A není to jen otázka toho, zda jsou USA schopny - při svých globálních ambicích -- soběstačnosti, ale i zda jsou nadále schopny té skálopevné sebedůvěry. V pozadí katastrofy v New Orleans totiž není semknutost a disciplinovanost americké společnosti po útocích z 11. září 2001. V pozadí je krutá pravda o člověku, připomínající nějaký šílený sociologický experiment, kdy je v reálné situaci a v jednom okamžiku prudce destabilizována společenská struktura, zničena veškerá infrastruktura a znemožněno dodržovat kodifikované normy i je vymáhat, a kdy jsou nedobrovolní účastníci experimentu po dobu pěti dnů udržováni v těchto podmínkách pod mediálním mikroskopem.

Po celý týden svět sleduje, jak se uvnitř zdevastovaného města rozpadla tkáň společnosti a z New Orleansu se stal ostrov totálního bezpráví obklopený oceánem v současnosti nejdokonalejšího právního řádu. Po paralýze složek, které mají za úkol na dodržování práva dohlížet, jakoby paradoxně zmizela podstata celého práva, a to se stalo bezcenným. Jinými slovy, došlo k jeho dočasnému, ale naprostému zrušení. Leviatan chcípnul a s ním i jeho moc.

Když už se tento děsivý experiment odehrál, bylo by dobré jej chápat jako výzvu k zamyšlení, jestli ke společenskému rozkladu opravdu stačí neschopnost silou potlačit bezpráví. V případě kontinentální nebo celoplanetární katastrofy se může v podobném mimověku ocitnout ještě větší "experimentální vzorek"./p>

Možná nejsme od takového skutečného konce historie vůbec daleko. Kdyby byla nějaká teroristická organizace schopná uskutečnit masivní teroristický útok v USA během minulého týdne a znemožnit tak nasazení plného úsilí o pomoc v New Orleans vytvořením jiného ohniska smrti, je dost možné, že by tím byly USA donuceny k prudké změně původních záměrů na globální scéně a celá krize by se tak přesunula na mezinárodní úroveň. Prozatímní dopady jsou "jen" ekonomické a celý svět, včetně lidí doufajících ve zkázu USA, civí na "mikrotrauma" Achillovy paty supervelmoci.

Ztráty lidských životů a škody na majetku jsou doposud hrozivým přidáváním nul. S tím roste i míra destrukce americké hrdosti a sebevědomí. Aby nakonec právě tyto škody nebyly pro USA i pro svět tím nejhorším, co hurikán Katrina přinesl