4. 8. 2006
Paroubek jde do izolacečtenářská reakce na článek Jiřího Jírovce Pane Cveku, probuďte se! a článek Borise Cveka Pane Paroubku, odejděte... Nebývá tradicí v Britských listech, že je v názvu článku či reakce na nějaký, dříve publikovaný článek ironizující úsměšek s cílem před svými vlastními argumenty snížit osobu autora a jeho názoru předtím publikovaného v Britských listech, píše čtenář Jan Bím. |
Přesto jsem narazil na reakci pana Jírovce na předtím publikovaný postřeh pana Cveka na současné povolební vyjednávání uvozený názvem, který, autor mi jistě promine, ve mně vyvolal antipatie bez toho, že bych se byl ještě předtím mohl s jeho názorem a osobností blíže seznámit. Jestli bylo cílem tohoto jeho článku právě toto, nevím, nicméně po přečtení jeho argumentů vůči hodnocení naší povolební politické scény panem Cvekem jsem svůj prvotní dojem na něj nabytý jeho uvozujícím osobním výpadem nijak nepoopravil. Jeho protiargumenty totiž jako by vypadly z pera Oty Novotného, poradce premiéra a předsedy ČSSD Paroubka, který nedávno hodnotil povolební scénu podobně jako pan Jírovec, možná však o to korektněji, protože se architektuře povolebních vyjednávání sám věnuje a má mj. i osobní zkušenost s tím přetahováním poslanců z protivníkova tábora, na které pan Jírovec naráží a za kterým vidí korupční jednání jeho iniciátorů. [pozn. red.: Pan Jírovec žije a pracuje trvale v Kanadě.] Nevím, jestli tak hodnotí i nabídku pana Novotného, kterou učinil několika poslancům strany Zelených, ale kterou ovšem on sám hodnotil jako "nabídku na podporu jejich vlastního stranického programu" výměnou za podporu případné Paroubkovy vlády. Pravda je, že jedinou "zjevnou" korupcí byla nabídka 5 milionů panu Plocovi, protože on prostě řekl, že to korupce byla. Stejnou hodnotu by měla tato věta vyřčená z jakýchkoli jiných úst, tedy když by ji vyřknout chtěla a za předpokladu, že by to nemohl nikdo jiný dosvědčit. Snad právě proto případ pana Novotného je kvalifikován jako "konstruktivní podání ruky opozice" a patrně i toho, že levice by se nikdy nesnížila k podobným nemravnostem. To je také ovšem možným vysvětlením toho, proč pan Topolánek jako designovaný premiér-čekatel nevyžaduje na rozdíl od pana "ještěstálepremiéra" Paroubka před volbou ve sněmovně "check-in" volebních lístků po trojkoaličních poslancích a ctí tajnou, podle pana Jírovce, "prokorupční" volbu zakotvenou mj. v Ústavě, jejíž autoři se na počátku 90.let patrně bláhově domnívali, že by mohl fakt vědomosti stranické subordinance o záměru hlasování toho či onoho jednotlivce vésti k stranické diktatuře a tím k popření individuálního výkonu mandátu dle vlastního svědomí a vědomí. Muselo jim být jasné, že s pádem "diktatury proletariátu" a "vedoucí úlohy strany", již žádného diktování a stranických direktiv ani demonstrativních hlasování "jednotné stranické fronty" nebude vyžadováno a tudíž se nemusí nikdo báti stranické perzekuce a štvanic na "zrádce a keťasy". Omluvte možná až můj příliš hluboký exkurs do minulosti, jenž se současností zjevně nenese žádnou souvislost. A tak raději dále k věci. Pan Jírovec patrně nevnímá bedlivě všechna povolební jednání, když konstatuje, že: "Realisticky vzato, levice nemá jinou možnost než tlačit trojkoalici ke zmírnění jejího programu. Jinak by si mohla svůj program strčit za klobouk." Jak vnímá tedy pan Jírovec fakt, že trojkoalice ústy Mirka Topolánka několikráte vyzvala premiéra Paroubka, aby předložil jasně deklarované programové požadavky, za kterých by byl ochoten tolerovat trojkoaliční vládu, anebo aby s ním jednal o pro něj nepřijatelných pasážích koaliční smlouvy, které by se pak odrazily v programovém prohlášení vlády tím, že by byly zvoleny kompromisní programové formulace, předem odsouhlasené vyjednavači za ČSSD. Celá snaha pak vyvrcholila přihlášením se trojkoalice k programovým cílům ČSSD, které deklarovala před volbami. Co více, by pan Paroubek resp.pan Jírovec mohli chtít, aby jim snaha o programový kompromis ODS přišla upřímná a dala by na stůl konkrétní požadavky, anebo aby řekla, že i kdyby trojkoalice nám přinesla Modré z nebe ( i když to by asi na jejich stranickém sekretariátu ČSSD působilo jako nemístné rouhání se a popření dialektického materialismu, ona metafyzická zmínka o nebi notabene, "modrém" ), my jim svůj hlas nikdy, nikdy nedáme, i kdyby to bylo na návrh na usnesení, že 1+1=2!! To by bylo férovější alespoň vůči nám voličům, když už ne vůči jejich politickým rivalům. Ale asi nejsem, (jako že určitě nejsem!) ten správný volič s mentalitou ČSSD, protože mi neimponuje buldočí tvrdošíjnost Paroubka, který se snaží svůj voličský elektorát ohromovat tím, že je to právě jeho mohutná postava, která staví hráz a drží valící se velkou "modrou vodu" asociální politiky ODS na své bojácné ovečky. Mě tato gesta přijdou destruující a nakonec jen krátkodobá, protože jak známo, každá voda s větším spádovou energií si vždy nějakou tu cestičku do údolí sama proklestí. Je to jen otázka času a ten je náš společný a pan Paroubek jím jen zbytečně mrhá. Nicméně včera přišla ODS se zničující taktikou pro Paroubkovu ČSSD, a to s jasně deklarovanou jednotnosti trojkoalice, kterou je podle všeho ochotna praktikovat i coby připadnou koaliční formaci pro příští možné předčasné volby, anebo vytvořit užší a předem deklarovanou spolupráci. Je jasné, že tím je Paroubek a ČSSD zahnán do "komunistického kouta" a zůstává sám jako onen pověstný Jakešův kůl v plotě, tedy kdyby přeci jen oficiálně nedeklaroval své objetí s Filipovou KSČM. Jaksi jediné "salonfähig" politické strany se v tuto chvíli jasně postavili na stranu pravice a Paroubkova snaha o jejich eliminaci je jeho vlastní cestou do izolace. Navíc jasné "ne" ze strany ODS na velkou koalici anebo ještě pro širokou veřejnost nestravitelnější "opoziční smlouvu II", do které tuto zemi tak vehementně tlačí Paroubek a kromě nesmyslné úřednické vlády vše ostatní bojkotuje, přidává u občanů z pravého i levého politického spektra politické body právě ODS. Ta naopak chce pozměnit volební systém tak, aby byla zaručena větší poměrná proporcionalita a tudíž aby se dostalo více na menší strany, což asi těžko kdo bude kritizovat jako neadekvátní si uzurpaci moci právě pro samotnou ODS. Na rozdíl od postupů a návrhů ČSSD. Navíc "italský" volební bonus vítězi voleb, tedy motivace být první, lichý počet poslanců a méně diskriminující volební systém pro menší strany, což by možná ještě umožnilo straně typu SNK-ED dostat se do sněmovny, jistě vzbudí pro příští volby, ať už senátní a komunální anebo předčasné sněmovní, větší sympatie pro strany trojkoalice jako těch, co se jsou schopny dohodnout a spolupracovat než betonovat situaci a těšit se na to, jak smetou ze stolu každý návrh koalice na ustavení vlády a pak budu křičet: "Co nejednáte? Jednejte s námi!". |