Stanovisko Sdružení DŽENO ke Zprávě Veřejného ochránce práv

Sdružení DŽENO, konkrétně redaktoři časopisu AMARO GENDALOS naším sdružením vydávaného, paralelně se šetřením Veřejného ochránce práv a nezávisle na něm, provedli vlastní šetření běžnými metodami. Porovnáním našich zjištění s výsledky šetření provedeného úřadem ombudsmana, shledali jsme následující:

Vady šetření ombudsmana

1.

Dům v Ouvalově ul. č. p. 392 není ubytovnou, jak je označován ve Zprávě, ale bytovým domem s byty IV. kategorie, tj. se společným příslušenstvím (WC, umývárnou). V domě žije dosud nejméně jeden nájemník, který si nevýhodnou ubytovací smlouvu nenechal vnutit a má nadále nájemní smlouvou na dobu neurčitou na takovýto byt.

Zpráva o průběhu šetření uvádí, že se zabývá mj. též "tím, zda byla ve vztahu k uvedenému problému vykonávána řádně správa na úseku ... stavebního řádu."

V průběhu místního šetření na stavebním úřadě zjistil ombudsman pouze toto:

Šetřením na majetkovém odboru ombudsman zjistil:

Ombudsman akceptuje sdělení úředníků místních orgánů, přičemž ze spisových materiálů veřejně přístupných vyplývá, že jsou neúplná a nepravdivá.

2.

Při uzavírání právních vztahů s obyvateli domu město Slaný zneužilo jejich tísně a nevědomosti a vnutilo jim podmínky pro ně zjevně nevýhodné -- změnu nájemních smluv na dobu neurčitou na pouhé smlouvy o ubytování na dobu určitou.

Ve zprávě je deklarován cíl zjistit tyto právní vztahy, toho však nebylo dosaženo. V rámci šetření ombudsman požadoval mimo jiné body též:

Město Slaný, zřejmě si vědomo napadnutelnosti svého postupu, požadovanou informaci neposkytlo. Ač je veřejně přístupná, ombudsman již dále sám nešetřil. Ve zprávě konstatuje:

Kdyby se ombudsman, místo rozvíjení psychologizujících úvah, obrátil na kteréhokoliv dospělého obyvatele domu, předložil by mu tento:

• usnesení Rady města o přivolení k uzavření smlouvy o ubytování na byt IV. kategorie,
• protokol o předání bytu,
• smlouvu o ubytování,
• ubytovací řád. Dále by mu řada z nich mohla doložit písemné doklady o velmi sporných krocích porušujících jejich práva, které vůči nim město v minulosti podniklo.

3.

Mezi vystěhovanými byly též dvě nezletilé děti rodiny Gorolových. Jejich vystěhování bez jakékoliv náhrady, za situace nemožnosti zajištění přiměřených podmínek bydlení, porušilo město Slaný veškeré právní normy týkající se práv dítěte. Ani tím se Zpráva nezabývá.

Gorolovi si z odpadového materiálu postavili přístřešek o rozměrech zhruba 3 x 3 metry na soukromém pozemku hned vedle svého původního bydliště, tj. předmětného domu v Ouvalově ul. č. p. 392, a v něm dodnes žijí.

4.

Ombudsman zjevně s obyvateli domu, poškozenými postupem města, kterýžto byl předmětem šetření, nejednal a ani je s výsledky šetření neseznámil.

Jestliže to není ze zákona jeho povinností, je to zjevná vada zákona. Nedostatky tohoto šetření prokazují, že by bylo velmi užitečné, kdyby poškození měli právo se k výsledkům šetření vyjádřit a případně navrhovat jeho doplnění, analogicky tak, jak je tomu např. v trestním řízení