Velká výzva: Jak dělat propagandu pro generaci Y?

6. 5. 2010 / Bohumil Kartous

Česká televize v upoutávce na svou reportáž o předvolebních videospotech, v nichž vystupují mladé celebrity, mluvila o "vzpouře generace Y". Snad pod dojmem toho, jak "odlišná" je komunikace, která je jim v podobě politicky angažovaných spotů adresována. Na základě jednoho videospotu se strhla diskuse o mezigenerační propasti a se zkratkovitostí mediální diskusi vlastní tak byla vystavena charakteristika současné společnosti. Pod obří bublinou takto vytvářeného mýtu mizí zajímavá podstata a řada nevysvětlených otázek.

Rozhovor v letadle

"Měli bychom si všichni vzít příklad z toho Řecka"

6. 5. 2010 / Jan Čulík

Při návratu do Británie se se mnou ve čtvrtek v poledne dala do hovoru v letadle Praha-Edinburk starší paní z města Cumbernauld nedaleko Glasgow. Vracela se s přítelkyní z krátké cesty do Prahy. Byly tam jen čtyři dni, ale podle ní to nestačí. Ale vracela se s rozhodnutím, že si půjčí nějaké knihy o české historii. Měly prý velmi zajímavou turistickou průvodkyni, která měla historii v malíčku.

Tak mě napadlo, že je tento rozhovor vlastně jakýmsi protějškem mého nedávného rozhovoru ve vlaku z Brna s paní z vesnice od Vyškova. Obě dámy byly tak podobného věku.

"V Praze jsou na ulicích žebráci," řekla mi starší paní ze Skotska ke konci našeho rozhovoru spíš s otazníkem v hlase. "Jsou skloněni hlavou k zemi, nevím, co to znamená. Viděla jsem, jak po jednom z nich policisté chtěli nějaké papíry, a pak ho kopl botou do obličeje."

Voličům chybí zrcadlo

6. 5. 2010 / Milan Daniel

Bulvární média, která otevřeně boxují za tzv. pravici, dělají svou práci naprosto hrubým a neomaleným způsobem, místo argumentace užívají dehonestace, politické protivníky z levé strany se snaží všemi myslitelnými způsoby znemožňovat, zesměšňovat a zošklivovat, což se jim bohužel u snadno ovlivnitelných mladých lidí bez větších problémů daří. Málokdo ze studentů si dovolí nebýt v prostředí svých kolegů politicky "in"; hesla, která konzumují, jsou přece tak jasná a srozumitelná, že o nich netřeba přemýšlet.

V pondělním rozhovoru pro ČT Jan Čulík zmiňuje fakt, že v ČR nejsou skutečně seriózní noviny. Jan Vnouček ve včerejším vydání charakterizuje chování médií jako štvanici, kampaň MFD na téma studentských "voleb" v podobném duchu zde komentuje i politolog Filip Šimeček.

Dějiny jako nástroj předvolební propagandy

6. 5. 2010 / Miloslav Štěrba

Internetový portál i-DNES.cz zveřejnil 65 let starý filmový dokument z 5. května 1945. Skupina 42 civilistů je postřílena a přes jejich těla ještě přejíždí nákladní automobil. Je to podle autora textu práce Revolučních gard. Současně autor připomíná, že podobné bestiální zabíjení se odehrávalo i ze strany německé armády a Hitlerjugend. Zmiňuje se o účasti českých zbabělců, kteří si takto na konci války kompenzovali vinu a možná odstraňovali svědky. ZDE

Koho tento týden sestřelíme?

6. 5. 2010

Konečně jsem nalezl zdroj informací nezatížených balastem propagandy a novinářské korupce. Jelikož se sám profesně pohybuji v oblasti informačních médií (15 let na postu inzertního manažera), vím čeho jsem byl v některých redakcích svědkem a jakých podpásových metod někteří novináři používají k diskreditaci osob s odlišným pohledem na svět. Jistý (v té době regionální šefredaktor) začínal redakční porady slovy: "koho tento týden sestřelíme?" - bohužel pro čtenářskou obec se vypracoval na post redaktora ve vlivném celostátním týdeníku se samostatnou rubrikou. Styl a metody práce zůstaly..., píše Jiří Sachr.

Zeman opět na scéně

6. 5. 2010 / Petr Jánský

Miloš Zeman v roce 2001 skončil jako předseda ČSSD a za svého nástupce vybral Vladimíra Špidlu. Toho Špidlu, který Zemana v prezidentské volbě v roce 2003 podrazil. Zeman se z politiky stáhl na Vysočinu a v roce 2007 pro neshody s Jiřím Paroubkem odešel i z ČSSD. V letošním roce se do politiky vrací jako předseda SPO Strany práv občanů -- Zemanovci.

Argumenty proti přijetí eura

6. 5. 2010 / Adam Votruba

Minulý týden se objevila v našich médiích zpráva, že většina obyvatel České republiky je poprvé od vstupu do EU proti přijetí jednotné evropské měny. Bylo lze očekávat, že se někteří komentátoři k tomuto tématu vysloví a budou za těchto okolností obhajovat jednotnou evropskou měnu.

Budeme pořád míchat a rozdávat falešné karty, nebo vyměníme balíček?

6. 5. 2010

Podobných otřesných příběhů, jaké se dozvídá p. Čulík při cestách po ČR, existují nejméně stovky, každý z nás nějaký takový zná ze svého okolí, a celkově vypovídají o tom, že tato země není dobře spravovaná, že nevládne právo a spravedlnost, ani moudrost, v čele státu chybí morální autority, často i zdravý rozum. Bez výjimky všechny parlamentní strany jsou profláknuté, ať korupcí, klientelismem, ignorantstvím, očividnou neschopností či zbabělostí se omluvit za zlodějny nebo křivdy v uplynulých desetiletích či staletích. S pravdou mají problémy všechny strany, ty novodobější přehlížejí svou odpovědnost za morální i materiální devastaci země, zástupci Boha na zemi zase řeší své četné mravnostní delikty, vrácení majetku (získaného v dávnější minulosti všelijak) a např. s omluvou za upálení mistra Jana Husa zřejmě vyčkávají až na 600. výročí jeho nespravedlivé smrti, napsal čtenář, který se představil jako Jiří Šmikmátor.

Budeme se učit odvaze

6. 5. 2010 / Václav Novotný

Právě z důvodu, že drtivá většina českých médií informuje občany jednosměrně, zcela trestuhodně zamlčuje informace i názory ze zahraničí, sahá čtenář po nezávislých internetových novinách např. Britských listech. Byl jsem zvědavý na reakce pana Čulíka v ČT i na pokládané otázky.

Jak už je u nás zvykem, (pravděpodobně existuje nepsaný příkaz, nutno se zmínit o bývalém režimu což mi připomnělo psaný příkaz z období do roku 1989, zmínit se o rozvracečích socialistického zřízení, dnešními redaktory vydávaných za "komunistické") neopomněla moderátorka takto debatu zahájit. Inu, opakování je matkou moudrosti. Takže žádná změna k lepšímu.

Volby a my

6. 5. 2010 / Luděk Prokop

(použité materiály - přednášky prof. Jana Kellera)

Levicová ideologie prý pokrytecky zdůrazňuje rovnost, i když rovnost nikdy nebude. Nejsem si jist s tvrzením nejmenovaného vysokoškolského studenta, nicméně jeho tvrzení, že rovnost nikdy nebude, považuji za tvrzení reálné. Jinak řečeno, vždy bude do jisté míry existovat nerovnost. Zdůrazňuji - do rozumné míry. Novodobý vývoj společnosti se ale vyznačuje přerůstáním společnosti nerovnosti do společnosti naprosté sociální nesouměřitelnosti.

Paroubek: "Svoboda a demokracie v této zemi jsou v ohrožení"

6. 5. 2010 / Jiří Paroubek

Surový fyzický útok (rána pěstí do obličeje) na prvního místopředsedu ČSSD Bohuslava Sobotku při mítinku považuji za bezprecedentní vyvrcholení nenávistné kampaně vůči ČSSD, kterou vedou pravicová média v čele s MF Dnes, Lidovými novinami a Hospodářskými novinami. Je to také důsledek nenávistné kampaně ODS v režii Ivana Langera s jeho Modrým týmem, jehož členové napadají mítinky ČSSD a který svým výcvikem připomíná jakousi domobranu či Henleinovy ordnery.

V ČR neexistuje ani levice

6. 5. 2010

Hřebíček trefený kladivem přímo na hlavičku a jednou ranou zaražený do prkna.

Dlužno jen dodat, že v tomto směru v ČR neexistuje ani levice. De FENSE píše na svém blogu o oranžové a modré vládnoucí socialistické straně, což je řečeno stejně ostře, ale úplně. Otřesných zážitků, jak vy píšete, jsou plné knajpy, vinárny a ulice.

Potíž je v tom, že lidé v zaměstnání, pokud jsou zaměstnáni ve veřejné správě (úřadech) sednou na zadek, mlčí a tolerují netolerovatelné. Pak mrmlají a nadávají, často jako špačci, často právě v těch knajpách a nakonec zase přijdou do zaměstnání, zasalutují a těší se, až skončí pracovní část dne, aby zase mohli nadávat, píše Petr Pojar.

Volby na nečisto, aneb strach mladých lidí

6. 5. 2010

Velmi mě zaujal názor Jiřího Šimečka.  Řekl bych, že mladí lidé  kromě toho, že mají jednostranné informace, jsou vystrašení. Bojí se toho, že budou vyloučeni ze společnosti, resp. z komunity, ve které se právě nacházejí. Bohužel jsme došli jako společnost tak daleko, že kdo volí levici je hlupák a má právo si svými názory akorát tak vytřít zadek (viz. Mádl a spol.). A teď si představme, co by se stalo, kdyby někdo přiznal, že sympatizuje s politikou levice - bude vyloučen. Bude mu dáváno najevo, že mezi "své" nepatří. A to je velmi frustrující, napsal čtenář Michal Crhonek.

Volby v ČR a současné Řecko

6. 5. 2010

Kdo si přečte ozdravovací návrhy "doporučované" jako podmínku řecké vládě MMF a státy EU a porovná je s realizací Janotových balíčků spolu s plány pravicových stran, ví, co ho čeká po vítězství pravice v letošním "supervolebním" roce. Řecko je smutným příkladem, že současná krize je především krizí morální. Není to morálka občanů obecně, je to krize světových politických a ekonomických špiček. Jak může kdokoliv slibovat půjčku v nesnázi a způsobovat ještě větší bídu. Občané Řecka nechtějí peníze, chtějí práci a odbyt svých výrobků, za které peníze dostanou. Žebrákovi můžete dát milion, ale s největší pravděpodobností z něj milionáře neuděláte, píše Vladimír Hejnic.

Akropolis adieu -- sakrují Slováci

6. 5. 2010 / Miloslav Štěrba

Bez ohledu na svoje politické zařazení, od sociálních demokratů, přes křesťanské demokraty, národovce, až po stranu Svobody a Solidarity, celá slovenská politická reprezentace brojí proti pomoci Řecku. Před červnovými volbami mají naši východní sousedé k dispozici tisíc a jeden argument, proč není nutné přelévat do děravých státních fondů na jihu Evropy 150 eur z kapsy každého Slováka.

Je čas promluvit

6. 5. 2010 / Petr Wagner

"Stát nemůže dát více peněz do zdravotnictví" /Nečas/, "za slepé střevo lidé musejí platit a spoluúčast bude 25%" /TOP 09 - Zajac - autor slovenské skutečně nepovedené reformy zdravotnictví/, "omezíme platy" /Janota ministr financí nejoblíběnější vlády/, "dojde k omezování zdravotní péče" /Šnajdr, náměstek ministryně zdravotnictví/. Tento stát neplní své funkce. Řecko jasně ukazuje nemožnost prosazení čehokoliv bez společenského souhlasu. Souhlasu těch, kteří platí, ne těch , kteří tyjí.

ANALÝZA

Jen komunisté za čtyři roky voliče neznechutili

6. 5. 2010 / Ján Mišovič

K "nejatraktivnějším" výstupům, které politici, odborníci i zainteresovaní občané očekávají od výzkumných agentur, patří předpovědi volebních výsledků. Výzkumy celostátních stranických preferencí, tak jak jsou běžně prezentovány, však příští volební výsledky přímo "neměří." Výjimkou jsou speciální volební výzkumy, označené jako exit poll, jejichž cílem je zjistit volební chování v čase voleb - přímo po odvolení, při odchodu z volební místnosti. Ovšem i tato šetření jsou nepřesná, jak jsme se mohli přesvědčit prostřednictvím zjištění agentury SC&C, při odhadu prvních výsledků pro ČT v červnu 2006.

Což takhle "zabíjení po německu"?

6. 5. 2010 / František Nevařil

Media avizovala, že 6.5.2010 ve večerních hodinách bude Česká televize vysílat dokument režiséra Davida Ondráčka. Bude údajně na konkretních případech ukazovat, jak se někteří Češi v období krátce po skončení 2. světové války nelidsky chovali k poraženým Němcům. Toto téma se stalo velice módním. Má českému národa ukázat jeho historickou vinu vůči nim. Aby si uvědomil své hanebné chování, aby se za takové činy styděl a hlavně aby za ně pykal a všechny učiněné křivdy napravil. Vrátil jim vlast a majetek. V tomto už skoro dvě desetiletí trvajícím úsilí bojuje naše veřejnoprávní Česká linii za naše vlastní peníze v první linii, a není divu, že bodrý český lid ji často chápe jako "Antičeskou" televizi.

Logické zkraty, stereotypy a omyly Františka Nevařila

Československo okupovali nacisté, ne "Němci"

6. 5. 2010 / Jan Čulík

Nacionalistický článek pana Nevařila je nutno, aspoň stručně, uvést na pravou míru.

1. Československo bylo okupováno r. 1939 nacistickým totalitním státem, nikoliv "Němci". Nacistická ideologie byla nacionalistická (tak, jak je nacionalistický článek pana Nevařila), ale není možno dávat rovnítko mezi nacisty a všechny Němce, a obviňovat je tak z kolektivní viny. Mnoho Němců bylo antinacisty. I na českém území. I mnozí tito Němci byli po květnu 1945 v Československu povražděni.

2. Český a slovenský národ byl jistě právem po ukončení války v důsledku zvěrstv, páchaných příslušníky nacistickému režimu, silně rozhněván. Nikdo však lidem v Československu nedával právo dělat přesně to, co páchali nacisté, totiž bez soudu vraždit a ze země vyhánět nevinné civilisty. Čím se asi provinili nevinné německé děti či starci?

3. Bohužel, československý stát už v letech 1938-1939 a pak už v letech 1945-1948 byl hodně brutálním režimem, který si v mnohém nezadal s nacistickým státem, jak existoval v Německu od r. 1933. Je správné si to připomínat.

4. Není pravda, že "jen Češi" "projevují sadomasochismus" a neustále se sami kritizují za svá minulá zvěrstva. Dělají to všechny slušné evropské národy. Němci to dělají už desítky let, a jsou už desítky let vychováváni k tomu, aby pociťovali za nacismus vinu, i když dnešní generace přirozeně z nacismem už dávno nemají co společného. I např. v Británii se často diskutuje o zvěrstvech, páchaných Brity v minulosti, například o "brutálních koncentračních táborech, které Britové provozovali v Africe, anebo o zcela nesmyslném zničení Drážďan bombardováním (způsobil ho zcela zbytečně patologický anglický velitel "bombardér Harris").

Říci, že nás okupovali r. 1968 Rusové, je pitomost

6. 5. 2010 / Boris Cvek

Že nelze dělat rovnítko mezi nacisty a Němci, o tom svědčí i to, že Němci prostě byli i před nacisty (Lessing, Goethe, Kant) i po nacistech (dnešní Němci). Nacismus nebyl v Evropě zdaleka v té době osamocenou podobou šovinismu, stačí si vzpomenout na Dreyfusovu aféru, na Mussoliniho fašismus nebo na eugenické hnutí, běžné v anglosaském světě té doby. Hitlerova ideologie získala svou zrůdnou podobu zejména tím, že se inspirovala v bolševismu. A bolševismus také není a nebyl omezený na Rusy a Rusko. Říci, že nás v roce 1968 okupovali Rusové, to je stejná pitomost jako říci, že nás v roce 1939 okupovali Němci. Nebyl to Tolstoj nebo Turgeněv, byli to bolševici a Sověti. Rusové a Němci nedělali svou zrůdnou politiku, protože to byli Rusové a Němci, nýbrž proto, že zastávali zrůdné ideologie. A kdokoli tyto ideologie bude v budoucnu zastávat, bude dělat stejně zrůdné věci, bez ohledu na národnost, rasu, geografii atd.

Čecháčkovské lokajství?

6. 5. 2010

Vypjatě nacionalistickou poznámku nám poslala Marta Svobodová:

Mám poznámku k článku ze 6.5. 2010 "Československo okupovali nacisté, ne Němci". Jde o nesmysl a blábol, produkt typického čecháčkovského lokajství a análního horolezectví do německé p....e. Jaké národnosti nacisté byli? Byli to Marťané? Ne, byli to Němci. Jistě všichni Němci nebyli nacisté (i když naprostá většina ano), ale všichni nacisté byli Němci.

Pozn. Jana Čulíka: Ale vždyť to prostě není pravda. Mnoho nacistů byli i Rakušané :), ale hlavně, nacismus byl typický totalitní režim, v němž se vezlo množství kariéristických přisluhovačů i z jiných částí "impéria". Co takhle Emanuel Moravec?

Opakuji, že existuje množství důkazů, že Československo po roce 1938 a znovu po roce 1945 mělo mnohé rysy nacistického totalitního režimu. To, co mnozí Češi na nacismu nenáviděli, se od něho pěkně naučili. Bohužel. To bychom si neměli zastírat.

Ale hodnotit a odsuzovat lidi na základě národnosti je vždycky nespravedlivé. ("Češi, nekraďte nám tady!") Platí to jak o Češích, tak o Němcích, tak o Romech, tak o komkoliv jiném.

Ostuda ČTK

6. 5. 2010 / Rudolf Převrátil

"Praha byla sovětskou armádou definitivně obsazena 9. května jako jedno z posledních hlavních měst Evropy." To napsala ČTK ve své dnešní zprávě o přípomínce Pražského povstání (byl to symbolický akt za účasti prezidenta republiky). Nesmysl a nestydatost. Praha nebyla 9. května 1945 "obsazena", ale osvobozena, ať si redaktor ČTK, který to napsal, vedoucí směny, který to schválil a všichni , kdo stojí za tímto překrucováním dějin, hlásají co chtějí. Kromě toho hlavní města nebyla "obsazována" sovětskou armádou, jak vyplývá z neumětelské formulace zprávy; byla zde protifašistická koalice SSSR, USA, Velké Británie, která porazila nacistické Německo a jeho spojence. Vojenské a politické souvislosti tohoto děje byly hodně složité, ale jak s nimi naložila zmíněná zpráva? Ostuda ČTK.

Veřejná demonstrace proti tunelování státních lesů se koná druhé květnové pondělí v Praze

6. 5. 2010

Tisková zpráva Hnutí Duha

Hnutí DUHA a Sdružení živnostníků v lesním hospodářství zvou všechny na veřejnou demonstraci, jež bude požadovat zrušení kontroverzního megatendru státních lesů a kterou pořádají v pondělí 10. května dopoledne před ministerstvem zemědělství v Praze. Sejdou se zde milovníci přírody i drobní podnikatelé z venkova, turisté, vědci a známé kulturní osobnosti.

V ČR neexistuje pravice, ale korupce

5. 5. 2010 / Jan Čulík

Potíž je, že to, co v ČR prosazují česká média jako údajnou "pravici", vůbec nemá s pravicovými, konzervativními postoji, jak jsou praktikována v západní Evropě, nic společného. Povšimněte si textu z analytického serveru Stratfor, který zdůrazňuje, že ekonomická efektivita státu se měří tím, do jaké míry prospívá podnikání občanskému celku. Znáte nějakého českého politika, zejména "pravicového", který by tuto neobjevnou, všude běžně přijímanou definici akceptoval a prosazoval?

Protivy splývají. V ČR vznikl v postkomunistické době zvláštní, patologický hybrid netolerantních, sobeckých bolševických postojů, které se projevují nejsilněji v tzv. "pravicových" stranách. Skutečnou ikonou těchto postojů je komentátor Mladé fronty Dnes Martin Komárek, v současnosti nadšený zastánce české "pravicovosti", který před pádem komunismu stejně nadšeně ve svých komentářích hájil "výdobytky" komunistického režimu.

Česká média usilují o pravicovou diktaturu

5. 5. 2010 / Jan Vnouček

Volit levici je legitimní a demokratické. Stejně jako volit pravici. Nikdy by mě nenapadlo, že budu muset takto banální tvrzení zdůrazňovat ještě dvacet let po sametové revoluci. Ale bohužel dlouholetá vyhrocená mediální štvanice na vše levicové se v poslední době přelila z počítačů českých novinářů do ulic. Tak dlouho psali -- někteří žurnalisté už desetiletí -- pořád dokola jeden článek, až je někdo vzal vážně. A teď s radostí sledují, jak se na náměstích bijí rudí důchodci s uvědomělými modrými studenty.

O globální krizi legitimity

5. 5. 2010

Citujeme pár odstavců z analýzy serveru Stratfor o příčinách současné ekonomické krize. Je zajímavé, jak se argumentace amerického autora týká přesně i politických a hospodářských poměrů v České republice.

Uvažujme o globálním kapitalistickém systému. Základ mu poskytuje pojem podniku. Podnik je založen na myšlence omezeného ručení investorů, na myšlence, že jestliže si koupíte část firmy nebo celou firmu, vy osobně nejste odpovědni za její dluhy či za škody, které firma napáchá, vaše riziko je omezeno na vaše investice. Jinými slovy, vy můžete vlastnit část firmy, ale nejste odpovědni za to, co firma dělá - můžete jen přijít o svou investici.

Nečisté volby nanečisto

5. 5. 2010

MF Dnes si mne ruce nad výsledkem projektu, jehož cílem bylo iniciovat na středních školách jakousi simulaci parlamentních voleb, na níž by si studenti a studentky procvičili volbu svých zástupců nanečisto. S drtivou převahou totiž "vyhrála" TOP09 společně s ODS, zatímco "levice" by se podle novinářů "ani nedostala do sněmovny". Kauza rovněž zavdala další příležitost kopnout si -- což je dnes v módě -- do Jiřího Paroubka a po tisící zopakovat, jaký to není diktátor a papaláš, ačkoli tento fakt se na nás denně valí snad i z telefonního seznamu, píše Filip Šimeček, učitel a student politologie na Palackého univerzitě v Olomouci.

Liberalizace poštovního trhu v roce 2013: bruselská hloupost v rukách českých hujerů...

5. 5. 2010 / Ladislav Žák

Další z řady seminářů Fontes rerum pořádaných ve spolupráci s Evropským hnutím v České republice se uskutečnil na téma Liberalizace poštovního trhu v roce 2013: šance anebo hrozba? V souvislosti s rozhodnutím EU, že od 1. ledna 2013 bude nutné liberalizovat veškeré poštovní služby v České republice, se na otázky, jak tento krok zlepší poštovní služby, kolik bude stát daňové poplatníky a co liberalizace udělá s Českou poštou, snažili v diskusi odpovědět Petr Angelis - člen představenstva Asociace alternativních poštovních operátorů, Ivo Doležal - PricewaterhouseCoopers, Marek Ebert - náměstek předsedy Českého telekomunikačního úřadu; Marcela Hrdá - generální ředitelka České pošty a Karel Koukal - předseda podnikového koordinačního odborového výboru České pošty.

Kapitoly z exkurze po občanské společnosti

Naděje je ve společnosti vždy přítomná

5. 5. 2010 / Tomáš Hradil

Občanská společnost jako cesta

Někdy se o ní hovoří jako o naději pro budoucnost, o zásadní potřebě pro naplnění skutečně funkční demokracie, ba dokonce jako o cestě k vyššímu lidství. Pod pojmem občanská společnost dnes řadíme různé charitativní spolky, sportovní kluby, občanská sdružení, a mnohdy i neformální iniciativy občanů. Tradice mnohých těchto iniciativ lidí sahá mnohdy až hluboko do historie. Z hlediska dnešního tržního či dokonce sobeckého myšlení se může zdát nepochopitelné, a možná až nelogické, že se ve středověku se našly skupinky aktivistů, které v době moru zakládaly špitály za cenu vlastního života. Co je to za sílu, která nutí lidi chovat se nevypočítavě, přátelsky, až obětavě?

(Předneseno na 2. setkání České konference v Poděbradech dne 24. dubna 2010.)

Jaké poučení si může Česká republika vzít z "Cleggománie"?

5. 5. 2010 / Karel Dolejší

Někteří čtenáři už po přečtení titulku tuší, že tak trochu narážím na nedávný komentář editorky The Nation Katriny vanden Heuvel. Ta se v souvislosti s britským "fenoménem Clegg" zamyslela nad tím, co vlastně náhlý vzestup šéfa liberálních demokratů může znamenat pro Spojené státy. Srovnání, které vanden Heuvel provedla, se ovšem doslova nabízí: V obou případech jde o tradiční anglosaské země, v obou se od konce 70. let v krystalicky nejčistší podobě rozvíjel model kapitalismu založený především na ničím nebržděném "přestřelu" finančního sektoru, a v obou se také již před dlouhou dobou ustavil politický systém s "vedoucí úlohou" dvou dominantních politických stran. Případ České republiky je pravda poněkud jiný: V kontinentální Evropě navazoval politický liberalismus na jiné kulturní tradice a jen sotva zde nalezneme stát, jehož finanční sektor je čtyřiapůlkrát větší než reálná ekonomika (což je případ Británie). Přesto však myslím má cenu se na případ vcelku náhlého a neočekávaného vzestupu "třetího vzadu" britské politiky podívat poněkud blíže.

Mohou za dluh České republiky dlouhodobě nezaměstnaní?

4. 5. 2010 / Ema Rousová

Některé pravicové strany si vzaly na mušku "flákače" -- dlouhodobě nezaměstnané a ve svých programech řeší nejrůznější omezení vyplácení sociálních dávek. Je vyplácení sociálních dávek dlouhodobě nezaměstnaným opravdu největším problémem naší ekonomiky? Pojďme se podívat na to, o kolik by se snížil deficit státního rozpočtu v roce 2009, kdyby se dávky hmotné nouze vyplácené dlouhodobě nezaměstnaným snížily o 10%. A na závěr dodám příklad, aby si bylo možné udělat představu o tom, kolik peněz dnes dostává nezaměstnaný, případně jeho rodina.

Potřebujeme více dluhů

4. 5. 2010

Když jsem před krátkým časem z úst tehdejšího ministra financí Kalouska uslyšel sdělení, že se zvažuje prodej státních dluhopisů přímo českým občanům, pomyslel jsem si, že se rýsuje první účinné opatření směřující ke snižování zadluženosti země. Kdyby náš státní dluh nenakupovali zahraniční vlastníci investičních bank, nevyváděla by se z naší ekonomiky každou účetní sezónu "jenom na úrocích" stovka miliard (byla by alespoň z části užita v domácí spotřebě a snižovala by nezaměstnanost), tempo nárůstu koncentrace soukromé ekonomické moci a příjmových nerovností by o něco zpomalilo, posílila by se pozice tuzemských zaměstnanců, kteří by si mohli dovolit investovat do nákupů státních obligací s nízkou nominální hodnotou, snížila by se intenzita jednostranné závislosti v pracovně právních vztazích atd. Řečeno souhrnně jazykem, kterému rozumějí jen neoliberální ekonomové: snížila by se konkurenceschopnost domácí ekonomiky (tj. potenciál vydíratelnosti znevýhodněných), což by byl nepochybně civilizační pokrok, míní Michal Rubáš.

Imploze Evropy?

4. 5. 2010 / Immanuel Wallerstein

Překlad z angličtiny Rudolf Převrátil

Evropa měla své odmítače od okamžiku, kdy se vydala na dlouhou cestu ke sjednocení. Mnozí byli přesvědčeni, že sjednocení je nemožné. Mnozí ho považovali za nežádoucí. Přesto je třeba říci, že projekt evropského sjednocení si vedl na své dlouhé a klikaté dráze od roku 1945 neobyčejně dobře.

Škola hrou? Ani náhodou! (7)

Kvalifikovaně naučíme Vaše děti anglicky?

4. 5. 2010 / Miloš Dokulil

Nemálo -- a oprávněně -- se zdůrazňuje potřeba naučit se především anglicky. Je to "lingua franca" (čili: obecný dorozumívací jazyk) pro současný svět. Mnohé školy inzerují, že už od první třídy obecné školy poskytují svým žákům specializovanou výuku angličtiny. Kdyby už to postačovalo ke spokojenosti, bylo by zřejmě dobře...

Žijú medzi nami?

4. 5. 2010 / Milan Šupa

Na prahu 21. storočia pozeráme späť a hodnotíme vývoj ľudskej spoločnosti z hľadiska globálneho i lokálneho. Samozrejme, ak nám život nie je ľahostajný a nezmierili sme sa s tým, že to nemá zmysel, pretože otázka zásadnej zmeny k lepšiemu v súčasnej kapitalistickej spoločnosti je sporná.

POZVÁNKA NA DEN EVROPY

"Evropa po Lisabonské smlouvě"

4. 5. 2010

Ve středu 5. května 2010 od 9:00 do 12:00 pořádá Zastoupení Evropské komise v ČR Dům Evropy Praha a Středisko mezinárodních studií Jana Masaryka Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů

slavnostní shromáždění pod záštitou předsedy vlády ČR Jana Fischera a za přítomnosti velvyslance Španělského království Arturo Laclaustry Beltrána, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslavy Kopicové, ministra pro evropské záležitosti Juraje Chmiela, náměstka ministra zahraničních věcí Vladimíra Galušky a dalších hostů, kteří přednesou své příspěvky k budoucnosti Evropy po Lisabonské smlouvě.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za duben 2010

2. 5. 2010

V dubnu 2010 přispělo finančně na Britské listy 202 osob celkovou částkou 38 685.45 Kč. Příjem z reklamy byl 8750 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30.4 2010 částku 15 861.28 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 608.13 eur a 883.67 GBP. Jsme plni uznání vůči čtenářům Britských listů, že umožnili další provoz našeho časopisu nedávným financováním nových serverů. Mnohokrát děkujeme a prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.