29. 9. 2005
SPD čeká na GodotaDeset dní, které uplynuly od zveřejnění výsledků voleb do Bundestagu, stačilo k tomu, aby zviditelnily několik zemí ať již existujících, historických, bájných či zvířeckých. Politici, novináři i politologové hledají různé příklady či přirovnání, které by našly klíč k vyřešení rébusu, který němečtí voliči svou volbou vytvořili... Největší radost měla Jamajka, která díky své černo žluto zelené trikolóře dala pracovní název pro možnou koalici mezi černými unionisty, žlutými svobodnými a zelenými. Tato karibská země s necelými třemi miliony obyvatel, o které Němci měli jen mlhavé představy, se stala populární a její velvyslankyně je nanejvýše spokojena s její propagací. Německá hymna dokonce zazněla ve stylu "reggae" a Jamajka nabídla členům nové vlády bezplatný výlet na tento ostrov. |
Propagátorem této koalice se stal ex-šéf CDU Wolfgang Schäuble, který v ní vidí možnou silnou koalici, která má společné rysy - zejména v sociální oblasti. Jak prohlásil v "Süddeutsche Zeitung", koalice CDU/CSU s FDP a zelenými je lepší než velká koalice, ve které SPD není schopna zavést pro Německo prý potřebné reformy. Tento názor, podporovaný ještě některými dalšími zemskými CDU/CSU politiky, narazil na odmítavý názor jak zelených, tak i svobodných. Šéf zelených Reinhard Bütikofer zpochybnil tuto koalici, ve které zelení nechtějí hrát "pomocný motor" k prosazení neoliberálních pozic. Připravujeme se na opozici - rezolutně prohlásil pro Deutschlandfunk. Stejně odmítavě se staví i k návrhům sociálních demokratů na vytvoření tzv. semaforové koalice "červených" sociálních demokratů, "žlutých" svobodných liberálů a ekologických "zelených". Odmítá i menšinovou sociálně demokratickou vládu, podporovanou Levicovou stranou, a také tzv. červeno-rudě zelenou koalici. Zelení se v tomto případě odvolávají na biblický Babylón, ze kterého konečně vyjdou jako Židé ze zajetí, v tomto případě sociálně demokratického zajetí. Vše podle Bütikofera směřuje k velké koalici. Podle Bütikofera... V této souvislosti někteří komentátoři připomínají Bulharsko, které několik týdnů po letošních volbách řešilo, jak složit svou vládu, když zvítězili socialisté a na druhé místo tak odsunuli dosud bývalou vládní stranu Simeona Koburského. Bývalý car se nechtěl obdobně jako Schröder vzdát funkce ministerského předsedy a tak se slepovaly roztodivné koalice. Nakonec se ukázalo, že jediným reálným východiskem je velká koalice socialistů s jeho stranou za předpokladu, že bude abdikovat s tím, že mu bude nabídnuta jiná důstojná funkce, v tomto případě starosty hlavního města nebo křeslo prezidenta republiky. Měla by to být především inspirace pro Schrödera, kdyby se podařilo utvořit rudo-černou koalici. Merkelové volební výsledek je zase zařazen do Belgie, přesněji řečeno do Waterloo jako symbolu ztráty nároků na vladařské křeslo... Někteří komentátoři našli pro oba protagonisty voleb přijatelné východisko, které nabízí příklad další země -- Izrael. Tam se rozhodli, že velké koalici budou vládnout vždy po dvou letech šéfové koaličních stran. Hovoří se o tzv. šalamounském rozhodnutí, které se stále více prosazuje do podvědomí možného řešení problému. Schröder a Merkelová by tak vládli po dvou letech, když jeden by byl střídavě kancléř a druhý vicekancléř. Tomu však zatím brání neústupný postoj obou potenciálních stran velké koalice, kdy Merkelová podmiňuje případné jednání se svým uznáním nároku na kancléřství. Její prohlášení, že jinak "jednání nemusí vyústit ve vytvoření velké koalice", považuje Schröder za nepřijatelné ultimátum. Novináři přirovnávají proto Německo k Zemi opic, kdy vůdce jedné smečky nechce uznat svou prohru a druhý svou "nevýhru". Tím se Německo postupně mění, jak napsali někteří komentátoři v Absurdistán, kde bez ohledu na složitou ekonomickou situaci s pěti milióny nezaměstnaných nejsou politici schopni najít východisko. Nyní se začínají ozývat obavy, aby to nakonec nedopadlo jako v Polsku, kdyby nedošlo k žádné dohodě a musely by být proto vyhlášeny mimořádné volby. Ani ne proto, že pravice by radikálně zvítězila nad levicí, nebo naopak, ale díky bojkotu obyvatelstva. Obdobně jako v Polsku, kde k volebním urnám se nedostavily téměř dvě třetiny voličů... Proto se nyní s napětím čeká na výsledky nedělních voleb v drážďanském volebním obvodu, i když politologové by považovali za extremní případ, kdyby se sociálním demokratům podařilo zvrátit dosavadní těsné vedení CDU/CSU. Připomíná to proto čekání sociálních demokratů na Godota, který, teprve pokud nepřijde, otevře cestu k skutečnému vyjednávání o velké koalici. Zatím se proto hovoří pouze o průzkumném jednání k jednotlivým tématům. Po druhém kole, které se konalo ve středu, Edmund Stoiber prohlásil, že vidí šanci domluvit se v hlavních otázkách, ale předem musí být dohodnuta otázka kardinální - kdo bude kancléřem. Angela Merkelová v této souvislosti oznámila, že v tomto bodě nebylo dosaženo dohody, i když v zásadních otázkách se názory obou stran sblížily. |
Německo dnes | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
29. 9. 2005 | Kancléřem budu já | Igor Záruba | |
29. 9. 2005 | SPD čeká na Godota | Richard Seemann | |
22. 9. 2005 | Německé volby jako slepá ulička | Miroslav Václav Steiner | |
20. 9. 2005 | V barvách Jamajky, nebo nové volby? | Jan Stuchlík, Igor Záruba | |
20. 9. 2005 | Pyrrhovo vítězství | Igor Záruba | |
20. 9. 2005 | Firmy šlapou, lidé se bojí | Jan Stuchlík | |
19. 9. 2005 | Levicová strana jásá, že se dostala do parlamentu | ||
19. 9. 2005 | Německo: volby skončily ve slepé uličce | ||
19. 9. 2005 | Odkud, s kým a kam | Tomáš Krček | |
14. 9. 2005 | Výsledek německých voleb v mlze | Richard Seemann | |
17. 8. 2005 | Sedm rudozelených let Německa | Richard Seemann | |
2. 8. 2005 | Den akce ve Wunsiedelu -- 20. srpen 2005 | Marek Vondra | |
1. 8. 2005 | Fakta o česko-německých vztazích | Richard Seemann | |
28. 7. 2005 | Snaha o revanš | Ivan Turnovec |