9. 9. 2003
Zdrojem antiamerikanismu je závistTvrdí se, že Spojené státy po 11. září 2001 promarnily sympatie světa svým arogantním unilateralismem. Ve skutečnosti svět vůči Američanům nikdy nepociťoval sympatie -- ve světě intenzivně vládne antiamerikanismus, zaměřený proti národu, který přináší moderní způsob života těm, kteří ho chtějí, ale zároveň se ho bojí a pohrdají jím. V tom spočívá pokrytectví antiamerikanismu, argumentuje Fouad Ajami v časopise Foreign Policy.
|
Amerika je přítomná všude a všude je přítomný i antiamerikanismus. Na americká velvyslanectví ve světě se zaměřují teroristé; zároveň před nimi trvale stojí fronty na vízum do USA. Radikální islámisté bojují vždy naprosto energicky proti své deportaci z amerického území -- děsí se návratu do Ammánu, do Bejrútu či do Káhiry. I to odhaluje pokrytectví jejich antiamerikanismu, míní autor. Svět zuří proti Spojeným státům, přesto Ameriku napodobuje. Ostře protiamerická televizní stanice Al Jazeera je vlastně parodií americké televizní praxe a amerických televizních technik. Reportéři Al Jazeery se snaží napodobovat americké televizní novináře. Ve městě Doha v Kataru káže nejvlivnější sunnitský šejk Jusut al-Qaradawi v tamější mešitě proti Spojeným státům. Přitom technika toho, jak káže, je do značné míry inspirována právě americkými náboženskými kazateli. Využívá internetu (viz jeho stránky Qaradawi.net) a mistrovsky využívá i televize. Jeho umění elektronické komunikace v moderním světě je odkoukané od amerických televizních "evangelistů" -- jeho děti studují na amerických školách. Antiamerikanismus al-Qaradawiho je jen obrácenou stranou mince jeho poameričtění, argumentuje autor. V poslední době antiamerikanismus po světě roste. Spojené státy jsou považovány za nebezpečnější než al Kajdá. Tento rostoucí antiamerikanismus je přímým důsledkem "blbé nálady" v destabilizovaných oblastech světa. Zejména v Řecku je nyní nenávist vůči Spojeným státům základním rysem politického života. Spojené státy urazily Řecko tím, že zachránily Bosňany a Kosovce. Titíž Řekové, kteří slavili srbské dobytí Srebrenice v roce 1995 a zmasakrování tamějších muslimů, jsou nyní rozhořčeni americkým zásahem v Iráku. Podle jednoho řeckého průzkumu veřejného mínění patří Američané spolu s Albánci, cikány a Turky mezi národy, jimiž Řekové pohrdají nejhlouběji. Řecký autor Takis Michas vystopoval, že kořeny tohoto antiamerikanismu vedou k ortodoxní církvi. Řekové se vždy cítili mimo západní křesťanské společenství. Ortodoxní církev schvaluje a živí představu, že Spojené státy jsou Satanem, který ničí pravou víru a podporuje Turky a muslimy na Balkáně. Řecko je nyní plně sjednoceno se svými srbskými a bulharskými ortodoxními "bratry". Řecko je součástí NATO a Evropské unie, ale staré schizma -- propast mezi východní ortodoxií a západním, latinským světem, tam má větší rezonanci. Řecký antiamerikanismus vyplynul z americké podpory pro řeckou vojenskou juntu, která v Řecku vládla v letech 1967 -- 1974. Řekové ignorují pomoc Ameriky po druhé světové válce i to, že množství Řeků se mohlo usadit v USA. Řecko je ochromenou toutéž nemocí, jakou churaví islám: agresivní politickou kulturou, která využívá náboženské víry jako politické zbraně, která odmítá odpovědnost za vlastní svět a svaluje veškerou vinu na zahraniční "ďábly". Soupeře Řecka, Turecko, však dnes stravuje také antiamerikanismus, navzdory jeho pragmatismu. Světský, modernistický sen se v Turecku rozložil a nahradil ho antiamerikanismus, který věje z arabských zemí a z Bruselu a z Berlína. Turci v minulých měsících absurdně pálili americké vlajky při protestech proti válce v Iráku v liché naději, že se tak zavděčí Evropské unii, která je konečně přijme mezi sebe. Turkům však brzo dojde, že ani ten nejintenzivnější antiamerikanismus jim neotevře vrata Evropy. Antiamerikanismus vládl v Jordánsku, v Egyptě a ve Francii dávno před Bushem. V devadesátých letech, v době, kdy proroci globalizace dokazovali triumf amerického hospodářského modelu nad ochranářskou ekonomikou zemí, jako je Francie, se stal antiamerikanismus bezkonkurenčně nejdůležitější ideologií francouzského veřejného života. Američané jsou pro Francouze barbary, jsou hrozbou francouzské kuchyni a jejich krásnému jazyku. Americké důchodové fondy začaly skupovat francouzský kapitál. Spojené státy vězní příliš mnoho lidí a popravují příliš mnoho zločinců, začali argumentovat Francouzi. A to bylo v době, kdy prý Francie Spojené státy ještě milovala. Hodně se mluví o tom, že vydavatel Le Mondu Jean-Marie Colombani otiskl ve svém listě po útocích z 11. září článek s titulkem "Jsme všichni Američané". Jenže to nebyla nekritická oslava USA. V ten samý den vydavatel Le Mondu napsal, že Spojené státy sklízejí bouři svého "cynismu", opakoval otřepanou frázi, že Osamu bin Ladina vytvořily a vycvičily americké výzvědné organizace. Pak už následoval od něho vůči USA jen agresivní postoj. Podle Colombaniho je americká republika fundamentalistický křesťanský podnik, američtí soudci příliš milují trest smrti, americká policie je krutá vůči černošskému obyvatelstvu. V listopadu 2001 dokonce napsal autor Jean Baudrillard v Le Mondu, že pachatelé útoků z 11. září mu splnili sen, stejně jako mnoha dalším lidem. Ve svých postojích nebyl Baudrillard sám. Americkým břemenem je to, že Spojené státy přinášejí těm, kdo to chtějí, moderní způsob života, ale tito lidé zároveň proti tomuto daru zuřivě protestují. Pro Evropany jsou Spojené státy paradoxně příliš náboženské, islámský svět je naopak skandalizován tím, že jsou pro něj Spojené státy příliš světské. Amerika je nenáviděna i v Saúdské Arábii. Američané Saúdskou Arábii však vytvořili, dali jí kvalifikaci, přivedli ji do dvacátého století. Saúdskoarabská elita plně závisí na USA. Je produktem Harvardu, Princetonu a Stanfordu. Lidé říkají, že Američané jsou arogantní, ale to není pravda, míní autor. Američané mají rádi život a jsou hrdi na svůj život a vychloubají se svými vynikajícími vynálezy, které jim život natolik zlehčily. Je velmi obtížné porozumět mechanice nenávisti, protože se snažíte proti ní argumentovat logicky, ale to není možné. Ti, kdo nenávidí Ameriku, jí závidí. Život je pro ně nesnesitelné břemeno. Moderní způsob života je jediným východiskem. Ale moderní způsob života je děsí. Znamená to, že musíte soutěžit s jinými. Nemůžete vysvětlovat všechno pomocí spikleneckých teorií. Jak řekl Bernard Shaw, Johanka z Arku byla upálena jen proto, že byla talentovaná. Talent vyvolává u netalentovaných závist.
Kompletní článek v angličtině ZDE
|