řeční na sjezdech sudetských Němců a podporuje jejich požadavky, nebo o vyhýbání se referendu v případě Lisabonské smlouvy, ale jde také o postoj Unie k hrozbě vyhlášení nezávislosti Kosova. Odtržení Kosova od Srbska nevěstí pro budoucnost Balkánu nic dobrého. Prohlášení představitelů Unie, že se bude jednat o výjimku, která se nestane precedentem, myslím, nezní moc přesvědčivě. Ostatně čím je tato údajná výjimka zdůvodněna? Odkud se bere ta jistota, že Baskové ve Španělsku, Maďaři na Slovensku a v Rumunsku, Turci na Kypru, Čečenci v Rusku, Albánci v Makedonii a Černé Hoře, Kurdové v Turecku atd. tu výjimku pochopí?

Postoj EU v případě Kosova by měl být pro nás vážným varováním. Situace totiž velice připomíná okolnosti, které vyústily v Mnichov 1938. Jako tenkrát prokazovala Evropa, naprostou omezenost a krátkozrakost, tak i nyní lze mluvit o omezenosti a naprosté krátkozrakosti vedoucích představitelů EU: vyhlášení nezávislosti Kosova může být cestou do pekel. V roce 1938 byli hlavní kazisvěti Čechoslováci a největším zloduchem Edvard Beneš, tedˇ jsou největší kazisvěti Srbové a největším zloduchem až do své smrti byl Slobodan Miloševič. Nyní novým srbským zloduchem se stane Vojislav Koštunica?

Tady bohužel názory J. Švejnara - podle Jiřího Paroubka -- kandidáta levice, neznám. A neznám ani jeho postoje k požadavkům sudetských Němců.

V lednu 2006 se údajný levicový kandidát J. Švejnar v rozhovoru pro Hospodářské noviny vyjadřoval k ekonomickým otázkám v ČR. Tehdy ještě nekandidoval na prezidenta a mohl hovořit otevřeně. Jaký nabízel J. Švejnar recept pro zlepšení naší ekonomiky? Nic nového pod Sluncem: snížení daní podnikům, důchodovou reformu ( mimo jiné pozdější odchod do penze), reformu zdravotnictví, reformu sociálního systému (ten je dle Švejnara moc štědrý a je zneužíván), reformu školství (mimo jiné zavedení školného).

J. Švejnar je (neo)liberální ekonom, podobně jako V. Klaus, v podstatě souhlasí s tak řečenou reformou Mirka Topolánka a Miroslava Kalouska. Ještě než se stal kandidátem na prezidenta, zdála se mu tak řečená reforma málo radikální.

Nic levicového na J. Švejnarovi neshledávám. V něčem se ale oba kandidáti od sebe liší, nepředpokládám, že kandidát, kterého vybral M. Bursík bude jako Klaus zpochybňovat proces globálního oteplování a podíl člověka na jeho zrychlování. Snad by byl i v jiných věcech méně ideologicky dogmatický, jako je V. Klaus. Jenže je toto dostatečná legitimace pro prezidentského kandidáta levice?

Jan Švejnar je Bursíkův kandidát. Tato kandidatura je Bursíkova past na levici a na J. Paroubka (o kterém Bursík krátce po parlamentních volbách pronesl do televize neuvěřitelný výrok: "Nesnáším Paroubka".). Klaus Paroubka zřejmě hluboce urazil svým lavírováním po parlamentních volbách a zjevným straněním ODS až na hranici ústavnosti. Nicméně uražená ješitnost není v politice dobrým rádcem.

Je evidentní, že levice by se měla pokusit postavit vlastního kandidáta, tím by mohl být Jiří Dienstbier , nebo např. František Janouch, Zdeněk Jičínský ...tedy někdo, kdo se hlásí k levici nebo aspoň k politickému středu. Teprve v případě neúspěchu kandidáta levice by bylo únosné, rozhodovat se mezi dvěma kandidáty pravice a spekulovat, co je lepší: Jít z deště pod okap nebo jít opačně, případně hlasovat podle osobních sympatií.

Jestliže levice postaví již v prvním kole jako svého kandidáta představitele pravice, znevěrohodní sama sebe. Jiřího Paroubka, který, obávám se, nadřazuje svoje osobní zájmy nad zájmy levice, pak sotva lze považovat za věrohodného představitele levice. Spíše se podobá Tony Blairovi (bez jeho image): levicová rétorika a pravicová politika.