5. 4. 2007
Pro většinu žen není Internet prioritou na žebříčku nezbytností v domácnostiBritské listy sleduji tři roky, od doby, kdy jsem je náhodou objevila při bezcílném bloudění internetem, hrubě nespokojena se stavem věcí veřejných v rodné zemi. Ohromily mne nezvyklou otevřeností vůči čtenářům, vhledem do problémů současnosti, možností diskuse a především názorovou různorodostí, jež nutí člověka přemýšlet, vystoupit ze stojatých vod a nánosů přesvědčení, za léta života upěchovaných v duši potřebou přežít. Zajímavé jsou postřehy česky píšících autorů, kteří žijí v cizině a mají možnost srovnání. Doslova s otevřenou pusou jsem zprvu hleděla na přeložené články z Guardianu, dnes se čas od času snažím louskat je v originále a lituji, že podobné noviny ještě v Čechách nevyrostly. Suma sumárum pro mne osobně byly a jsou BL přínosem, píše Ivana Smutková. Proč BL pravidelně nečte má maminka a jiné ženy: |
Některé články z BL tisknu a zakládám, případně nosím mamince k přečtení. Tím se dostávám k jednomu z důvodů, proč ženy čtou BL méně než muži. Ne všechny ženy, pro něž by (dle mého názoru ) byly BL zajímavé, mají přístup k Internetu. Pořízení počítače a domácího připojení k Internetu je stále pro mnoho lidí v ČR finančně nedostupné. Pro většinu žen pak nebývá Internet zrovna prioritou na žebříčku nezbytností v domácnosti. Další důvod, uznávám, že zřejmě nepříliš častý, vidím ve velkém nasazení některých žen v neziskových projektech, v činnostech, českou společností opomíjených, jako je např.aktivní ochrana zvířat, cílená sousedská výpomoc apod. Všude tam, kde státní orgány na plné čáře selhávají a kde nekyne žádná sláva. Takové osobnosti jsou vesměs intelektuálně na vysoké úrovni, leč plně oddány svému poslání, jež jim - společně s nutností něčím se živit - zabírají veškerý čas. Jinými slovy, jedná se o ženy činu, jež na čtení novin nemají čas (osobně se domnívám, že jsou i vývojově napřed). Asi nejrozšířenějším důvodem, proč by ženy i v případě volného času a přístupnosti Internetu četly BL méně než muži je náročnost a palčivost většiny témat. Citlivější povahy se již tak pod tíží denních nejistot, front a pracovních trablů v nepříliš dobře fungující ČR leckdy hroutí, natož aby si ještě přitěžovaly starostmi globálního charakteru, informacemi o nekorektních praktikách politiků a jiných ouřadů, případně podrobnostmi z dalekých a nestoudných válek, když stejně všichni víme, že se vedou vždy ve prospěch těch, jež nikdy neleží v kalužích krve ... Je samozřejmě jednodušší vytěsnit taková témata z mysli, zvlášť pokud nevíme, jak běh světa změnit či jen z pouhé lenosti o nich přemýšlet. Přepych té trochy lenosti bych však, znajíc zdejší poměry, leckdy ženám odpustila, neboť typickou představitelkou české ženy, vzdor seriálům a barevným obálkám ženských i mužských časopisů, je stále ještě uštvaná matka bez vyhraněné politické orientace s dvojím úvazkem: jedním u zaměstnavatele většinou mizerně placeným (ve srovnání se "západní" Evropou) druhým doma, jež je považován za samozřejmost nejen muži, ale i samotnými ženami, protože tak žily a zvládaly vše jejich matky a co teprve babičky... ( Donedávna by mi bylo ještě trapné o takových "samozřejmých" věcech vůbec hovořit, natož je považovat za nedoceněné, než jsem spatřila na vlastní oči inzerát, v němž nabízel inzerent práci hospodyně na běžný osmihodinový úvazek za 30 000 Kč měsíčně za práci, kterou mnohá česká žena zvládá po večerech, zadarmo a bez nároku na společenské uznání.) Proč sama nepíši do BLSama do BL nepřispívám (ač jsem se o to párkrát pokusila) ze dvou důvodů: nedokáži dostatečně rychle, fundovaně a věcně oponovat názorům, s nimiž nesouhlasím (než emoce vyprchají, většinou je vše vysloveno) - ze strachu - témat, jež bych uměla popsat se nakonec vždy zaleknu, musela bych psát adresně a stala bych se pravděpodobně nezaměstnanou (pracovní trh je možná neutrální, ale zaměstnavatelé obvykle vyžadují od zaměstnanců především bezbřehou loajalitu, k níž nepatří veřejná kritika ) Téma, jež mi chybí na BLVzdělávání dospělých všech věkových kategorií -- ve světě a u nás. |