Sledujících diváků je nejvýše čtvrtina a z nich hlasuje maximálně zas jen každý čtvrtý. Co si myslí a co cítí zbytek dospělé populace si můžeme jen domýšlet.

Zajímavý postřeh o projekci vlastních pocitů méněcennosti do obyvatele vily asi platí. Není ale zřejmé, pro jakou část diváctva. Myslím, že ti, kteří ten pořad sledují, mají k tomu pestřejší spektrum důvodů.

Můj dojem z internetových debat a z hlasování je, že autorem zmíněná nenávist k jednomu z obyvatelů vily je provázena obdivem k jinému. O tom jistá psycholožka kulantně prohlásila, že jde o výrazně egocentrickou hraniční osobnost, s čímž naprosto souhlasím. Autor by možná mohl svou úvahu ještě prohloubit. Jací někteří z diskutujících a hlasujících jsou (a stydí se za to), to už bystře poznamenal. Jací by ale chtěli být (a stydí se za to), to by mohl možná ještě doplnit.

Další možnou motivací ke sledování té podívané je voajerismus, krvelačnost, zvědavost na nový typ pořadu nebo také psychologický zájem. Můj dojem (a nepopírám - i mé přání) je, že většinovou motivací by mohlo být sledování pohádky - boj dobra se zlem.

Po zjištění, že skupina ve vile nemá reálné možnosti vypořádat se obvyklým způsobem s "hraničními osobnostmi" (tlak, izolace, eliminace), protože je režírována televizním týmem a hlavně skupinou hlasujících diváků, je myslím zřejmé, že nelze mluvit o reality show. Scénu opouštějí někteří méně hraniční šokovaní obyvatelé a doufám, že i většina diváků. Až jim dojde, že jde vlastně o pečlivě režírovanou antipohádku, v níž dobro nemá šanci vyhrát.

Jen bych rád věděl, zda si realizační tým pořadu uvědomuje riziko, že cílová skupina diváků může být omezena na extrémy podle Gaussovy křivky četnosti. Možná, že ano. A možná jim to nevadí ...