Ovšem radní ve středočeském městě Slaný přišli s něčím zcela novým. Jako by se zhlédli ve fašisticko-policejních praktikách autoritářského starosty New Yorku Rudolpha Giullianiho, vyhlásili tzv. Program nulové tolerance. Jeho realizace v praxi již citelně postihla první obyvatele města a vyvolala dost velký rozruch. O co vlastně ve Slaném jde?

Nulová tolerance: Bič na občana

Zástupci města si prostě myslí, že ve městě není takový pořádek a disciplína, jak by si ve svých konzervativních představách přáli. Takže je zapotřebí občany náležitě zastrašit a umravnit. A tak vyhlásili "nulovou toleranci vůči neslušnosti". První pravidlo nulové tolerance zní: "Pokud občan překročí zákony a vyhlášky a vyplývají z toho nějaké sankce, budou tyto uloženy v maximální zákonné hranici. Domlouvání, kompromisy, odpouštění pokut a jejich vyměřování při spodní hranici jsou minulostí". V praxi to znamená, že se nebudou brát žádné ohledy na závažnost vašeho provinění, zda je vaše jednání nebezpečné, nebo zda a v jakém rozsahu jste vůbec někomu ublížili nebo uškodili. Prostě jste, byť jen formálně, porušili vyhlášku (zákon), tedy jste považováni za "neslušné" a basta. Zaparkujete pravým kolem auta na obrubníku chodníku? Přejdete za slabého provozu ulici mimo vyznačený přechod? Vstoupíte v parku na trávník, nebo si na něm kopete s míčem? Jedete na kole po chodníku? Neuklidíte po svém psovi, nebo ho necháte proběhnout po parku? Nebo odhodíte nedopalek cigarety? Za všechny tyto prakticky nicotné a bezvýznamné prohřešky zaplatíte pokutu v maximální výši, zpravidla nejméně 1000 Kč podle zákonných sazeb, a budete trestáni stejně, jako kdybyste se dopustili mnohem závažnějších věcí (např. bezohledná rychlá jízda městem atd.).

Starosta Ivo Rubík tvrdí, že řádného občana se program nulové tolerance vůbec nedotkne. Jenže - najde se člověk, který nikdy v životě neudělal nic z výše jmenovaných činností? U tak běžných věcí asi těžko. Jejich společenská nebezpečnost je prakticky nulová. A navíc o "zákonnosti" takových běžných věcí lidé ani moc nepřemýšlejí. Takže vyhláškou "postižených" lidí bude asi hodně. O tom, že by se tyto věci daly v klidu tolerovat, radnice nechce ani slyšet. Ovšem co kdyby občan chtěl zachytračit, nebo s pokutou nesouhlasí? I na to radnice myslela. Pokud nezaplatíte, protože třeba máte zkušenosti z jiných měst, kde pokuty za tyto nicotné prohřešky nevymáhají, máte smůlu. Hrozí vám žaloba a soudní vymáhání, případně exekuce majetku. Triumvirát Rubík-Hložek-Bartoníček (starosta a místostarostové) tak dává lidem jasně najevo, že jim nejde o "službu občanům", ale spíše o nadvládu nad občany. Jak to trefně vyjádřil jeden s účastníků slánského internetového diskusního fóra: "My (radnice) vás máme rádi, ale jen do té doby, než přejdete ulici na červenou."

Nemáš na nájem? Na ulici s tebou!

Šikana za bezvýznamné přestupky však není jediným důsledkem nulové tolerance. Mnohem větší mediální ohlas měly případy vystěhovávání tzv. neplatičů nájemného, většinou Romů, a to i rodin s malými dětmi, přímo na ulici. "Na občany, kteří neplní povinnosti vůči městu v nájemném, jsou podávány soudní žaloby bez ohledu na výši dluhu. Od tohoto okamžiku si nesmí být nikdo, kdo dluží byť jen měsíční částku, jistý, že na něj nebude okamžitě podána žaloba. V případě neuhrazení povinné částky bude město v každém případě trvat na vystěhování a exekuci majetku. První případy vystěhování neplatičů na ulici již proběhly. Každých čtrnáct dnů budou takto vystěhovávány další a další. Do té doby, dokud v našem městě nezůstane jediný takový případ," praví se doslova v Programu. Zrůdnost tohoto ustanovení přímo bije do očí.

Co když se některý, do této chvíle "spořádaný" občan města, bydlící v obecním bytě, ocitne najednou bez práce? Jeho zaměstnavatel může hromadně propouštět nebo zkrachovat, a to i ze dne na den... Co když podpora v nezaměstnanosti bude stačit sotva na základní živobytí, ale již ne na drahé nájemné? Vyhodí ho bez milosti na ulici. Pošlou na něj exekutora a vyhodí ho z bytu i rodinou. Dovedu si představit, že takové násilné narušení intimního sociálního prostoru, jakým bezpochyby domov je, zanechá zvláště v dětech dost traumatizující pocity. Mimoto vám můžou sebrat i vybavení bytu, pokud nejste dlužnou částku schopni splatit. Radnici zkrátka nezajímá, co s vámi bude, jen když bude mít svoje peníze.

A neotřesitelnou autoritu.

Radnicí nepochopení Romové

Trochu jinak se problém začne jevit, pokud uvážíme, že první rodiny násilně vystěhované z městské ubytovny jsou především rodiny romské. Tito lidé jsou zpravidla nezaměstnaní a závislí na sociálních dávkách. Navíc často nemají příliš valné vzdělání ani kvalifikaci, takže je velmi obtížné najít pro ně uplatnění. V současném systému jsou, pokud chtějí pracovat, odkázáni především na pomocné nebo nekvalifikované dělnické práce, velmi často špatně placené. Ovšem to je stav, do kterého se Romové nedostali vlastní vinou. Je to výsledek dlouhého historického vývoje. Neškodí si ho ve stručnosti připomenout.

Jejich pravlastí je Indie, ze které se asi kolem 3. stolení n.l. vydali do Evropy. Po staletí byli kočovným národem, který často měnil místo pobytu, a rozptýlili se víceméně po celém evropském kontinentě, kde v mnoha regionech často splynuli s původním obyvatelstvem. Nevytvořili vlastní stát, nikdy neměli vlastní území a řídili se rodovými zvyky. Jejich způsob života byl však odlišný od křesťanské Evropy. Romové nikdy nepodléhali žádným feudálním pánům, byli vždy svobodní a měli svou svébytnou kulturu. Byli manuálně velmi zruční a umělecky nadaní, na svých cestách se živili často drobnými řemesly, hudbou, atd. Nebyli však zvyklí držet se na jednom místě, obdělávat pole, budovat sídla. Jejich nomádský životní styl, nespoutaný feudálními pouty a církevní nadvládou, se patrně stal příčinou vzniku nevraživosti "bílých" vůči Romům a časem vedl k jejich pronásledování, podobnému tomu, jak byli utlačováni např. Židé.

Příkladem jsou tvrdé zákony proti Romům, které v Čechách platily v 18. století. To nemalou měrou přispělo k tomu, že se někteří z nich začali sbližovat se spodinou "bílé" společnosti - tedy s lidmi stejně pronásledovanými, jako byli oni. Tak si časem osvojili různé kriminální praktiky (krádeže), což pochopitelně dále zhoršilo jejich pověst a sociální situaci.

V moderní době do vývoje tohoto etnika občas výrazně zasahovaly i různé politické události, na našem území to byl zejména holocaust za druhé světové války, a zejména důsledky poválečného uspořádání Evropy, spojené s výměnou Maďarů z podunajského Žitného ostrova za maďarské Romy. Tito romští přistěhovalci byli dále násilně stěhováni na území České republiky. Neuměli pořádně česky, následkem čehož měly jejich děti problémy se vzděláváním v českých školách, kde se romština neučila. Většina dětí končila ve zvláštních školách.

Z nedostatečného vzdělání a kvalifikace pramení problémy Romů v Čechách vlastně dodnes, i když se situace začíná zlepšovat. V současnosti tu žije asi 400 000 Romů, zatímco za první republiky byl jejich počet v celém Československu ani ne 50 000.

Zaměstnávání Romů vůbec představuje problém. Vzdělání a kvalifikace většinou není, nebo alespoň donedávna nebylo, pro Romy důležitou životní hodnotou. Zbývají tedy nekvalifikované práce, často špatně placené. To už se spíše vyplatí zůstat na sociálních dávkách. Situaci navíc komplikuje v české společnosti velmi rozšířená nedůvěra k Romům a rasistické a xenofobní postoje velké části obyvatelstva. Svou roli zde hraje i odlišný životní styl a zvyklosti. Řešení celého problému soužití Čechů s Romy je velmi složité a od obou etnik bude vyžadovat značnou míru pochopení a tolerance. Dokud se Češi nezbaví svých rasových předsudků, a dokud Romové nepřehodnotí svůj postoj ke vzdělání, uspokojivé podoby soužití se nedočkáme. To však bude trvat ještě několik desetiletí. Ovšem přes násilné donucování cesta k integraci rozhodně nevede.

Ale jak se k problému staví slánská radnice? Pro ni jsou Romové pouze obtížní neplatiči nájemného a "zneuživatelé sociálních dávek". "Lidé, kteří zneužívají sociální podporu státu ke svému neoprávněnému obohacení, budou mít (a mají) v našem městě potíže. Využijeme všech zákonných prostředků k tomu, abychom tomuto počínání zabránili. Falešná solidarita je z dlouhodobého hlediska 'cestou do pekel'". A tak násilím a pohrůžkami nutí Romy, aby si osvojili způsoby chování většinové populace. Přitom pokud jde o problém nezaměstnanost a neplacení nájemného, existují ještě jiná řešení, nenásilná a rozhodně lepší.

Sociální dávky vyplácené početnější rodině se pohybují v řádu několika tisíc měsíčně. Jsou poskytovány městem, stejně jako ubytování v městské ubytovně. Nájemné v tomto objektu určitě nebude dosahovat nějakých závratných výšek. Bylo by skutečně tak nemožné vyplácet lidem sociální dávky již rovnou snížené o nějakých odhadem 1200 korun za nájemné na jednu rodinu měsíčně? Lidskoprávní aktivisté takovou možnost navrhovali...

Druhá možnost, která mě napadla, je komplikovanější. Radnice si neustále stěžuje na neukázněné majitele psů: "Od začátku roku provádíme masivní kontroly přihlášení k poplatku ze psů. V tomto postupu pokračuje městská policie i nadále. Za situace, kdy se do ulic našeho města denně dostává odhadem 750 kg psích výkalů, se chovatelé psů, kteří nebudou po svých zvířatech exkrementy uklízet, dostanou do problémů. Pokuty budou vyměřovány v maximální zákonné hranici a vymáhány do důsledku, včetně případných návrhů soudu na exekuci majetku."

Co takhle přestat šikanovat majitele psů, a zaměřit se více na úklid ulic a sběr odpadu? Nebylo by rozumné dát zejména nekvalifikovaným lidem práci, alespoň na zkrácený úvazek, v oboru úklidu a údržby městských komunikací, zeleně a veřejných prostorů? Tito sociálně potřební by měli příjmy a městu by to rozhodně prospělo více, než nabubřelí úředníci exekučně vymáhající soudní cestou pokuty a poplatky za psy, nebo nákladní městští strážníci neustále hlídající obyvatele.

Mimochodem, těch 750 kg "psího" odpadu denně by se dalo chemicky zpracovat na kompost nebo hnojivo - pro městskou zeleň je to zdroj živin prakticky zadarmo.

Pro konzervativní slánskou radnici je to však nepřijatelné a tak zvolili násilnou zastrašovací taktiku, která je náležitě vidět, a která všem ukáže, kdo je ve městě pánem. Ale co se stane, když se tento postup rozšíří do dalších měst? Už se kladně vyjádřily České Budějovice, Ústí nad Labem koketuje s vybudováním slumu pro "problémové obyvatele" na okraji města... Vznikne velice závažný sociální problém. Hromadné vystěhovávání neplatičů (nejen romských) pravděpodobně dost výrazně zvýší počet bezdomovců, prohloubí sociální napětí mezi jednotlivými vrstvami populace a výrazně přispěje ke vzniku slumů a ghett, plných deprivovaných a frustrovaných obyvatel. To bude mít za následek vzestup nejen drobné, ale i velmi závažné kriminality a násilí, což ovšem dále povede k posilování policejního státu. Což nejsou právě růžové vyhlídky.

Nebezpečný precedens

Součástí programu nulové tolerance jsou i další libůstky, dělající ze Slaného pěkně profízlované město. "Byl nalezen způsob předávání si informací mezi jednotlivými odbory a bezpečnostními složkami města, který by měl vést k tomu, že občan, jenž bude mít jakýkoliv závazek vůči městu, byť minimální (nájemné, nezaplacení poplatku za psa, svoz odpadů atd.), by neměl mít šanci při získávání výhod od města (pronájem bytu, penzionu, získání pronájmu nebytového prostoru, odprodej pozemků atd.).

Materiály, které jsou od jednotlivých odborů předkládány radním města k projednání a odsouhlasení, musí být vždy opatřeny dodatkem' žadatel nemá vůči městu žádné závazky'". Prostě - jednou nezaplatíte pár korun za odpad, a za pár let dejme tomu vaše dítě nedostane byt. Mám dojem, že být problémovým občanem ve Slaném nebude odteď vůbec žádný problém.

"Od června začne odbor životního prostředí provádět intenzivní kontroly posekání travnatých ploch, které mají charakter veřejné zeleně a přitom jsou v soukromém vlastnictví. K tomu byla nedávno dokončena digitální mapa města, která umožňuje rychlé vyhledání problému a zjištění vlastníka pozemků. V případě nezajištění údržby pozemku, bude vyměřena pokuta v rámci zákonů ČR a vyhlášek města." Ano, ani soukromé vlastnictví není radnici svaté. Také vám třeba můžou i zabavit auto (a také to dělají), pokud jedete bez řidičského oprávnění, nebo když auto nesplňuje podmínky dopravních předpisů, třeba nemá SPZ (jinde se to většinou řeší pokutou).

Ovšem nejen občané leží radním v žaludku. Světe div se, ale vyšlápli si i na stát, a vyhlásili nulovou toleranci státní byrokracii (viz druhou část Programu nulové tolerance). Se silným pejorativním nádechem píší o "ministerských byrokratech", na které město Slaný doplácí. Vyhrožují například, že nebudou státu poskytovat žádné statistické údaje, pokud stát neprokáže zákonnost takového požadavku. Vypadá to tak, že když po nich někdo něco chce "shora", stavějí se na zadní.V královském městě Slaný se však cítí být neomezenými pány nad občany.

Největší nebezpečí celého Programu nulové tolerance ovšem spočívá v tom, že se může velice snadno rozšířit do mnoha měst a obcí. Konzervativní radnice budou Slaný pokládat za precedens. Dokud jsou vyhlášky jen "na papíře", není to ještě nejhorší. Ale teď jde do tuhého - dodržování i bezvýznamných, zbytečných a často umělých "pravidel" může být doopravdy tvrdě policejně vynucováno. Pak bude docházet ke konfliktním situacím: co je v jednom městě zakázáno obecní vyhláškou, může být jinde naprosto legální a běžné, takže např. turisté a návštěvníci města vůbec nemusí tušit, že dělají něco místně zakázaného, a jaké to bude mít následky. Což ovšem princip nulové tolerance nerozlišuje. Bude to znamenat nejen nárůst nákladů na celý byrokratický systém, ale především citelná omezení práv a svobod občanů. A více stresu a nervozity.

O další kroky se tak přiblížíme despotickému policejnímu státu typu USA nebo Singapur. Měli bychom s tím něco dělat - je nejvyšší čas.

Na webu Městského úřadu Slaný www.meuslany.cz (sekce Měsíčník Slánská radnice - červen) najdete celý text Programu nulové tolerance. Na diskusních fórech je také možno přečíst si zajímavé názory na danou problematiku, nebo se zapojit do diskuse.