Středa 24. srpna 2005

Američané hráli v ulicích Ramádí fotbal s výtisky Koránu

Podle zprávy korespondenta Mafkarat al-Islam, odeslané z Ramádí v 11:00, znesvětili američtí vojáci před očima svědků na hlavní ulici v severní části města Korán. Asi hodinu prohledávali domy v této části města, a když nenašli ani bojovníky ani zbraně, vzali Korán a začali si s ním po ulici kopat. Jeden ze starších obyvatel řekl, že Američané použili knihu ke hraní kopané, " smáli se a dělali si z nás legraci, jak jsme tam bezmocně stáli".

Událost potvrdil i člen loutkové armády s tím, že se vojáci tak snažili vyprovokovat povstalce, aby vyšli na ulici, kde by mohli být zabiti.

V 19:30 najel v Ramádí sebevražedný útočník s autem naloženým výbušninou do amerického kontrolního stanoviště na východní straně města. Výbuch usmrtil nejméně devět příslušníků námořní pěchoty a zničil dvě Humvee.

Další prohlášení rady ulamá k "ústavě"

Rada ulamá jako nejvyšší autorita iráckých sunnitů odsoudila připravovanou ústavu jako "přípravu na dělení Iráku": "Už dříve jsme prohlásili, že všechny politické aktivity provozované pod americkou hegemonií a nenáviděnou okupací jsou pochybné a nemohou být v zájmu Iráku. Tzv. pokus o sestavení ústavy to potvrdil. Stejně jako předchozí aktivity, i on potvrdil správnost našeho názoru."

Rada varovala, že ústava by za současného stavu mohla vést k rozbití země a zkáze národního dědictví.

Brigády Badr napadly stoupence Muqtady as-Sadra

Ve večerních hodinách došlo v Nadžafu ke srážce Mahdího armády -- stoupenců Muqtady as-Sadra a kolaborantských Brigád Badr. Mluvčí Sadrova hnutí Ahmad al-Karbalá'í oznámil, že šíitské Brigády Badr zabily šest členů Mahdího armády a vypálily Sadrovu úřadovnu ve městě. Mahdího armáda vyhlásila po útoku plnou pohotovost a prohlásila, že během několika příštích hodin dá Brigádám Badr lekci, na kterou nezapomenou. Asi o hodinu později zasáhly nadžafskou úřadovnu badristů tři minometné střely, podle zdroje z loutkové armády však nikoho nezranily.

Současně mahdisté přepadli tři úřadovny badristů v Bagdádu a obsadili je. 23 členů iráckého loutkového parlamentu a tři ministři rezignovali na své funkce na protest proti útoku na Sadrovy stoupence.

Podle komentáře korespondenta Mafkarat al-Islam získává Sadr svým odporem vůči okupaci v zemi stále větší podporu mladých šíitů, kteří vstupují do Mahdího armády. Jestliže před rokem bylo jeho hnutí na čtvrtém místě mezi šíitskými organizacemi v zemi, dostalo se nyní na druhé místo za Brigády Badr, které se drží díky podpoře z Teheránu a proamerického ájatolláha Sístáního.

Fallúdža a okolí

Sebevražedný bojovník najel v 16:00 v Ámiríjat al-Fallúdža s autem naloženým výbušninou do americké vojenské kolony. Odpálil se přímo uprostřed kolony a zničil dvě Humvee, jejichž posádky byly zčásti zabity, zčásti zraněny.

Krátce předtím explodovala v Ámiríjat al-Fallúdža na stejné silnici bomba, která poškodila jedno Humvee.

Přímo ve Fallúdže, ve čtvrti Džawlan, zasáhla ráno v 7:00 bomba americko-iráckou hlídku, z níž těžce poškodila Humvee a zneškodnila irácký pickup. Zabit byl jeden americký voják a jeden irácký kolaborant, další tři Američané a jeden kolaborant byli zraněni.

Bagdád

Ráno podnikl odboj v západním Bagdádu útok na kolonu náměstka tzv. ministra spravedlnosti Hášima Ibráhíma. Došlo k přestřelce, v níž byli čtyři Ibráhímovi strážci zabiti a pět zraněno. Náměstek sám zůstal nezraněn.

Odpoledne otřásly čtyři exploze čtvrtí Džámija v západní části Bagdádu. Podle agentury QANA bylo při nich zabito 25 osob --jak policistů, tak civilistů -- a přes 30 zraněno. Zničena byla čtyři policejní auta a několik soukromých aut, poškozeny byly obchody v okolí.

V předměstí Durá vybuchla odpoledne bomba pod americkou obrněnou kolonou, zničila jedno vozidlo, zabila tři a zranila dva vojáky, jednoho z nich velmi vážně.

Večer došlo v západním Bagdádu k jednomu z nejprudších bojů ve městě za několik posledních měsíců. Asi 40 povstalců zaútočilo na policejní kontrolní stanoviště. Podle sdělení policie v něm zemřeli tři policisté a tři další osoby, dalších více než 30 lidí bylo zraněno. Zabiti byli také dva z bojovníků a další dva zajati.

Kolem 20:00 otřásly čtyři silné exploze areálem prezidentského paláce, nyní tzv. Zelenou zónou v Bagdádu. Po nich se nad několika částmi zóny objevily mraky černého kouře a vzlétla řada vrtulníků.

Sestřelen vrtulník Black Hawk

Nad oblastí Dhíra jihovýchodně od Thartharu sestřelil odboj v 18:30 raketou země-vzduch jeden ze tří vrtulníků Black Hawk, které doprovázely kolonu sedmi obrněných vozidel a čtyř Humvee. Zasažený stroj se zřítil na okraji města. O osudu posádky se nepodařilo nic zjistit, protože Američané okamžitě celou oblast uzavřeli.

Sabotáž a útok v Bajdží

Katarská agentura QANA přinesla zprávu, že u Sámarrá byl odpoledne zapálen ropovod vedoucí z ropných polí u Bajdží k rafinériím v jihobagdádském předměstí Durá. Plameny požáru byly viditelné na velkou vzdálenost.

V odpoledních hodinách podnikli bojovníci dvojitý útok na kontrolní stanoviště amerických a iráckých sil u severního vjezdu do ropné rafinérie v centru Bajdží. Jak sdělili zaměstnanci rafinérie, najel nejprve sebevražedný útočník autem do stanoviště a usmrtil nebo zranil devět vojáků. Pak na vojáky zaútočilo sedm ozbrojenců, zapálili dvě auta iráckých sil a zabili nebo zranili pět dalších vojáků. Sami pak beze ztrát z místa zmizeli.

Útoky na vojenské základny

V 8:00 zasáhly čtyři minometné střely americko-iráckou základnu v Zafaráníji na jihovýchodě Bagdádu.

Tři silné rakety Grad středního doletu zasáhly kolem 18:00 americkou základnu v Baládu, podle informace člena loutkové armády zničily velkou část vojenské jídelny, Humvee a zabily nebo zranily sedm amerických vojáků.

Další ozbrojené akce a bombové útoky odboje

V 8:00 podnikla skupina mudžáhidů útok na polní cestě západně od Dudžajlu na americko-iráckou hlídku. Zničili jedno z transportních vozidel iráckých sil, v němž zemřeli čtyři vojáci. Další čtyři iráčtí a tři američtí vojáci byli zraněni.

Ve stejnou dobu explodovala v Karbale bomba pod americkou hlídkou, zničila Humvee a zabila nebo zranila pět vojáků.

Severně od Hillá přepadla dopoledne skupina povstalců kolonu pancéřovaných automobilů bezpečnostních společností, jedoucí k polsko-americké základně v Mahávílu. Podařilo se jim dva automobily zapálit, usmrtit pět žoldnéřů a tři zranit. Dva z bojovníků byli při útoku zraněni, jeden z nich vážně, společně s ostatními se však dostali do bezpečí.

V Kirkúku zabila exploze bomby důstojníka irácké armády a dva vojáky zranila.

Zaparkované auto vybuchlo v 11:00 na silnici k Ramádí, po níž projížděla americká kolona tří tanků Abrams a čtyř Humvee. Výbuch zničil jeden tank, tři vojáky zabil a tři zranil.

V poledne zasáhl ostřelovač v Karábíle u Qá'imu dva americké vojáky a usmrtil je. Američtí vojáci v doprovodu iráckých kolaborantů pak bezvýsledně prohledali několik domů v obci.

Kolem poledne zasáhla exploze bomby na dálnici u Abú Ghurajb konvoj sedmi amerických cisteren a tří Humvee. Zničila cisternu a zabila jednoho a zranila dalšího řidiče.

Po poledni zaútočila skupina asi sedmi bojovníků na americkou hlídku čtyř Humvee ve vesnici Bú Ubajd jihovýchodně od Dulu'íje. Dvě vozidla při útoku zničili, čtyři Američané zůstali na místě mrtví a tři byli zraněni. Bojovníci sami neutrpěli žádné ztráty.

Kolem 17:00 explodovala bomba pod americkou hlídkou dvou obrněných vozidel a dvou Humvee na silnici jižně od Baládu, zničila Humvee a zabila nebo zranila pět vojáků v něm. Podle zprávy saúdskoarabské agentury WAS byl kromě toho v Baládu zabit před svým domem důstojník irácké loutkové armády.

V Sámarrá byl zapálen dům důstojníka elitních přepadových sil. Při explozi byl usmrcen důstojníkův bratr.

Exploze bomby na silnici u Kirkúku zabila podle oznámení filipínského ministerstva zahraničí filipínského inženýra, pracujícího pro americkou firmu Lucent Technologies.

Čtvrtek 25. srpna 2005

Blokáda Ámiríjat al-Fallúdža

Americké síly obklíčily kolem 2:00 ze všech stran Ámiríjat al-Fallúdža ležící jižně od Fallúdže. Během dne pak začaly prohledávat okolní lesíky, kde pátrali po zbraních a bojovnících. Blokáda byla odpovědí na ostřelování amerického štábu a bombový útok, k němuž došlo přede dvěma dny. Kolem města byly zřízeny betonové zátarasy a kontrolní stanoviště. Odpoledne zahájili Američané palbu na osobní auto rodiny, která přijela z Bagdádu navštívit své příbuzné. Zranili dvě ženy a jedno z jejich dětí, další dítě, šestiletý chlapec, zemřel zasažen do hlavy.

Obyvatelé Rawy volají o pomoc

Rada muslimských ulamá vydala prohlášení o zhoršující se humanitární situaci v západoiráckém městě Rawa, které je od poloviny července blokováno americkými silami, kdy bylo prohlášeno za vojenskou oblast. Většina zdejších rodin město opustila a uchýlila se do okolních měst, především do Ána a okolních vesnic. Rodiny uprchlíků žijí ve školách a dalších veřejných místech v nevhodných podmínkách v letním vedru a téměř bez potravin. Ti, kdo v obleženém městě zůstali, žijí následkem blokády ve stále horších podmínkách a za amerických útoků, bez běžných služeb a možnosti něco získat v uzavřených obchodech. "Nikdo se nemůže dostat do nemocnice. Je tu více než 600 osob, trpících chronickými nemocemi a nikdo z nich nemůže do nemocnice ani lékaři nemohou k němu. Veškeré lékařské a sociální služby jsou přerušeny, není možno jít do obchodu, i kdyby byl otevřený a podařilo se mu opatřit si navzdory blokádě nějaké zboží. Jsou to mučedníci. Jsou to vězni. Nelze však o nich uvést přesné údaje, protože město je uzavřeno a je zákaz vycházení. Život ve městě ve skutečnosti neexistuje. Síly ve městě -- americké okupační síly a tzv. národní garda -- prohledávají město stále dokola. Během těchto razií byly všechny obchody násilně otevřeny a vyrabovány. Mnohé z obytných a obchodních budov byly zničeny nebo vypáleny pod záminkou, že z nich někdo střílel. První čtyři dny blokády se ve městě bojovalo, ale dnes se z Rawy stalo město duchů, kde se na ulicích, uličkách a tržištích nic ani nepohne. Miliony dinárů, které měly lidi ve městě zachránit, se ztratily. Ve městě nelze spatřit nic kromě spálených a zničených domů, shořelých aut a zcela paralyzovaných státních úřadů. Město nemá elektřinu ani vodu ani telefonické spojení, protože všechno bylo zničeno a spáleno. Lidé Rawy znovu žádají humanitární organizace, Spojené národy a organizace lidských práv, aby se neprodleně zasadily o záchranu města."

Lepší není ani situace v Madá'inu

Obyvatelé tohoto převážně sunnitského města ležícího jihovýchodně od Bagdádu se obrátili s výzvou ke všem čestným lidem světa, k úředníkům pro lidská práva v Bagdádu a k mezinárodním humanitárním organizacím, aby jim pomohli v situaci, kterou popsali jako masové zatýkání a nátlak bezpečnostních sil loutkového režimu:

"22.srpna 2005 řada mužů bezpečnostních sil, národní gardy a přepadových oddílů ministerstva vnitra z provincií Wásit a Ámara vtrhla do Madá'inu (Salmán Páku) a prohledala domy a obchody nevinných mírumilovných obyvatel. Zatkli více než 1 315 osob, mezi nimi řadu žen a dětí. Ukradli mnoho aut patřících občanům, jakož i jejich osobní majetek včetně peněz a cenností. Tyto akce stále pokračují, zatýká se nekontrolovaně a bez soudních příkazů. Vyzýváme irácké ministerstvo lidských práv, regionální a mezinárodní organizace lidských práv a všechny příslušné složky, aby zakročily a zastavily tuto tyranskou kampaň a osvobodily naše uvězněné syny a dcery. Dosud nám nikdo neřekl, co se s nimi stalo. Žádáme všechny, kdo mohou, aby naše město navštívili a viděli, že v něm nejsou žádní muži a mladíci."

Loutkový režim je nespokojen s vysíláním vlastní televize

Oficiální mluvčí bagdádského režimu Lajth Kubbá prohlásil na tiskové konferenci v Bagdádu, že řada záběrů TV al-Iráqíja, v nichž se před kamerami objevují "teroristé" a vyznávají se ze svých činů, jsou nepravdivé a v některých případech jde o fantazie. Dodal, že výslechy vězňů před kamerami jsou hrané a "mají sektářský charakter", protože všichni vězni v záběrech jsou sunnité. Tvrdil, že všichni, kdo byli televizí označeni za "obviněné teroristy", jsou ve skutečnosti kriminální zločinci a nikoli členové ozbrojeného odboje, i když o nich televize mluví jako o "teroristech" a "ozbrojencích". Takový program podle něho nemohou "svobodná irácká média" vysílat.

Sebevražedný útok v Mosulu

Kolem 10:00 najel na silnici vedoucí na základnu Ghazlání v Mosulu sebevražedný útočník s autem do kolony pancéřovaných automobilů bezpečnostních služeb. Výbuch zapálil tři z těchto vozidel, v nichž sedm cizinců zemřelo a čtyři byli zraněni.

Sestřelení vrtulníku

Večer sestřelil odboj severně od Ramádí velký americký vrtulník Chinook plný vojáků. Sestřelení potvrdily zdroje z loutkových sil. Místo pádu bylo uzavřeno a nad oblastí přelétala řada vrtulníků, snažících se zjistit, zda někdo z vojáků zřícení stroje přežil.

Ostřelování základen

Kolem 7:00 zasáhly americkou základnu Ajn al-Asad v Baghdádí čtyři rakety Kaťuša středního doletu.

V 9:00 ostřeloval odboj americkou základnu v Júsufíji osmi těžkými minometnými střelami. Dvě dopadly vedle štábu na základně, ostatních šest zasáhlo přímo štáb. Zničily Humvee a dvě transportní vozidla, usmrtily jednoho amerického a tři irácké vojáky, tři Američany a dva irácké vojáky mimoto zranily.

Jiné akce odboje

Bomba instalovaná u hlavní silnice v Baghdádí explodovala kolem 7:00 pod kolonou amerických Humvee, jedno z nich zapálila, dva vojáky zabila a dva zranila.

V 9:00 vybuchla bomba pod hlídkou několika Humvee ve čtvrti Ámil v západní části Bagdádu, zničila Humvee, zabila čtyři vojáky a pátého vážně zranila.

Krátce nato zasáhla jiná bomba v Mušáhadě severně od Bagdádu obrněnou kolonu, z níž zničila jedno vozidlo a v něm čtyři vojáky zabila a dva zranila.

Kolem 10:00 vybuchla pozemní mina pod americkou hlídkou v okrsku Džubajríja v jihozápadní části Sámarrá. Zneškodnila obrněné vozidlo, jednoho vojáka zabila a další dva zranila.

V poledne zasáhl výbuch bomby severně od Iskandaríje konvoj kamionů se zásobami pro americkou armádu a čtyř Humvee. Exploze zapálila jeden kamion a zabila jeho řidiče. Skupina bojovníků pak zaútočila na stojící konvoj, zapálila další kamion a zničila jedno Humvee. Přitom byli tři američtí vojáci zabiti a dva zraněni.

Kolem 14:00 explodovala v západní části Kirkúku bomba pod americkou obrněnou kolonou, zničila jedno vozidlo a jeho šestičlennou posádku zabila nebo zranila.

V 16:00 zasáhla exploze bomby americkou kolonu projíždějící bagdádským předměstím Durá, zničila jedno z Humvee, v němž zabila tři vojáky a jednoho zranila.

Exploze auta naloženého výbušninou odpoledne v Irbílu zcela zničila třípatrovou budovu, v níž se usadily agenti tajných služeb Spojených států, Velké Británie a "Izraele". Ti byli podle obyvatel okolí ve chvíli exploze uvnitř budovy, její okolí však bylo ihned poté uzavřeno Američany, iráckými loutkovými vojáky i kurdskými pešmergy, takže nebylo možno zjistit nic určitějšího.

Srážky Sadrových stoupenců s Brigádami Badr pokračují

V bagdádském Madínat as-Sadr propukly krvavé boje mezi Mahdího armádou Muqtady as-Sadra a proamerickými Brigádami Badr. V nich bylo zabito devět badristů a pět zraněno, vypáleny byly čtyři štáby brigád ve čtvrti a jeden ve čtvrti Šula v severozápadním Bagdádu. Ve čtvrtích Madínat as-Sadr, Šula a Ghazálíja byly spáleny obrazy proamerického šíitského ájatolláha Alího as-Sístáního. Podle zprávy korespondenta Mafkarat al-Islam se situace stávala během dne stále vypjatější, mahdisté hrozili útokem na každou americkou nebo loutkovou hlídku, která by do Sadrova města vstoupila.

O půlnoci zaútočili mahdisté na sídlo Brigád Badr v Samáwě; během noci došlo k sériím podobných útoků na sídla badristů ve městech Ámara a Násiríja, kde byly jejich úřadovny vypáleny.

Před půlnocí otřásly silné exploze východní částí Basry a pokračovaly až do 3:00. Mahdisté vyšli do ulic města a zaútočili na sídla strany SCIRI i Brigád Badr. Jejich ostřelování způsobilo na budovách značné škody. Rádio a televizní stanice zastavily vysílání a stranické sídlo bylo opuštěno. Terčem útoku se v noci stalo i sídlo tajných služeb SCIRI. Ve městě panovala napjatá atmosféra. Místní korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že popularita Sadra a jeho hnutí mezi místními mladými šíity značně vzrostla. Kolem poledne podnikli mahdisté útok i na hlavní štáb Brigád Badr v Basře, zapálili jej, zabili čtyři strážce a strhli billboardy s obrazy Alího as-Sístáního a Abd al-Azíze al-Hakíma. Zabita nebo zraněna byla řada badristů. Poté, co jejich zbytky utekly, mahdisté se celého objektu zmocnili. Odpoledne mahdisté vypálili sídlo orgánů SCIRI -- rádiové stanice al-Furá, televizní stanice an-Nachíl i listu Wahda. Budovy byly zcela zničeny.

Muqtadá as-Sadr poskytl interview korespondentovi Mafkarat al-Islam

Sadrovi stoupenci v Nadžafu korespondenta nadšeně přivítali. Protože tato webová stránka nečiní rozdílu mezi sunnity a šíity, byl korespondentovi rozhovor přislíben, zatímco ostatní novináři, kteří se před Sadrovým domem shromáždili, byli odmítnuti. Na počátku rozhovoru Sadr korespondenta požádal, aby jej nazýval raději "muslimským vůdcem" než šíitským, protože se chce vyhnout všem náznakům sektářství. Pak prohlásil, že ráno vyzval k míru a nařídil, aby se Mahdího armáda stáhla a neútočila na další sídla Brigád Badr. Prohlásil, že všechny rozpory mezi Iráčany jen prospívají okupačním silám: "Nezapomněli jsme na to, co se včera stalo a nechceme na to zapomenout. Ale okolnosti nutí k uklidnění situace, a to ve chvíli, kdy bude jasné, že nás k tomu nepřiměl strach z nikoho, ale nutnost klást na první místo zájem Iráku. Myslím, že toto poselství zaznělo velmi jasně."

Po rozhovoru se korespondent od jiných soukromých zdrojů dozvěděl, že během posledních 24 hodin bylo na různých místech mahdisty zabito více než 20 střelců Brigád Badr.

Na tiskové konferenci pořádané ve svém domě v nadžafském okrsku Hannána pak Muqtadá as-Sadr žádal, aby se vůdce strany SCIRI Abd al-Azíz al-Hakím veřejně a oficiálně omluvil Mahdího armádě za Brigády Badr, které jsou ozbrojenou složkou jeho strany SCIRI. Prohlásil, že Irák nepotřebuje další prolévání krve, ale pokud se Hakím neomluví a události neprošetří, "věci se mohou ztížit". Pokud se týče středeční výzvy k ozbrojené pohotovosti Mahdího armády, řekl: " Doufám, že nebudu nucen toho použít, protože by to situaci neprospělo a američtí okupanti by se radovali, kdybychom začali bojovat mezi sebou."

Po poledni přijeli do Nadžafu čtyři šíitští vládní úředníci, aby se snažili přimět Sadra k zastavení ofenzívy mahdistů proti badristům a SCIRI. Po jejich příjezdu byly celé čtvrti uzavřeny a doprava přerušena ze strachu před útoky na vládní představitele. Podle některých zpráv mezi nimi byl mj. Ahmad Šalabí a loutkový premiér Džafarí. Jak korespondent pozoroval, obyvatelé Nadžafu soudili, že jde především o pokus zastrašit Sadra, aby se znovu nepustil do boje s okupanty, doufali však, že se Sadr nátlaku nepodvolí. Vyslovovali plnou podporu Mahdího armádě i Sadrovi a byli potěšeni zprávami o útocích mahdistů na nenáviděné Brigády Badr.

Pátek 26. srpna 2005

Situace v provincii Anbár

Na jižním okraji Karmy východně od Fallúdže vybuchla před polednem bomba pod americko-iráckou hlídkou, zničila Humvee, zabila dva Američany a třetího zranila. Zraněni byli rovněž dva iráčtí kolaboranti.

V oblasti Bú Faradž severozápadně od Ramádí zaútočila skupina bojovníků v 16:30 na americkou hlídku, zničila Humvee, zabila dva a zranila tři vojáky. Při akci byli zraněni rovněž dva bojovníci.

V Ubajdí u Qá'imu zasáhlo šest minometných střel americký štáb v bývalé továrně na fosfáty, kde způsobily rozsáhlý požár.

Sebevražedný útok v Latífíji

Kolem 11:30 najel sebevražedný útočník západně od Latífíje na mostě vedoucím do Júsufíje do americko-irácké kolony a uprostřed ní se odpálil. Výbuch zničil Humvee a transportní vozidlo irácké armády, zabil tři Američany a dva irácké kolaboranty. Další dva iráčtí a dva američtí vojáci byli přitom zraněni.

Ostřelování okupačních základen a štábů

Americkou základnu Saqr v Habbáníji zasáhlo ve 2:00 celkem 13 raket Kaťuša středního doletu, vypálených ze tří různých míst. Pět z nich zasáhlo skupinu vojenských vozidel, zničilo tři tanky a jedno Humvee. Další dvě zasáhly blízkou budovu sloužící jako ubikace a pro odpočinek. Ty usmrtily dva vojáky a asi pět dalších zranily. Čtyři rakety úplně zničily mechanickou dílnu, dvě Humvee, zabily jednoho a zranily dalšího vojáka.

V poledne dopadlo pět těžkých minometných střel ráže 120 mm na štáb amerických a iráckých loutkových sil ve čtvrti Mu'tasim v centru Sámarrá. Budovou otřásly silné exploze a k nebi stoupal hustý kouř.

Další ozbrojené a bombové útoky

V 10:00 explodovala na staré silnici vedoucí do Šahrabánu severně od Ba'qúby bomba pod americkou kolonou několika Humvee, jedno zapálila a čtyři členy posádky zabila nebo zranila.

Ve stejnou dobu vybuchlo odstavené auto naložené výbušninou, kolem něhož v Sajjidíji na jihozápadě Bagdádu projížděla kolona několika Humvee. Výbuch zcela zničil jedno a zneškodnil druhé Humvee, zabil čtyři vojáky a dva zranil.

Odpoledne zasáhly americkou obrněnou kolonu na silnici k Mahmúdíji exploze dvou bomb. První zničila obrněné vozidlo a zabila nebo zranila jeho čtyřčlennou posádku. Druhá explodovala ve chvíli, kdy řada vojáků místo výbuchu uzavřela a zabila nebo zranila čtyři z nich.

Večer zasáhl výbuch bomby americkou pěší hlídku v bagdádské Rašídíji, tři vojáky usmrtil a tři zranil.

V Mosulu provedli členové odboje podle právy tamního korespondenta Mafkarat al-Islam během posledních 24 hodin několik útoků na americké a loutkové síly. Skupina bojovníků zaútočila ve čtvrti Wahda na kontrolní stanoviště amerických a iráckých vojáků, částečně ho spálila a těžce poškodila. Zabit byl jeden a zraněn druhý Američan, z iráckých kolaborantů byli dva zabiti a tři zraněni. Ve čtvrti Baladíjat zaútočila jiná skupina na americko-iráckou hlídku, zničila Landcrusier loutkových sil, zabila jejich dva příslušníky a další dva zranila; zraněni byli rovněž tři Američané. Čtyři minometné střely ráže 82 mm zasáhly sídlo tzv. Vlčí brigády.

Rovněž v Sámarrá došlo během dne k několika útokům: Poblíž tržiště ve čtvrti Džubajríja zaútočilo několik bojovníků na americko-iráckou hlídku. Následoval asi hodinový boj, v  němž byla zničena dvě Humvee a transportní vozidlo loutkových sil. Zabito bylo pět Američanů a tři iráčtí vojáci, další čtyři Američané byli zraněni. V boji padl jeden z bojovníků, druhý utrpěl zranění. Při jiné příležitosti explodovala bomba na jižním okraji města pod americkou kolonou, zničila Humvee a zabila nebo zranila jeho čtyřčlennou posádku. V okrsku Rašad na západě města podnikla skupina bojovníků útok na americký zásobovací konvoj, zničila dva kamiony a zabila jejich řidiče.

"Izrael" uzavřel smlouvu na dodávky munice americkým vojákům v Iráku

Společnost "Izraelský vojenský průmysl" získala velkou nabídku na zásobování amerických okupačních sil v Iráku municí do pušek a pro dělostřelectvo v hodnotě 300 milionů amerických dolarů. Smlouva o zásobování okupačních vojáků byla uzavřena na pět let.

Společnost doufá, že díky tomu bude moci zvýšit stav svých zaměstnanců. V současné době dodává své výrobky kromě "izraelské" armády, policie a tajných služeb také do zahraničí: do Spojených států, Francie, Nizozemí, Británie, Belgie a do skandinávských zemí.

Sobota 27. srpna 2005

Exploze domu v Hítu

Kolem 7:00 vpadl oddíl amerických vojáků do domu v jihozápadní částí Hítu za řekou Eufrat, kde se měli údajně skrývat členové organizace Základna džihádu v Zemi dvou řek. Od nadporučíka irácké loutkové armády se korespondent Mafkarat al-Islam dozvěděl, že američtí vojáci obstoupili dvoupatrový dům, asi 10 vojáků do něj vtrhlo, zatímco ostatní šplhali po zdech a na střechu. Uvnitř začali vojáci prohledávat celou budovu, "ale neuplynula ani minuta, celá budova explodovala a zřítila se". Podle zdroje nebylo jasné, zda byl dům opuštěný či neobydlený; jeho zařízení bylo nové a v dobrém stavu.

Američané v první zprávě o události uvedli, že byli zabiti čtyři jejich vojáci. Podle irácké armády a očitých svědků jich však bylo nejméně deset -- rozhodně všichni, kteří do domu vstoupili.

Korespondent zjistil, že Američané začali pátrat po osobě, která jim podala zprávu, podle níž byl dům úkrytem al-Qá'idy. Zdá se, že to byl agent povstalců, který je tak vlákal do pasti.

Městská a provinční rada v Hítu rezignovala

Večer korespondent oznámil, že všichni členové provinční a městské rady v Hítu masově rezignovali na své funkce na protest proti americkému bombardování svatby ve městě, při němž byla 18. srpna zabita řada místních lidí. Prohlásili, že americké síly zahájily velké křižácké tažení proti iráckým sunnitům a chtějí se na nich pomstít za smrt tisíců amerických vojáků zabitých od začátku okupace. Místní obyvatelé tyto rezignace nadšeně přivítali v naději, že se tím ztíží pozice okupačních sil ve městě.

Americké bombardování Qá'imu

V noci z pátku na sobotu se desítky amerických obrněných vozidel pokusily pod ochranou letectva proniknout do Qá'imu. Ve čtyřhodinovém boji Iráčané jejich pokus zastavili. Američané na odražení pozemních sil reagovali bombardováním řady domů a obchodních čtvrtí. Přitom zabili nejméně devět osob a více než 40 zranili, mezi nimi i ženy a děti. Irácký odboj během bojů zničil čtyři obrněná vozidla a páté zneškodnil a jejich posádky zabil.

Ráno byl ve městě klid, všeobecně se ale čekalo, že nebude trvat dlouho.

Zatčen duchovní a jeho žena

Přepadový oddíl tzv. ministerstva vnitra zatkl šajcha Muhsina Ahmada Salmána az-Zawbí'iho, člena rady ulamá a imáma Mustafovy mešity v bagdádské Džádiríji. Spolu s ním byla zatčena i jeho žena a zabit byl jeho bratr.

Šíitský imám odmítl tzv. ústavu a vyzval k odporu proti okupantům

Šíitští stoupenci prominentního imáma Muhammada Mahdího al-Chálisího podpořili Muqtadu as-Sadra v jeho odporu proti návrhu irácké ústavy. Imám Chálisí prohlásil, že "celý politický vývoj v Iráku probíhá pod kontrolou okupantů a jejich absolutní mocí. Lidé nemohou svobodně rozhodnout o svém osudu." Ústavu nazval "ošklivým návrhem" a vyzval Iráčany, aby se proti ní rozhodně postavili, odmítli přítomnost cizích sil a jejich plány, které jsou v rozporu s tužbami iráckého lidu a aby získali zpět svou nezávislost a úplnou suverenitu. Ústava podle jeho prohlášení "neslouží nikomu kromě prezidenta Bushe, který odmítl stanovit termín ukončení okupace a posílí jeho politiku která mění Irák v dějiště permanentní války proti tak zvanému terorismu." Dodal, že pro Iráčany neexistuje jiné řešení než odmítnutí přítomnosti cizích vojsk a odpor proti jejich plánům

Demonstrace proti tzv. ústavě

Iráčané v sunnitských částech země vyšli ráno do ulic, aby kritizovali hrozbu amerického prezidenta Bushe, který jim dal před několika dny otevřeně na vybranou mezi Američany vypracovanou ústavou a válkou proti jejich komunitě.

Korespondenti Mafkarat al-Islam z měst Ramádí, Sámarrá, Mosulu, Kirkúku a Ba'qúby oznámili, že demonstrace vedli duchovní, místní osobnosti, univerzitní profesoři a studenti, kteří činili Spojené státy odpovědnými ze všechny útoky na jejich města, k nimž může po Bushově nezakryté hrozbě dojít. Demonstranti nesli hesla, jako: "Bůh je náš ochránce, ale vy nemáte nikoho, kdo chrání vás!" nebo: "Křižáci, vaše ústava projde jen přes naše mrtvoly!" V Ramádí spálili americkou vlajku a jejich výkřiky odsuzovaly Bushovu hrozbu.

V Mosulu prohlásil šajch Abdalláh aš-Šamarí, že okupační síly ponesou odpovědnost za všechny útoky na irácké sunnity a dodal, že se jako jeden muž postaví proti americké okupaci a "perskému expanzionismu". Řada místních duchovních oznámila, že hodlá požádat odboj, aby přešel do útoku a zintenzívnil své akce proti okupačním silám

V Sámarrá očekávají místní lidé masivní nápor okupantů na sunnitská města, aby jejich obyvatelům znemožnili odmítnutí návrhu ústavy v referendu a mohli pak tvrdit, že ústava získala podporu většiny obyvatel.

Podle zprávy agentury QudsPress se demonstrace v Ba'qúbě zúčastnili i členové odboje. Demonstranti tu nesli v průvodu portréty Saddáma Husajna a odmítli ústavu, která bude prvním krokem k dělení země a sektářské občanské válce. Tzv. síly rychlého nasazení tu před budovou guvernérské správy zahájily na průvod střelbu a šest demonstrantů zranily.

V Kirkúku proběhl protest jinou formou. Zdejší obyvatelé zaslali súfijskému šajchovi Muhammadovi al-Kazanzánímu list se žádostí, aby se jasně vyjádřil k zatýkání zdejších sunnitů. Šajch totiž před několika měsíci prohlásil, že by každý měl zvážit, zda existují podmínky nezbytné pro džihád. Tento postoj spolu s pasivním přijetím okupace vzbudil nevoli mezi místními lidmi.

Mahdisté zničili celkem 48 sídel Brigád Badr

Vysoce postavený zdroj z tzv. ministerstva vnitra prohlásil, že celkový počet úřadoven badristů vypálených během čtvrtka mahdisty, činí 48. Mahdího armáda na ně zaútočila v Basře, Ámara, Násiríji, Hillá, Bagdádu a Nadžafu. Zdroj, který si nepřál být jmenován, řekl korespondentovi Mafkarat al-Islam, že úřadovny byly vesměs vypáleny a v některých případech byli přitom zabiti členové brigád. V počtu 48 není přitom zahrnuta informační úřadovna brigád ani sídlo TV al-Furát, která brigádám patří; rovněž do nich nejsou započítána zařízení patřící straně SCIRI. Uvedl, že vůdce strany SCIRI žádal tzv. parlament, aby útoky mahdistů odsoudil.

Informovaný zdroj z úřadovny Muqtady as-Sadra v Ámara sdělil korespondentovi Mafkarat al-Islam, že členové Brigád Badr umučili ve čtvrtek k smrti zraněného příslušníka Mahdího armády a jeho tělo pak zohavili. Hamza al-Kartání byl při srážce s brigádami zasažen střelou do stehna a zajat. Jeho mrtvola byla nalezena několik hodin po skončení bojů roztrhaná na kusy a měla dvě střelné rány -- do hrudi a do hlavy. Jedno oko měl vypíchnuto, dlouhou dobu byl zřejmě vláčen po zemi. Lékař, který mrtvé tělo prohlížel, prohlásil, že takové věci dokážou provést jen badristé, kteří k tomu byli vycvičeni íránskou tajnou službou.

Ozbrojená akce bojovníků v Bajdží

Povstalci podnikli kolem 15:00 na silnici z Bajdží do Hadíthy rozsáhlý útok na kolonu amerických a iráckých vojáků. Exploze bomby nejprve zničila Humvee, zabila jednoho a zranila tři americké vojáky. Jakmile vojáci vylezli z vozidel a seskupili se kolem zasaženého vozidla, vybuchla další bomba, která zabila nebo zranila další tři Američany a dva irácké kolaboranty. Nato na kolonu zaútočilo asi 15 bojovníků s různými zbraněmi včetně minometných střel a zničili jedno americké a dvě irácká transportní vozidla. Přitom bylo zabito nebo zraněno asi 15 amerických a iráckých vojáků. Při útoku padl jeden z bojovníků a tři jeho druhové utrpěli zranění, podařilo se jim však po skončení akce spolu s ostatními ustoupit.

Ostřelování vojenských cílů

Během dne došlo ke třem raketovým a minometným útokům na zařízení americké a irácké armády na různých místech kolem Ba'qúby. Čtyři minometné střely zasáhly společnou americko-iráckou základnu v Buhrízu, odkud byly slyšet čtyři silné exploze. Dvě rakety Kaťuša dopadly na americký štáb v budově provinční správy v centru Ba'qúby, kde na střeše zabily jednoho ostřelovače a další dva zranily. V objektu shořelo jedno vozidlo. Terčem dalších tří těžkých minometných střel bylo sídlo loutkové policie v Šahrabánu.

Další útoky odboje

V Zubajru západně od Basry najel ráno dánský vojenský džíp na bombu, která jej zničila a dva okupační vojáky usmrtila. Jak poznamenal korespondent Mafkarat al-Islam, dánští vojáci se po několik měsíců v ulicích města vůbec neobjevili. Nyní se však během posledních dvou dnů stali terčem dvou útoků.

V 8:00 vybuchla v Barwáně severovýchodně od Hadíthy bomba pod americkou hlídkou, která dokončila neúspěšné pátrání po zbraních v jednom z tamních domů. Exploze zničila její Humvee, tři vojáky zabila a čtvrtého zranila.

Kolem 13:00 explodovala bomba pod americkou kolonou u jižního vjezdu do města Tal Afáru. Zničila jedno obrněné vozidlo, v němž zabila nebo zranila šest vojáků.

V 15:00 došlo k výbuchu bomby pod americko-iráckou hlídkou v západobagdádské Ámiríji, Exploze zapálila Humvee, zabila dva vojáky a třetího zranila. Zabit byl také jeden z iráckých vojáků.

V 17:00 zasáhla exploze bomby na dálnici jižně od Mosulu konvoj 12 amerických cisteren, dopravujících naftu na vojenské základny. Zapálila jednu cisternu a zabila jejího řidiče.

Kolem 17:00 zaútočila skupina bojovníků na hlavní silnici západně od města Mušáhada na americkou hlídku. Podařilo se jim zničit jedno Humvee, dva vojáky zabili a čtyři zranili. Sami pak místo opustili beze ztrát ve vlastních řadách.

V podvečer explodovala bomba ve vesnici Bú Isá východně od Ámiríjat al-Fallúdža, zničila jedno Humvee americké hlídky, v němž zabila tři vojáky a čtvrtého zranila.

Neděle 28. srpna 2005

Situace v provincii Anbár

V ranních hodinách unesli povstalci v oblasti mezi Hítem a Hadíthou 14 příslušníků irácké loutkové armády. Někteří z vojáků se pokusili klást odpor, ale bez úspěchu. Všichni včetně jejich řidiče byli odvedeni na neznámé místo.

Oddíl bojovníků podnikl kolem 15:00 na silnici mezi Ubajdí a Karábílou u Qá'imu útok na kolonu amerických vojenských vozidel. Zničil jedno Humvee, tři Američany zabil a tři zranil. Zbytek kolony pak při pokusu o pronásledování bojovníků najel na tři nastražené bomby, které zničily další dvě Humvee a osm vojáků zabily a zranily. Útočníci sami neutrpěli žádné ztráty.

V okrsku Ta'mím na jihu Ramádí zasáhl ostřelovač amerického vojáka stojícího na jednom z hlídkových Humvee a zabil ho. Když se vojáci po zásahu rozmístili po okolí, zasáhl ostřelovač, pravděpodobně týž, dalšího vojáka a způsobil mezi Američany paniku. Začali střílet bezhlavě kolem sebe, pak sebrali těla zastřelených druhů a stáhli se z oblasti.

Na polní silnici v Haqláníji jihovýchodně od Hadíthy vybuchla odpoledne bomba pod americkou pěší hlídkou doprovázenou čtyřmi Humvee. Dva z vojáků byli zabiti a jeden zraněn.

V podvečer korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že bojovníci v centru Ramádí unesli zástupce velitele policie provincie Anbár podplukovníka Ra'ída Alího spolu se dvěma jeho strážci ve chvíli, kdy opouštěl policejní stanici Hurríja. Podle některých zpráv byl únos dílem Základny džihádu v Zemi dvou řek.

Sebevražedný útok v Musajjibu

Sebevražedný útočník najel v 8:00 v Musajjibu ležícím jižně od Bagdádu do kontrolního stanoviště amerických a iráckých vojáků, zřízeného na hlavní silnici vedoucí do provincií na středním Eufratu. Vojáci se auto marně snažili zastavit, jeho náraz do stanoviště usmrtil tři Američany a dva irácké kolaboranty. Další čtyři iráčtí a dva američtí vojáci byli zraněni. Zničeno bylo Humvee a dva pickupy loutkových sil.

Útok na vojenský tábor

Skupina ozbrojenců v pickupu zaútočila ve 12:30 za jízdy na americký vojenský tábor u staré silnice východně od Dijály. Sedmi ručními granáty zničili jedno a zabili tři vojáky a čtyři zranili.

Další akce odboje

V 8:00 zasáhla exploze bomby ukryté v kontejneru na odpadky americkou pěší hlídku ve čtvrti Sisak v Mosulu. Zabila pět vojáků a tři zranila.

V 9:00 explodovala bomba pod konvojem cisteren na hlavní silnici v bagdádském předměstí Tádží. Po výbuchu jedna z cisteren úplně shořela a její řidič zahynul.

Skupina asi 20 ozbrojenců zaútočila dopoledne na dům v bagdádské Ridwáníji, zabraný americkými vojáky. Střelbou zničili velkou část domu, tři Humvee, zabili šest a zranili osm Američanů.

V 11:00 vybuchla v Amrúšíji na západě Sámarrá bomba pod americko-iráckou hlídkou, zničila pickup Nissan a poškodila Humvee. Zabiti byli čtyři iráčtí a jeden americký voják, další irácký voják byl zabit.

Těla nalezená v Kútu patřila obětem loutkových bezpečnostních sil

Nezávislé irácké zdroje oznámily, že 36 těl, nalezených v řece u jihoiráckého Kútu jsou ostatky sunnitů, uvězněných silami tzv. ministerstva vnitra. Oběti pocházely ze sunnitského kmene Mušáhada a zatčeny byly 24. srpna v noci v bagdádském okrsku Hurríja. Těla byla objevena o dva dny později. Do řeky byla hozena zřejmě s úmyslem odstranit důkazy vraždy.

Agentura QudsPress mezitím zjistila, že tzv. ministr vnitra Baján Džabr odmítl provést rozkaz "prezidenta" Tálabáního propustit všechny vězně, zatčené jeho ministerstvem v oblasti Madá'inu jižně od Bagdádu. Podle zprávy se jednalo o 1 315 lidí, a to včetně žen a dětí.

Z Abú Ghurajb utekli další vězni

Otvorem pod jižní zdí kolem zdejšího vězeňského tábora uprchli v neděli v  noci další tři vězni. Časně ráno uzavřeli celou oblast američtí vojáci a začali prohledávat všechny domy, uprchlíky však nenašli. Podle prohlášení amerického štábu v tzv. Zelené zóně uprchl pouze jediný vězeň, zdroje z irácké loutkové armády však sdělily, že šlo o tři vězně. To konečně potvrdili i sami Američané, kteří rozšiřovali tři fotografie hledaných osob a nikoli jednu.

V srpnu počet útěků z amerických věznic stoupl. 22. srpna se pěti vězňům podařil útěk z tábora Bucca na jihu země.

Ministerstvo obrany verbuje důstojníky bývalé irácké armády

Tzv. ministerstvo obrany vydalo výzvu k důstojníkům bývalé irácké armády, aby se vrátili "do řad armády", která však nyní slouží americkým okupantům, místo aby proti nim bojovala. Mluvčí ministerstva Sa'dún ad-Dulajmí na tiskové konferenci oznámil, že výzva se vztahuje na bývalé důstojníky irácké armády, zvláště na ty, kteří sloužili v oblasti zásobování, dopravy a výzvědné služby. V případě návratu do armády se jim slibují "atraktivní" platy až desetkrát vyšší proti platům, které pobírali před okupací.

Odvodní střediska zaznamenala v červenci a srpnu následkem téměř denních útoků odboje na tato místa značný pokles počtu mladých uchazečů a službu v armádě a policii.

Pondělí 29. srpna 2005

V provincii Anbár odboj neustále útočí na řadě míst

Kolem 9:00 zasáhl výbuch bomby americkou hlídku projíždějící fallúdžskou čtvrtí Šuhadá. Bomba zapálila jedno Humvee, zabila dva vojáky a dva zranila.

Auto stojící na hlavní silnici opodál východního vjezdu do Hítu explodovalo v 9:00, kdy kolem něho projížděla americká obrněná kolona, mířící do štábu v centru města. Zničila jedno a poškodila druhé obrněné vozidlo, přičemž zabila nebo zranila celkem sedm vojáků.

Na dálnici severně od Hítu explodovala v 11:00 bomba pod kolonou čtyř amerických transportních vozidel a tří Humvee. Zničila jedno transportní vozidlo, v němž zabila čtyři vojáky a další čtyři zranila.

Po poledni byli obyvatelé fallúdžské čtvrti Džaghifí svědky útoku skupiny bojovníků na tábor amerických a iráckých vojáků. Trval půl hodiny, svědkové však neměli přesné informace o rozsahu a povaze případných ztrát.

V Karmě u Fallúdže odpoledne vybuchla silná bomba pod kolonou několika transportních vozidel a tří Humvee. Exploze úplně zničila jedno transportní vozidlo, v němž pět vojáků zemřelo a sedm utrpělo zranění.

V 17:20 Mafkarat al-Islam oznámil, že krátce před tím podnikla skupina bojovníků v Ramádí úspěšný atentát na ředitele provinční celní správy plukovníka Násira al-Ajtháwího, známého kolaborací s okupačními silami. Plukovník byl usmrcen střelbou na jeho auto.

Ostřelování okupačních základen a štábů

V 8:30 vypálili povstalci čtyři rakety Grad středního doletu na americký štáb v tikrítském prezidentském paláci. Odtud bylo slyšet silné exploze a ze zasaženého objektu stoupal kouř.

Dvě rakety Kaťuša středního doletu dopadly v 11:00 na štáb amerických a iráckých sil v Sajjidíji na jihu Bagdádu. Jedna zasáhla skupinu iráckých vojáků, zabila poručíka a jeho čtyři muže a dalších pět zranila. Druhá způsobila pouze materiální škody na budově.

Před polednem podnikla skupina bojovníků útok na štáb amerických a iráckých sil v okrsku Chadra v Sámarrá. Zabili nebo zranili několik vojáků na kontrolním stanovišti před vjezdem do štábu a pak vypálili na štáb sedm minometných střel. Budovou otřásly silné exploze a k nebi se začaly zvedat mraky kouře.

Tři rakety Kaťuša středního doletu zasáhly v 16:00 americkou základnu v Baládu, dříve nazývanou Bakr. Dvě z nich podle informace příslušníka loutkové armády těžce poškodily budovu štábu a zničily Humvee. Zraněno bylo šest vojáků, dva z nich vážně.

Další akce odboje

Ve čtvrti Jarmúk v Mosulu vypukl v 8:00 boj mezi povstalci na jedné a americkými a iráckými vojáky na druhé straně. Začal útokem bojovníků na hlídku, trval asi 15 minut a byly během něho zničeny dva Landcruisery a zneškodněno Humvee. Zabit byl jeden americký a čtyři iráčtí vojáci, další tři Američané a tři loutkoví vojáci byli zraněni. Podle svědků padli při útoku rovněž dva z útočníků.

Exploze bomby na hlavní silnici v Mahmúdíji dopoledne zcela zničila jedno z kolony Humvee a usmrtila jeho posádku.

Společnou americko-iráckou hlídku zasáhla na ulici Atibba v centru Latífíje v 11:00 exploze bomby. Zničila americké Humvee a usmrtila jeho čtyřčlennou posádku.

Arabská liga kritizuje návrh irácké "ústavy"

Generální tajemník Ligy arabských států Amr Músá prohlásil, že některé části navrhované irácké "ústavy" jsou "výzvou k chaosu". V interview pro British Radio vyjádřil znepokojení nad rozpory kolem navrhované ústavy, která je tvrdě odmítána arabskou sunnitskou částí obyvatelstva: "Arabská liga sdílí obavy iráckých sunnitů z federalismu." Dodal, že tyto obavy byly posíleny faktem, že návrh ústavy nehovoří o Iráku jako o arabské zemi.

Podrobnosti o krádeži historických iráckých rukopisů americkým velením v roce 2003

Irácký znalec historických rukopisů a bývalý generální ředitel sbírky rukopisů Usáma Násir an-Naqšbandí potvrdil, že po okupaci Bagdádu v dubnu 2003 odvezli američtí činitelé do Ameriky řadu iráckých rukopisů včetně svitků Tóry. Řekl, že experti z archivu rukopisů Dár al-Machtútát a z iráckých muzeí tehdy předložili radě pro starožitnosti zprávu, v níž zdůraznili, že "věci národního dědictví podléhají zákonu o starožitnostech a jako takové musí být vydány radě pro starožitnosti", nikdo však jejich naléhání nevěnoval pozornost.

Ve svém článku zveřejněném nedávno v egyptském deníku Naqšbandí uvedl, že arabsky mluvící úředník amerického ministerstva obrany byl krátce po okupaci vyslán do Iráku a pověřen dozorem nad radou pro starožitnosti. Tento člověk pak řídil operaci přesunu rukopisů, ač se ho Nqšbandí snažil přesvědčit, aby nechal rukopisy na místě, protože "Izrael" se je snaží už 30 let získat s odůvodněním, že byly sepsány židovským autorem žijícím v Bagdádu. Agent však tomu nevěnoval pozornost a sbírka byla tajně odvezena do New Yorku.

Úterý 30. srpna 2005

Qá'im

Po půlnoci podnikl odboj útok na společnou hlídku amerických a iráckých vojáků západně od města. Na ranní tiskové konferenci prohlásil plukovník loutkové armády Sa'dun al-Asadí, že námořní pěchota ztratila v boji jedno a irácké síly dvě vozidla, přičemž byli zabiti tři mariňáci a šest iráckých vojáků. Popřel zprávy, že by někteří členové hlídky byli zajati, ale přiznal, že útočníkům se po útoku podařilo z místa mizet.

Kolem 15:00 bombardovala americká letadla dětskou kliniku a okolní obytné domy ve čtvrti Salmán na západní straně města. 250kilogramové bomby kliniku a čtyři další domy úplně zničily, zabily asi 50 lidí, vesměs civilistů, mezi nimi 17 dětí a 8 žen, které pohřbily pod troskami.

Těžké boje v Tal Afáru

V noci z pondělí na úterý svedli Iráčané v Tal Afáru těžké boje s americkými vojáky. Podle zprávy agentury QudsPress zasáhli americké obrněné vozidlo Stryker a zapálili je, kromě toho zničili Humvee. Podle zdroje blízkého odboji utrpěli Američané v průběhu bojů těžké ztráty. Poblíž města zasáhla v noci raketa americký vrtulník, který se zřítil a jeho posádka zřejmě zahynula. V úterý ráno byl pak protileteckou raketou sestřelen další vrtulník, který v plamenech dopadl na zem rovněž blízko města. O osudu jeho posádky nebyly žádné zprávy.

Kolem 1:00 vypálil odboj 21 minometných střel a raket Grad na americkou základnu západně od města. Podle sdělení mluvčího irácké armády byly zničeny dva vrtulníky, které právě na základně stály. Zabita byla řada vojáků a vyhozen do vzduchu sklad pohonných hmot. Značný počet vozidel byl poškozen. Svědkové žijící v okolí základny potvrzovali, že nad celou základnou byly vidět plameny a bylo slyšet dunění explozí. Mluvčí americké armády v Bagdádu nicméně prohlásil, že základně byly způsobeny jisté materiální škody, jeden příslušník námořní pěchoty byl zabit a druhý zraněn.

Na útok odboje na základnu odpověděli okupanti ostřelováním čtvrti Qádisíja, v níž boje probíhaly. Při tom bylo zabito 20 civilistů včetně žen a dětí.

Kolem 11:00 zasáhla exploze bomby ve čtvrti Ajádíja americkou hlídku, zničila Humvee a v něm zabila nebo zranila čtyři vojáky.

Bojové akce v Tárimíji

Rovněž v Tárimíji severně od Bagdádu proběhlo posledních 24 hodin ve znamení útoků na americké a loutkové síly. Už v 18:00 explodovaly téměř současně dvě bomby na hlavní ulici, zničily americké obrněné vozidlo a irácké transportní vozidlo. Tři Američané a čtyři iráčtí vojáci byli zabiti, další dva američtí a dva iráčtí loutkoví vojáci zraněni.

Na polní cestě jižně od města později skupina bojovníků zaútočila na americko-iráckou hlídku, zabila jednoho amerického a tři loutkové vojáky, další irácký kolaborant byl zraněn.

Další bomba na hlavní ulici pak vybuchla pod kolonou několika tanků a čtyř Humvee, zneškodnila jeden tank, zabila jednoho a zranila dva vojáky.

Situace v Ámiríjat al-Fallúdža

Po blokádě a striktním zákazu vycházení, trvajícím čtyři dny, došlo v Ámiríjat al-Fallúdža k částečnému uvolnění. Místím lidem bylo dovoleno vycházet a opouštět město mezi 6:00 a 22:00, ovšem s tím, že všichni odcházející a přicházející budou prohledáni.

Uvolnění následovalo po dvou dnech útoků na americké vojáky kolem Ámiríjat al-Fallúdža. V pondělí vypálili iráčtí povstalci 15 minometných střel ráže 82 mm na soustředění vojáků kolem obytného komplexu a tři silné rakety Grad na další vojáky. Kolem 13:00 pak ostřelovali tytéž pozice dalšími deseti minometnými střelami.

Sestřelení amerických letounů

Nad úsekem Kilometr 37 u Júsufíje byl dopoledne sestřelen americký bezpilotní špionážní letoun, který po zásahu vzplanul ve vzduchu a zřítil se na zem.

Odpoledne byl nad vesnicí Sa'da u Qá'imu blízko syrské hranice sestřelen vrtulník Black Hawk. S hořící čelní stranou se rychle zřítil k zemi. Místo jeho pádu obklíčila řada obrněných vozidel a tanků.

Další akce odboje

V Ramádí došlo ráno k prudkým bojům mezi odbojem a americkou námořní pěchotou. Mudžáhidové v něm zcela zničili čtyři americká obrněná Humvee.

Dvě rakety Kaťuša zasáhly v 8:00 americkou základnu Ajn al-Asad v Baghdádí v západním Iráku.

Exploze bomby pod americkou hlídkou v oblasti Chán Dárí západně od Abú Ghurajb úplně zničila jedno z pěti Humvee, zabila tři vojáky a čtvrtého vážně zranila

V mosulské čtvrti Jarmúk zasáhla exploze bomby v 11:00 americko-iráckou hlídku, zničila Humvee, usmrtila jednoho a zranila tři americké vojáky.

V 11:30 zaútočila skupina bojovníků v oblasti Sindžár západně od Mosulu na konvoj devíti kamionů se zásobami, určenými pro americkou armádu u Tal Afáru. Tři kamiony byly zapáleny a jejich řidiči zabiti.

V poledne explodovala bomba pod kolonou amerických obrněných vozidel v Tal ar-Rúmmán v jižní části Mosulu. Zasáhla a zapálila jedno obrněné vozidlo Bradley, v němž zabila dva vojáky a čtyři zranila.

Při explozi bomby v Iskandaríji bylo ve 13:00 zničeno americké Humvee a zabita celá jeho posádka. Američané po explozi uzavřeli přístupové cesty a odstraňovali vrak a mrtvá těla. Když kolem 15:00 odjížděli na svou základnu Musajjib, explodovala druhá bomba a zničila další Humvee.

Jiný oddíl podnikl ve 14:00 útok na kontrolní stanoviště amerických a iráckých vojáků v Šahrabánu severně od Ba'qúby. Příslušník irácké loutkové armády uvedl, že útočníci zničili pickup, zabili jednoho Američana a dva irácké vojáky a další čtyři zranili. Uváděl, že v akci byli zabiti tři bojovníci, obyvatelé Šahrabánu však tvrdili, že nikdo z bojovníků nebyl zabit, dva byli sice zraněni, ale po útoku zmizeli spolu s ostatními.

Kolem 16:00 vybuchlo v Isháqí jižně od Sámarrá auto naložené výbušninou. Zasáhlo americkou hlídku několika Humvee, jedno zcela zničilo a usmrtilo jeho čtyřčlennou posádku.

Čtyřčlenný oddíl bojovníků podnikl odpoledne ve čtvrti Zuhúr v Basře útok na britskou hlídku, při němž byl jeden britský voják zabit a dva lehce zraněni. Pak v autě rychle zmizeli a hlídkám loutkové armády a policie se je nepodařilo zastavit. Britové čtvrť uzavřeli a hodinu prohledávali domy sunnitů v širokém okolí, nikoho však nenašli.

Atentát na úředníka ropné společnosti

Irácká policie ráno oznámila, že bojovníci zabili úředníka společnosti Oil of the North a průvodce, který s ním cestoval. Podle agentury Reuters mělo k atentátu dojít v pondělí večer.

Zemřel irácký muftí

Muftí Iráku, šajch Abd al-Karím al-Mudarris, zemřel ve věku 110 let. Poslední dva roky byl z nařízení okupační správy a loutkového režimu v domácím vězení. 14. dubna 2003 vydal fatwu, jíž vyhlásil všeobecný džihád proti okupantům a dovolil ženám účastnit se za určitých podmínek bojů. Okupanti poté obsadili šajchovu školu ve známé bagdádské budově, postavené středověkou dynastií Abbásovců.

Američané nabídli sunnitům 75 milionů dolarů za podpis irácké "ústavy"

Saúdskoarabský deník al-Watan přinesl zprávu, podle níž zdroj blízký výboru pro tvorbu irácké ústavy oznámil, že Spojené státy nabídly odměnu 5 milionů dolarů každému sunnitskému členu výboru, který návrh ústavy podepíše. Těchto členů je celkem 15. Zdroj listu současně sdělil, že všichni americkou nabídku odmítli.

Americká ambasáda v Káhiře žádá vyslání "umírněných" duchovních do Iráku

Egyptský liberální list Nahdat Misr oznámil 29. srpna, že podle informovaných zdrojů navázala americká ambasáda v Káhiře intenzívní jednání s dr. Muhammadem Sajjidem Tantáwím, šajchem univerzity al-Azhar, aby tuto váženou islámskou univerzitu přiměla vyslat do Iráku duchovní, kazatele a učitele. List oznámil, že šajch se zdráhal žádosti vyhovět. Bývalý egyptský náměstek ministra zahraničí dr. Abdalláh al-Aš'al listu řekl, že americký nátlak má dostat Egypt do iráckého bahna poté, co se Američanům nepodařilo přimět Káhiru a další arabské státy, aby do Iráku vyslali své vojáky, kteří by pomáhali při okupaci bratrské arabské země.

Americký velvyslanec v Káhiře se kromě toho sešel s vedením střediska pro politická a strategická studia al-Ahrám, kde univerzitu al-Azhar ostře kritizoval a nazval ji zdrojem terorismu. Mimoto vyzval egyptskou vládu, aby reformovala svůj školský systém podle "amerického plánu". Různé egyptské opoziční síly kritizovaly vstřícné stanovisko vlády k tomuto plánu a s tím související úmysl ministra školství vyslat několik úředníků do Washingtonu, aby tam prošli přípravným kursem

Středa 31. srpna 2005

Sestřelen vrtulník s 20 příslušníky námořní pěchoty

Nad Ámiríjat al-Fallúdža sestřelili Iráčané raketou země-vzduch velký americký vrtulník Chinook, který se vracel na jednu z bagdádských základen s 20 příslušníky námořní pěchoty na palubě. Vojákům skončila služba v Iráku a byli na zpáteční cestě do Spojených států.

Odboj kromě toho ostřeloval americkou základnu v zemědělské oblasti u Fallúdže sedmi minometnými střelami ráže 120 mm. Podle zdroje z irácké loutkové armády nezpůsobily střely žádnou škodu, nad základnou však bylo možno pozorovat husté mraky kouře a množství létajících vrtulníků.

Do provincie Anbár vyslány další posily

Mluvčí irácké loutkové armády oznámil, že do západoirácké provincie Anbár bude vysláno dalších 5 000 loutkových vojáků. Kromě toho do hlavního města této odbojné provincie Ramádí směřuje 750 příslušníků americké námořní pěchoty. Korespondentovi Mafkarat al-Islam mluvčí uvedl, že na základě zpráv svých špionů očekává bagdádský režim i Američané nebývalý vzrůst útoků odboje v souvislosti s blížícím se ramadánem, který letos začne první týden v říjnu.

Podle zprávy korespondenta téže webové stránky v Abú Ghurajb je silnice mezi Bagdádem a Ramádí rozdělena nejméně devíti kontrolními stanovišti a očekává se i její uzavření.

Sebevražedný útok v Mosulu

Ve 14:00 najel sebevražedný útočník v Nissanu do americké hlídky v mosulském okrsku Ghabat. Exploze zničila Humvee a zabila čtyři americké vojáky a jejich asijského tlumočníka.

Ozbrojené akce odboje

Na severovýchodě Sámarrá zasáhl výbuch bomby v 8:30 americkou hlídku tří obrněných Humvee, jedno zničil, zabil čtyři vojáky a pátého zranil. Vojáci na dvě hodiny uzavřeli hlavní ulici, v níž k výbuchu došlo, a prohledávali všechny domy a obchody, nikoho však nenašli.

Pod americkou hlídkou vybuchla v poledne nedaleko Ramádí bomba, která podle sdělení loutkových sil zabila čtyři Američany a pátého vážně zranila.

V 16:00 explodovala bomba pod hlídkou amerických vojáků a irácké policie v průmyslové zóně Ba'qúby. Exploze zničila Humvee a pickup, zabila čtyři vojáky a dva policisty.

Atentát na soudce v Abú Ghurajb

Ráno v 8:00 provedli povstalci na hlavní silnici v Abú Ghurajb úspěšný atentát na kolonu prezidenta místního soudu Ahmada Husajna. Spolu se soudcem byl zabit jeho řidič a tři průvodci.

Svaz iráckých novinářů vyvrátil tvrzení loutkového ministerstva vnitra, že nikdo z jejich kolegů nebyl zatčen

Bagdádské ministerstvo vnitra vydalo prohlášení, v němž popřelo zprávy Mafkarat al-Islam, že začalo zatýkání novinářů, kteří pracují pro organizace, jež nazývají síly iráckého odboje "bojovníky" a ne "povstalci" či "teroristé". Tato tvrzení postrádají podle ministerstva jakékoli opodstatnění.

Svaz iráckých novinářů však toto tvrzení odmítl s tím, že v poslední době už bylo zatčeno více než 60 novinářů, kteří jsou nyní ve vězeních ministerstva vnitra. Jsou mezi nimi korespondenti satelitní TV al-Džazíra a irácké TV ar-Ráfidajn. Někteří ze zatčených zmizeli a nikdo o nich nic neví.

V tiskovém prohlášení, které přečetl v hale univerzity Mustansiríja v Bagdádu as-Sajjid Rašíd al-Hajjálí svaz novinářů prohlašuje, že to, "co Mafkarat al-Islam oznámil, je čistá pravda a žádný omyl, jak tvrdil ministr. Novináři v terénu to vědí, protože jsou vystaveni realitě pronásledování, omezování a věznění. Každý to ví, ale s výjimkou Mafkarat al-Islam se to nikdo neodvážil říci."

Přede dvěma týdny zatkly síly ministerstva vnitra korespondenta sunnitského listu Dár as-Salam Muhammada Abd al-Karíma. Ve vězení je také Hasan Hammúd z listu al-Kalima, vycházejícího v provincii Anbár, a Džamál Chalíl, vydavatel listu šíitského duchovního vůdce Muqtady as-Sadra.

Zdroj: ZDE