Vezměme si kupříkladu anglické slůvko "SLIMMING", jak je převáděno do mluvené češtiny ve dvou široce popularizovaných oborech - totiž v dietologii (nauce o výživě) a v oděvním návrhářství.

Tradičním odborným výrazem v dietologii je "redukční dieta". Používání slova "REDUKČNÍ" ve spojení s dietou dnes ovšem zůstává omezeno takřka výhradně na odborné kruhy. Zato se obecně ve všech pádech skloňuje adjektivum "HUBNOUCÍ". Co všechno se jen nehonosí hrdým označením "hubnoucí"! Nejenom "hubnoucí diety", "hubnoucí metody", "hubnoucí období", "hubnoucí programy", "hubnoucí plány", "hubnoucí režimy", "hubnoucí soutěže", "hubnoucí lázně" a "hubnoucí kurzy", ale i "hubnoucí přípravky", "hubnoucí prostředky", "hubnoucí náplasti", "hubnoucí pásy", "hubnoucí nápoje", "hubnoucí čaje", "hubnoucí koktejly", "hubnoucí polévky" a "hubnoucí saláty", ba dokonce "hubnoucí deníčky" popř. "hubnoucí stránky", ano i "hubnoucí ambice". Ponecháme-li stranou spojení "hubnoucí deníček" popř. "hubnoucí stránky" a "hubnoucí ambice" (k nimž se vrátíme později), máme zde co do činěním s kauzativním pojetím českého slovesa "hubnout", od něhož je dotyčné přídavné jméno odvozeno. Tedy se slovesem "hubnout" ve smyslu "působit hubnutí", "nechávat zhubnout".

Kauzativní význam jako druhý význam hlavní má spousta a spousta sloves v hovorové i spisovné angličtině (mezi nimi i sloveso "to slim") a v hovorové i spisovné francouzštině, nikoli však ve spisovné češtině. Přídavné jméno slovesné "hubnoucí" razantně prezentované v kauzativním smyslu je v daném ohledu určitou češtinářskou první vlaštovkou, po níž budou nepochybně následovat stále dravější fóglové další. Pod tlakem angličtiny nám do mluvené češtiny začíná pronikat kauzativní pojetí sloves, aby se etablovalo nejprve jako jejich pojetí druhotné a vedlejší, a posléze v některých případech jako pojetí převažující.

Doposud u českých sloves existovalo kauzativní pojetí významu jenom zcela výjimečně, a to třeba u českého slovesa "ŠÍT". Jak dokládá Slovník spisovné češtiny, jedním z hlavních významů slovesa "šít" byl a je význam "dávat si zhotovovat oděvy: šít u dobré švadleny". I za hlubokého reálsocialismu u nás oficiálně působilo několik soukromých zakázkových krejčovství. A Miroslav Horníček na estrádách žertoval: "U koho šijete, Helenko? To je Dior?" (Replika obyčejně zněla: "Prior!" Řada umělců tenkrát nicméně "šila" u soukromníků v cizině i doma - např. u jistého pana Bárty, který se dokonce dostal i do textu jedné populární písničky.)

Snad i proto, že má ve své terminologické výbavě výrazný a velice vitální kauzativ tradiční, odolává oděvní návrhářství - na rozdíl od dietologie -- kauzativu novotnému a přejímá anglický výraz "SLIMMING" (s poněkud odlišným sémantickým odstínem) z hlediska spisovné češtiny daleko ústrojněji. Obecně se hovoří o tmavých barvách, svislých proužcích a jiných detailech, "KTERÉ OPTICKY ZEŠTÍHLUJÍ POSTAVU".

Kontrastním srovnáním převládajícího diskursu v obou sledovaných oborech lze s určitou mírou zjednodušení dospět k zásadnímu konstatování: Vývoj v oděvním návrhářství v České republice pokračuje kontinuálně. Neotřelá, původní tvorba má zelenou. Podněty zvnějšku se přijímají tvůrčím způsobem, a to i na terminologické úrovni. Stupni spontánní češtinářské konzistentnosti mezi módními návrháři a návrhářkami lze jenom zatleskat.

Daleko složitěji se to má v Česku s dietologií. Tu, jak vidno výše z výčtu autentických spojení s adjektivem "hubnoucí", charakterizuje především masivní invaze diletantské produkce a tupé, jalové přežvýkávání zkratových formulací. Naveskrz příznačným dobovým žánrem je "HUBNOUCÍ DENÍČEK" (popř. "hubnoucí stránky" či "hubnoucí blog"), který pisatelkám průběžně referujícím o vlastních "hubnoucích ambicích" zpravidla jde asi jako příslovečné "lačnýmu draní". (Výjimku tvoří zpovědi bývalých missek, kterým martyrium hubnutí pomáhají zpětně zrekapitulovat profesionální novináři v celostátních denících.) Leč pozor! Jako název žánru je unikátní výraz "hubnoucí deníček" nepochybně plně namístě. Ano, právě i z hlediska stávající spisovné češtiny! Běží totiž zhusta o pseudoliterární produkt, který samovolně chátrá a hubne a hubne, až se vyšeptá docela.

Ačkoli oba sledované obory (dietologie a oděvní návrhářství) sice navzájem přímo nekomunikují nijak výrazně intenzivněji nežli jiné obory, existuje mezi nimi přece jenom styčná oblast, kde na sebe oba odlišné způsoby češtinářského uchopení anglického výrazu "slimming" mohou soustavněji a někdy i dramaticky narážet. Máme na mysli modeling.

Nejedna přemýšlivější modelka si určitě láme hlavu nad tím, jak je možné, že sice musí zachovávat "hubnoucí dietu", ale zároveň má předvádět "modely, které opticky zeštíhlují postavu". Modelky musí především až do učité fáze kariéry držet ústa i krok, pokud se chtějí v branži udržet. Od určitého stupně (jakmile se z nich stanou tzv. "topmodelky") ovšem již ne tak docela. S trochou nadsázky lze tedy říci, že každá česká topmodelka by mohla napětí a střet mezi oběma typy češtinářské recepce anglického slůvka "SLIMMING" vzít jako zcela osobní "výzvu" (jak zní jeden z dalších dnes rozšířených anglicismů) a aktivněji uprostraňovat jednomu či druhému z nich. Přimlouval bych se všemi deseti za typ recepce zastávaný módními návrháři a návrhářkami.