Poslouchal jsem v sobotu v sedmnáct hodin zprávy na pražské stanici Classic FM. Nevěřil jsem svým uším. Ukázalo se, že toto rádio vysílá zcela jednostrannou propagandu. Ve zprávách se uvádělo, že organizace Hizbollah už usmrtila "33 Izraelců". Zprávy se nezmínily o tom, že izraelská letadla zabila už více než 700 libanonských civilistů. Pak zprávy pražského rádia Classic FM citovaly izraelského vyslance u OSN Dana Gillermana, ale názor jeho protějšku v tomto konfliktu, činitele z organizace Hizbollah, už neuvedly. No, kde to jsme? Zpět v komunismu?

Je to tak trochu podobné, jako když Vladimír Just na rozhlasové stanici ČRo6 v minulém týdnu dokonce dvakrát, jednou s Janem Rejžkem, podruhé s Jiřím Peňásem, kritizoval mou kritickou recenzi filmu Kristiny Vlachové o osobách, utlačovaných někdejší komunistickým režimem. V recenzi jsem napsal, a za svým názorem si stojím, že film Kristiny Vlachové je neumělý a že si nespravedlivě utlačovaní staří páni zaslouží daleko profesionálnější svědectví o jejich osudu. Amatérismus Kristiny Vlachové je urážkou jejich utrpení.

Telefonoval mi ke konci minulého týdne jeden posluchač a upozorňoval, že Just s hosty mou argumentaci naprosto nepochopili, všechno totálně zmotali a skončili, jak se dalo očekávat - v nepřemýšlivém antikomunismu. Je mi to jedno, zdá se mi však podivné, že Vladimíra Justa nenapadne, že když chce někoho v rozhlasové diskusi kritizovat, a to během jediného týdne dokonce dvakrát (je mi líto, že jsem mu učinil svou kritikou takovou mentální újmu) - snad by bylo etické si kritizovanou osobu do studia ke konfrontaci pozvat, ne? Když už nic jiného, čistě z profesionálního rozhlasového hlediska, přece diskuse s lidmi opačných názorů je daleko lepší pořad, než když si ideologičtí spřízněnci v pořadu notují - a posluchač má nepříjemný pocit, že ho svým přesvědčením manipulují. Pokud pořad - či zpravodajství - nenabídne diváku či posluchači názor obou protichůdných stran, rovná se nudné, jednostranné propagandě. Není divu, že ČRo 6 pak nikdo neposlouchá.