Blair zdůraznil, že události v Libanonu je nutno vnímat jako součást "širšího obrazu" a že je nutno postavit se "proti oblouku extremismu", který spojuje Palestinu, Sýrii, Írán a Irák. Blair je nyní obviňován, že podporuje úsilí Izraele zlikvidovat organizaci Hizbollah v jižním Libanonu, což si už vyžádalo 900 životů libanonských civilistů. Ministři britské vlády jsou také znepokojeni tím, že Izrael vede v Libanonu zprostředkovaně válku proti Íránu. Obávají se, že to dává extremistům možnost argumentovat, že Západ vede proti Blízkému východu "svatou válku".

Blair takové obavy odmítl. Řekl: "Jak může existovat náboženská válka, když chceme, aby židé, muslimové a křesťané žili společně v míru?"

Navrhl také, že se osobně v září postaví do čela úsilí obnovit palestinský mírový proces. Tvrdil, že by to považoval za své osobní politické selhání, kdyby nedokázal vyjednat řešení, jehož součástí by byly dva státy, izraelský a palestinský.

Tony Blair věnoval ve čtvrtek celou hodinu vysvětlování své politiky na tiskové konferenci ve svém úřadu v Downing Street, poté, co se jeho vláda i labourističtí poslanci vzbouřili proti jeho postojům vůči válce v Libanonu i jeho vlastní pětidenní nepřítomnosti, zatímco pobýval v Kalifornii. Blairova přednáška neuspokojila jeho nejostřejší kritiky, avšak členové britské vlády popřeli, že by snad vzbouřenci ve vládě organizovali proti Blairovi nějaký organizovaný odpor. "Nepřekvapuje mě, že existují lidé, kteří ostře nesouhlasí s mou politikou," řekl Blair. "Anebo, že jsou členové mé vlády znepokojeni, že jsou znepokojeni poslanci Labouristické strany, že jsou znepokojeni občané v naší zemi. Octli jsme se ve velmi složité situaci."

Blair vyjádřil svou dosud nejostřejší kritiku bombardovací kampaně Izraele. Charakterizoval ji jako "nepřijatelnou", ale odmítl ji označit za nepřiměřenou.

Na požadavky labouristických poslanců, aby usiloval o bezpodmínečné příměří, Blair reagoval: "Musím se pokusit najít pro tento problém řešení, a řešení nevznikne tím, že odsoudíme jednu stranu, nevznikne tím, že budeme vydávat prohlášení, řešení bude dosaženo pouze tím, že vypracujeme plán, který umožní příměří na obou stranách, a pak plán, který se bude zabývat hlubší příčinou nynější krize, což je neschopnost libanonské vlády ovládnout celý Libanon.

Blair dodal: "Většina arabského a muslimského světa zastává názor, že nepřistupujeme k palestinské otázce férově, stejně vůči každé straně, a to je podle mého názoru daleko důležitější než dokonce i konfliktní názory na tragédii v Libanonu.

Úřad britského premiéra v Downing Street argumentuje, že je nutné, aby byl mírový proces na Blízkém východě "řízen do nejmenších detailů", podobně, jak byl řízen mírový proces v Severním Irsku. Jednou možností by bylo svolat mírovou konferenci, podobnou daytonskému procesu pro Bosnu, z roku 1995, při níž byly znesvářené strany v podstatě uzavřeny v jediném vyjednávacím prostoru po dobu 21 dnů, dokud se nedohodly.

Blair poprvé vyjádřil názor, že bude zřejmě nutné vyjednávat i s některými členy demokraticky zvolené organizace Hamas, která tvoří vládu v Palestině, přestože Hamas neodmítl násilí a nepřijal existenci Izraele.

Blair uvedl, že doufá, že OSN schválí začátkem příštího týdne k libanonské krizi rezoluci, ale zdůraznil, že rezoluce bude požadovat jen, aby Izrael suspendoval své operace. Potvrdil, že Izrael nepřijme příměří, které by mu zabraňovalo bránit se.

Blair se v poslední době stal terčem ostré kritiky od řadových labouristických poslanců za to, že stojí příliš blízko Izraeli a USA. Otevřeně přiznal tyto neshody: "Nepochybuji, že existují v systému lidé, kteří nesouhlasí, a nepochybuji, že existují ministři v britské vládě, kteří mají pochybnosti o některých aspektech naší politiky, anebo o celé této naší politice."

Avšak Blair odmítl zprávy, že je v ostrém konfliktu ohledně Libanonu s britskou ministryní zahraničí Margaret Beckettovou i s vlastními zahraničněpolitickými poradci. Označil to za "naprostý nesmysl".

Podrobnosti v angličtině ZDE ZDE