Kromě toho, že je nepravděpodobné, že by nějaká zákopová válka či nějaký Marshallův plán zabránil al Kajdě páchat atentáty, je nutno si uvědomit, že hrozba terorismu se neomezuje jen na akce džihádistů jako je Usáma bin Ladin a jeho spojenci. V USA spáchali džihádisté jen dva z pěti posledních velkých atentátů. Ostatní atentáty byly dílem domácích amerických teroristů buď z extremní pravice anebo z liberální levice. I v Japonsku to byli příslušníci místní sekty, kteří použili plynu sárínu k vraždění lidí v tokijském metru.

V dlouhodobé perspektivě budou zřejmě civilizaci nejnebezpečnější extremisté samotáři, jako americký Unabomber a náboženské kulty jako japonský Aum Šinriko. Biologický terorismus, formou moru, je potenciálně daleko nebezpečnější než všechno ostatní. Al Kajda a jiné organizace těžko vyvolají epidemie, které by mohly usmrtit jejich spojence stejně jako nepřátele. Ale šílení jednotlivci či sekty, které budou chtít uspíšit konec světa, váhat nebudou. Spojené státy ještě nenašly teroristu, který na podzim roku 2001 rozesílal množství dopisů s antraxem a usmrtil celou řadu lidí.

Škoda, kterou jsou schopni teeroristé způsobit, poroste s rozvojem technologie. Mnoho jednotlivců i organizací má už nyní přístup k daleko inteligentnějším počítačům než měly supervelmoci v polovině dvacátého století. Zítra může být jednoduché pro jednotlivce syntetizovat geneticky vytvořené viry kdesi v sklepní laboratoři.

Rentgeny na letištích, zavedené po teroristických útocích a únosech v sedmdesátých letech, neproměnily USA, Británii ani podobné liberální společnosti v policejní státy. Nic takového neučiní ani vysoce technologické občanky ani policejní kamery na každém rohu. Technologie nejsou tyranské - tyranské jsou státy. Metternich vytvořil policejní stát prostřednictvím kurýrů. Stalin používal telegramů a telefonů. Liberální společnosti dokázaly najít rozumnou rovnováhu mezi bezpečností a soukromím v minulosti a lze na ně spolehnout, že to učiní i v budoucnosti.

Podřídit se rozumným dodatečným bezpečnostním opatřením při cestování a rozumnému dohledu na veřejných místech a při komunikaci , je zřejmě jen těmi nejmenšími změnami, které my v liberálních státech jsme nuceni udělat. Žijeme zjevně na konci dlouhého období, které trvalo řadu století, kdy si suverénní územní státy monopolizovaly stále více moci. Toto bylo především důsledkem revoluce, spojené s vynálezem střelného prachu, která umožnila modernizujícím monarchiím v Evropě a v Japonsku rozdrtit válečné magnáty a vynutit si na chaotickém území zákon a pořádek. Demokratické následnické státy přijaly nové metody jak si vybírat vedoucí politické představitele, avšak zdědily mocné armády a policie od předchozích, starých režimů.

Ať to zní jakkoliv paradoxně, silný stát je základní podmínkou pro individuální svobodu. Můžeme si dělat, co chceme, neozbrojeni, jen proto, že můžeme plně spoléhat na to, že nás dostatečně ochrání vláda. V zemích, kde se vláda rozložila nebo byla zničena, jako jsou třeba Afghánistán či Irák, nebo v zemích, ochromených zločinností, se život vrací k anarchii. Lidé, kteří se bojí vyjít ze svých opevněných domovů, nejsou svobodni, ať jsou jejich abstraktní právní a politická práva jakkoliv rozsáhlá.

Asi nejděsivějším důsledkem současného terorismu je přiznání našich vlád, že nás asi nebudou schopny ochránit. Je docela dobře možné, že v důsledku toho, že je nyní nebezpečným jedincům volně k dispozici nejmodernější technologie, vlády ztrácejí schopnost nás ochránit před terorismem a jeho následky. Je-li tomu tak, je o to důležitější, abychom se přizpůsobili tomu, jak žít a jednat.

Musíme se především vzdálit od potenciálních teroristických cílů útoků. To už se děje. Přesun pracovních sil a podniků z velkých center na předměstí a do malých měst se jen zrychlí.

A proč ne? Důležité vládní posty by měly být rozprostraněny po celé zemi. Rozprostranění podniků a úřadů po celé zemi nezabrání teroristickým útokům, avšak znemožní jim, aby zemi paralyzovaly.

14. srpna 2003 došlo k závadě na americké elektrické rozvodné síti a celý severovýchod USA přišel o dodávku elektrického proudu. Země by měly záviset na množství malých a nezávislých elektrických rozvodných sítí. I jiné podniky veřejných služeb by měly být lokalizovány. Podobně, systémy veřejné dopravy by měly mít mnoho dopravních uzlů a jen málo míst, kudy musí projet veškerá doprava, aby bylo možno minimalizovat dopad teroristického útoku.

Hrozba terorismu potrvá. Je nesmyslné hrdinně předstírat, že nemusíme dělat nic. Majitel domu či bytu, který byl opakovaně vykraden, nepodléhá zlodějům tím, že si nechá instalovat bezpečnostní poplašný systém - instalováním tohoto systému zabraňuje zlodějům, aby do jeho domu či bytu napříště pronikli. Je rozumné minimalizovat hrozbu terorismu. Pokud náš současný způsob života znamená, že jsme zranitelní vůči terorismu, pak ho musíme změnit.

Kompletní článek v angličtině ZDE