Přitom zejména válka mezi Izraelem a Palestinou je velmi nebezpečným zárodkem možné světové války a významnou potenciální cestou vedoucí k použití zbraní hromadného ničení s pravděpodobnými důsledky i pro Evropu. Musíme si v zájmu možnosti řešení konfliktu říci otevřeně, že žádné rozsáhlejší svaté území (zaslíbená země) a svatý národ (vyvolený narod) dnes neexistují, jde více-méně o demagogický jazykový obrat, který v historii používalo mnoho národů a mnoho vůdců a i když někdy v historii mohlo jít o relativně pravdivé tvrzení, které si nárokovalo i nějaké pozemské (a územní) opodstatnění, s jejich nadčasovou (a teritoriálně příliš rozsahlou) platností bychom měli polemizovat.

Svaté území, které se stane jablkem válečného sváru, musí být rozděleno podle národnosti, duchovní tradice, aktuální politické situace, ale třeba i z hlediska přístupnosti vody, půdy, nerostných zdrojů atd. vhodným nábožensko-politickým kompromisem.

Ježíš se izraelského národa nikdy výslovně nezřekl, ale s ohledem na zmíněnou problematiku termínů typu "svatý národ" a "svatá země" můžeme s klidem dodat: "jakoby se stalo"!

A proč se z týraného dítěte židovství stal tyran Izrael? Budoval totiž válečné a zbrojní prostředky k dosažení pozitivního cíle, ale nevšiml si, že prostředek se stává řečí, životním způsobem, automatickou mašinerií, cílem o sobě, který zmrzačil duši izraelského lidu a tělo izraelského státu včetně jeho ekonomiky, která je dnes těsně propojena se zbrojním průmyslem, státu, který dnes posluhuje zbrojní a válečné mašinerii.