|
17. 12. 2007
Co vlastně dokázali vědci v Mohuči ?poznámka k článku Uwe Ladwiga „Atomové elektrárny a rakovina dětí, aneb Myšlenky ohledně života a práce v okolí Temelína“ Uwe Ladwig ve zmíněné „poznámce na okraj“ v podstatě sděluje dvě věci:
Proto přičiňme k esejistické poznámce pár poznámek věcných. |
|
Ve své Poznámce U. Ladwig cituje : V okruhu pěti kilometrů je počet případů rakoviny u dětí dvakrát tak vysoký než v průměru celého obyvatelstva. Jeden ze znalců, který pracoval na té studií, podle Süddeutsche Zeitung dokonce řekl, že vyšší riziko onemocnění dětí existuje ještě v okruhu 50 kilometrů. I běžný student ze střední školy ví, že intenzita zářivého toku (zhruba) klesá se čtvercem vzdálenosti od zdroje. Čili v tomto konkrétním případě v okruhu 5km od JE je intensita cca 25x nižší než ve středu JE, v okruhu 50 km pak cca 2500x nižší. I pokud bych připustil, že účinek na živý organismus klesá s logaritmem (což je funkce fyziologického vnímání světla, zvuku ale také i třeba bolesti, tzv. zobecněný Weber-Fechnerův zákon), pak log (2500/25) je 2, čili riziko v okruhu 50 km by nemělo být pozorovatelně větší. Už z tohoto srovnání pro mne vyplývá, že (měřitelné a prokazatelné) vyšší riziko v okruhu 50 km musím dokazovat nějakými dalšími skutečnostmi, neboť jinak jen statistická chyba by asi byla vyšší než ono uváděné zvýšené riziko. Co se týče JE, je podstatné srovnat jejich vlastní radiační příspěvek s tzv. přirozenou radiaci (kosmické záření, půda, příjem z potravy apod.). Ale předtím neuškodí uvést veličiny při měření radiace užívané. Tím se získá i jistý náhled na to, že používané veličiny problematiku radiace postihují dosti komplexně. Snad studijní materiál Zdravotně-sociální fakulty Jihočeské university nelze příliš podezírat z neobjektivnosti. Používané veličiny a jednotky pro radiaci jsou tam popsány následovně: 1.VELIČINY A JEDNOTKY V RADIAČNÍ OCHRANĚ
klíčová slova: aktivita, dávka, kerma, ekvivalentní dávka, efektivní dávka, expozice
Radiační váhové faktory wR a tkáňové váhové faktory wT jsou bezrozměrné veličiny a jsou např. uvedené v Tabulce č. 1 a 2 Přílohy 5 vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb. Efektivní dávka je nejčastěji udávána v Sievertech (Sv). V citované práci lze také nalézt tabulku, která pro případ českých JE srovnává vlastní efektivní dávku pocházející z dané JE a dávky z jiných zdrojů: Grafické vyjádření průměrné roční efektivní dávky (zahrnuje jak efektivní dávky z vnějšího ozáření, tak úvazky efektivní dávky z vnitřního ozáření) od různých přírodních i civilizačních zdrojů ionizujícího záření UNSCEAR : United Nations Scientific Committee on the Effects of Atomic Radiation http://www.unscear.org Vyhláška č. 307/2002 Sb. stanovuje, že efektivní roční dávka jednotlivce z kritické skupiny obyvatel nesmí být větší než 200 Sv v důsledku plynných výpustí a 50 Sv v důsledku kapalných výpustí, tj. celkem 250 Sv (stejný požadavek je obsažen i v legislativě západoevropských zemích). Reálná hodnota z výpustí JE Dukovany i JE Temelín je však mnohem menší - jedná se o desetiny až jednotky Sv, přehled za posledních pět roků pro obě české jaderné elektrárny a pro oba druhy výpustí je v následujících grafech. Neboli vlastní efektivní dávka od JE je cca 1000x menší vůči tzv. přirozené průměrné expozici, ze vzduchu, z potravy, z lékařského ošetření apod. Kromě toho je ona vlastní dávka zhruba 100x menší než je česká norma povolených dávek. Že by německé JE vlastní a určitě obdobné normy výrazně překračovaly, by bylo dost podivné. Rozhodně by se to pak stalo předmětem mnohem ostřejších protestů ze strany rakouských protijaderných aktivistů, než jaké vyvíjejí vůči Temelínu. Což jsem v mediích nezaznamenal. Ad 1: Ad 2: Poznámky na okraj od Uwe Ladwiga čtu rád pro jejich specifickou eleganci a lehké nadhození otázky k přemýšlení. U této, mnou rozebírané, mi nějak uniká její fyzikální opodstatnění. Nevím proč, ale myslím si, že snad v Mainzu neudělali nějakou závažnější systémovou chybu, jak by asi připodotkl Kodet z Pelíšků. Snad se to v odpovědi Uwe Ludwiga dočtu. Jinak by patrně 180 000 obyvatel okresu České Budějovice mělo uvažovat o vystěhování. V případě Německa by se již jednalo o miliony občanů. Autor vystudoval fyziku a chemii a pořád se domnívá, že si za fyzikálními jednotkami dovede něco pro něj zřejmého představit. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
