11. 12. 2006
Pražská výzva: Rozhodnout se musí Iráčané samiBudoucnost Iráku bez bývalých členů strany Baas je stejně
málo reálná jako by býval polistopadový chod Československa bez komunistů,
pokud nechceme z Iráku vytvořit skrytou diktaturu tajných služeb a novodobou
kolonii. Známí dezinformátoři se snaží vytvořit dojem, že existují pouze zlí Iráčané, kteří jsou k americkému "osvobození" chladní, případně je už Američané štvou, a ti dobří, který se americkým vojákům vrhají kolem krku. Nebo že člen strany Baas rovná se zarytý saddámovec až za hrob. To je podobná kravina jako tvrdit, že dnešní komunisté by nejraději probudili k životu Leninovu mumii. Vměšovat se do přirozeného vývoje v Iráku se neosvědčilo po Saddámově pádu a tím méně se může osvědčit dnes. |
Násilná hysterie tajných služeb a našich zdegenerovaných publicistů kolem toho, že se Iráčané chtějí sejít a bez vnějšího zasahování se autenticky zamyslet nad tím, co vlastně chtějí, jakékoliv rozumné a dlouhodobě stabilní řešení v Iráku jen oddaluje a může vést jen k udržování vlád, o jejichž autenticitě bude mít řadový občan pochybnosti. Budoucnost Iráku bez bývalých členů strany Baas je stejně málo reálná jako by býval polistopadový chod Československa bez komunistů, pokud nechceme z Iráku vytvořit skrytou diktaturu tajných služeb a novodobou kolonii. Nikdo ani u nás komunisty po listopadu nechtěl, ale bez nich to prostě nešlo (jen jich snad ve funcích nemuselo zůstat tolik.) Neznám osobně žádného člena strany Baas, ale myslím, že tam bude velká obdoba s našimi polistopadovými komunisty. Diskreditovatelní byli skoro všichni čeští komunisté, ale nebylo v zájmu vývoje země je diskreditovat příliš brzy a příliš masově. A snažit se o totéž ve vzdálené a nám zcela neznámé zemi, je přinejmenším nevkusné. Především Iráčané sami se musí rozhodnout, komu (jednotlivým osobám) dají důvěru, a komu ne. My jim v tom příliš nemůžeme pomoci, a to zejména ne s kreditem, který jsme získali díky americkým "osvobozovacím" metodám, pod které jsme se svou účastí podepsali. |