Hodnoty lidí v České republice

27. 5. 2010 / Jan Čulík

Sociolog Libor Prudký s kolektivem spolupracovníků vydal publikaci Inventura hodnot: Výsledky sociologických výzkumů hodnot ve společnosti České republiky (Academia, Praha, 2009). Jak název napovídá, kniha je přehledem sociologických výzkumných metod souboru hodnot ve společnosti a zároveň analýzou empirických sociologických výzkumů hodnotového systému občanů České republiky.

Když už v Britských listech planě diskutujeme o tom, zda jsou někteří čtenáři myšlenkově uzavření a xenofobní či nikoliv, není bez zajímavosti shrnout závěry této knihy (str. 287-312):

Další trapný apel Britských listů o finanční příspěvek od čtenářů

26. 5. 2010

Vážení čtenáři,

je nám to trapné a jsme si vědomi, že napínáme vaši trpělivost k prasknutí, nicméně stav finančních prostředků Občanského sdružení Britských listů je k dnešnímu dni 11 284,73 Kč. Nestačí na běžné provozní náklady listu a musíme se bohužel znovu obrátit na čtenáře, kteří pravidelně finančně nepřispívají, aby svůj list podpořili jakoukoliv minimální částkou. Musíme v blízké budoucnosti uhradit přibližně 30 000 Kč za vypracování účetnictví za rok 2009, máme nezaplacené účty za programování systému (v poslední době především dotazníku o postojích čtenářů k dnešnímu režimu a k režimu před rokem 1989; budeme muset hradit také jeho zpracování; provádíme průběžně i další nutné programátorské práce), zkolaboval nám redakční počítač, který jsme museli nahradit, zatím jsme ho nezaplatili; máme celou řadu dalších běžných provozních nákladů, bez nichž se provoz listu prostě neobejde.

Prosíme tedy čtenáře, kteří nepřispívají, o pravidelnější finanční příspěvek. Bohužel je smutnou skutečností, že se Britské listy úplně bez rozpočtu vydávat nedají.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2.

Pro příznivce v zahraničí: Prosíme, neposílejte příspěvky bankovním převodem, české banky si za to účtují poplatek až 600 Kč. Máte-li úvěrovou kartu, pošlete příspěvek po jednoduché registraci pomocí systému www.paypal.com na adresu redakce@blisty.cz.

Bez finanční podpory čtenářů vycházet prostě nebudeme moci. Říkám vám to otevřeně, jak to je.

Děkujeme.

Jak víte, hospodaření Občanského sdružení Britské listy pravidelně zveřejňujeme.

Jan Čulík, šéfredaktor

Váš hlas rozhodne

27. 5. 2010

Spam, který ve čtvrtek večer rozesílá ODS opakovaně.


Subject: Váš hlas rozhodne!
Date: Thu, 27 May 2010 18:56:09 +0200
From: Petr Nečas petr.necas@ods.cz
Reply-To: tiskove@ods.cz
To: culik@blisty.cz

Přeji hezký den,

věřím, že mi na úvod prominete tento nevyžádaný email.

Rozhodl jsem se Vás oslovit, protože vím, že spousta lidí je znepokojena vysokými dluhy naší země a že mají strach o svou práci. Takové obavy jsou oprávněné. Proto prosazuji řešení, která povedou k novým pracovním místům a zkrotí veřejné dluhy. Neslibuji nesplnitelné. Nabízím nasazení a tvrdou práci.

An English version of this article is in CLICK HERE

Neumí ODS česky?

27. 5. 2010 / Jan Čulík

Česky se řekne: "Pod naším vedením", nikoliv: "pod našim vedením".

Petr Nečas ve svém předvolebním spamu píše:

"Nejsme dokonalí, ale naše problémy řešíme."

Česky se říká:

"Nejsme dokonalí, ale své problémy řešíme."

Musí ODS o sobě vytvářet dojem, že jsou to negramotní burani? Jak budou řešit problémy společnosti, když neumějí ani napsat bez chyby mail či text na billboard?

POSLEDNÍ ANALÝZA PŘED VOLBAMI

Volby a rakouská varianta

27. 5. 2010 / Oskar Krejčí

Končící předvolební kampaň vypadala do značné míry jako nechtěný souboj. Základní důvody byly dva:

  • Chybělo ústřední či velké věcné téma, které by nutilo soupeře ke srozumitelnému a jednoznačnému vyjádření ideový či ideologických specifik;
  • Matematicko-politické závěry z průzkumů politických preferencí vykazují dlouhodobě jako nejpravděpodobnější variantu povolebního uspořádání velkou koalici ČSSD a ODS.

Velká témata se z předvolební kampaně vytratila v okamžiku, kdy padla Topolánkova vláda.

Katyň -- další souvislosti

27. 5. 2010

JU│ Ruský historik Alexandr Širokorad se v posledním vydání přílohy Nezavisimoj gazety -- Nezavisimoje vojennoje obozrenije - znovu vrací ke Katyni. Již v minulém roce Britské listy publikovaly jeho stať "Katyň a Kozí Hory", v níž pokládá některé otázky o tzv. Katyňském případu. Jeho názory jsou nesporně kontroverzní a vybočují z obvyklého pohledu na to, co se v Katyni vlastně stalo - resp. snaží se celý případ vidět v daleko širších souvislostech. Proto také jeho další článek nesporně vzbudí i rozporné reakce. Tentokrát opět předkládá některá fakta a hledá odpovědi, ale obrací se zejména dovnitř ruské společnosti.

Ekonomické pověry

27. 5. 2010 / John Michael Greer

Kukulcanův chrám v Chichén Itzá, Mexiko ▶

Když mayská civilizace překročila únosnost jejího křehkého životního prostředí, mayské elity reagovaly na vzestupnou spirálu krize výstavbou nových a větších chrámů. To se osvědčilo v minulosti, ale tentokrát to nevyšlo, protože situace byla jiná; problém přestal být problémem managementu sociálních stresů v mayské společnosti a změnil se v management kolabujícího vztahu mezi mayskou společnosti a přirozenými systémy, které ji podporovaly. Zmíněná skutečnost změnila to, co bylo kdysi adaptivní strategií, ve strategii katastrofálně maladaptivní, když zdroje a pracovní síly, které by měly být použity v zápasu o udržení selhávajícího zemědělského systému, skončily místo toho v poslední křeči masivních stavebních projektů. Tentokrát Kukulcan spokojen nebyl a mayská civilizace se rozpadla v postupném kolapsu, který proměnil hrdou civilizaci v rozpadající se ruiny.

KD│ Pro znalce úpadku a pádu to byl zajímavý týden. Jsem si jist, že všichni mí čtenáři už vědí, že malé sopce na Islandu se podařilo strčit francouzský klíč do stroje zavedeného byznysu po celé Evropě, když naplnila horní vrstvu atmosféry masivním chocholem jemného brusného skla: A to je přece přesně ta věc, kterou chcete dostat do vstupní trysky vašeho oblíbeného proudového motoru.

Anarchistická

26. 5. 2010 / Tomáš Čurda

Dlabu vám na církve
seru na partaje
stejně jak na spolky
a prapor
pořád vlaje
ve směru větru
který jediný
dovede krásně
linkovat dějiny

nesnáším společnost
tu partu deprivantů
co hrají jednu hru
a mají spoustu fantů
ať všichni táhnou
třeba do prdele
při tom svém hledání
věčného nepřítele

kašlu vám na tabu
jak ta se časem mění
stejně jak ideje
jež mizí v zapomnění
na vaše vítězství
nakonec stejně prohry
na vaše prachy formy dojmy
na síly které mohou hned
zničit jak tebe tak i svět

na zbraně fangle výložky
a snaživce co do držky
jsou schopni pojmout
každý žvást
a jediné co chtějí --
krást

Pozvánka na veřejné promítání filmu "Kandidáti"

27. 5. 2010

Film, který odmítá vysílat Česká televize nabízí detailní pohled do zákulisí proměny komunálního politika v člověka vstupujícího do vysoké politiky. Divák je svědkem chameleonské proměny obyčejných lidí sotva odpovídajících na otázky v budoucí representanty politické moci, krok za krokem na vlastní oči spatří, kterak se z českého Honzy stane pod odborným vedením homo politicus. Bude přítomen fiktivní rekonstrukci proměny kandidátů odhodlaných po absolvování Média tréninku representovat zájmy své strany i zájmy těch, kteří do ní vložili peníze. Film s tragikomickou nadsázkou ukazuje to, co se skrývá za mediální maskou budoucího politika. Nejde o to co říká, ale jak to sděluje, nikoliv obsah, ale forma rozhoduje o úspěšnosti v získání voličských hlasů. Autor filmu dokumentarista Alexandr Vojta herecky i dramaturgicky dobře zvládnutým snímkem obnažuje to, oč v boji o moc jde : politik je především produkt, zboží na trhu moci v atraktivním obalu. Promítání proběhne na velkoplošné obrazovce v horní části pasáže U Hájků, Na Poříčí 42, Praha 1, ve čtvrtek 27. května 2010 od 18 hodin, vstup zdarma.

Jan Paul, kurátor výstavních projektů v pasáži U Hájků

Ukázky :

ZDE ZDE ZDE ZDE ZDE

Evropská unie chce na banky uvalit novou daň

27. 5. 2010

V každé zemi EU by měla vzniknout velká finanční rezerva, která by se měla vytvořit z nové daně, uvalené na banky. Účelem rezervy by mělo být uhradit případné příští krachy bank, aby je nemusela jako v posledních dvou letech platit vláda. Navrhuje to komisař Evropské unie pro vnitřní trh Michel Barnier. Bankám přitom bude zakázáno, aby náklady na tuto daň přesunuly na své zákazníky. Barnier zdůraznil, že bankovní sektor musí v budoucnu sám uhradit náklady bankovních krizí.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Podpultová agitace

27. 5. 2010 / Pavel Hewlit

A je to tu. Už jen několik dnů cesty nás dělí od národní křižovatky, na níž se velmi rychle rozhodnou osudy naší republiky, národa, a samozřejmě každého člověka od Hranice až po Jablunkov -- nemluvě o zahraničních investorech, přátel za hranicemi všedních dnů nebo těch, co mají naší českou kotlinu rádi.

Jak ODS rozesílá bláboly na adresy v živnostenském rejstříku

26. 5. 2010 / Pavel Drs

Milý Petře Nečasi, dne 15.4.2010 jsem vašeho manažera volební kampaně Langera doporučeným dopisem ve smyslu zákona 40/1995 Sb §2 odst.b) informoval, že si nepřeji, aby vůči mně byla ze strany ODS šířena nevyžádaná reklama. Informace v kopii byla zaslána i vám. Od dob minulých voleb a "Smlouvy s voličem" totiž jakékoli dokumenty od ODS považuji za obtěžující.

Nejen, že na jsem na svůj dopis neobdržel odpověď, ale dokonce mi byl adresně zaslán další nevyžádaný dokument "Jasné řešení ODS". Tím došlo k porušení zákona.

Proč jdu volit

27. 5. 2010 / Ladislav Stalmach

Už dlouhé měsíce přemýšlím nad tím, jak se k nastávajícím volbám postavit. V letech minulých jsem v místním tisku před volbami zastával názor, že než volit menší zlo, je lepší nevolit. I nyní se domnívám, že ten kdo se rozhodne nevolit, nevolí zlo, jak se říká a že má právo na svůj názor, který může zastávat z mnoha důvodů a že jím nikoho nepoškozuje.

Lékař zrudl a utekl

27. 5. 2010 / Radek Mokrý

Věc: Stížnost na mne neznámého lékaře PSSZ Praha - Západ

Komu: Revizní komise ČLK - Pobočka kanceláře České lékařské komory, Lékařská 2, 150 30 Praha 5

20.4. 2009 jsem byl pozván Lékařskou posudkovou komisí Praha-Západ k posouzení zdravotního stavu ve věci odejmutí Plného invalidního stavu, se kterým jsem nesouhlasil.

Jak se bránit před korupcí v politice

27. 5. 2010

z internetu

Těsně před volbami je třeba připomenout si Defenestraci 2010. Ať již si kdo o ní říká co si říká, naposledy se nad ní zamysleme. I kdyby to byla jen cimrmanština, Jára da Zimmermann byl přece Největším Čechem. Nebo ne? Nebo ho nemilujeme?

OBČANÉ, DOSTAVTE SE K VOLBÁM A ZAKROUŽKUJTE POSLEDNÍ 4 KANDIDÁTY (ZÁKONEM DANÉ MAXIMUM) NA VOLEBNÍM LÍSTKU STRANY, KTEROU JSTE SI VYBRALI.

U těchto kadidátů je nejnižší pravděpodobnost, že jsou nenávratně zavlečeni do korupční mašinérie.

Nač lidem rozum, když je na ně možno působit násilím

26. 5. 2010 / Jan Campbell

Rok 2010 je mimo jiné nejenom rokem voleb v ČR (ty parlamentní jsou již přede dveřmi), ale i rokem pokračování násilí ve světě, spádu důvěry v katolickou církev, nových pokusů euro-atlantické aliance vyhrát nad krizí – chobotnicí. Je to ale i rok příležitostí se zamyslet nad dědictvím, které k nám mluví aktuálním jazykem a dává možnost si uvědomit, že štěstí nespočívá v tom, že můžeš udělat to, co chceš, ale v tom, že vždy chceš to, co děláš.

Tak nějak to formuloval Lev Nikolajevič Tolstoj (1828 – 1910). Jeho diář mi dává možnost se seznámit s hostem, A. B. Goldenweiserem (1875 – 1961). Ten navštívil Tolstého kolem 20. května 1910. Píši tyto řádky o sto let později. Před sto léty Tolstoj hodně myslel, toulal se, dost pil a psal. Podobně to dělám i já, kromě nadměrného pití... Při četbě diáře se nejenom mně nabízí jedinečná příležitost si uvědomit, že se mnoho podstatného nezměnilo a mnohé se radikálně změnilo.

Jak vznikl a vyvíjel se můj literární časopis Téma

27. 5. 2010 / Boris Cvek

Čtu nyní eseje studentů, kteří se přihlásili (nakonec jich bylo přes 120) na předmět "filozofie přírodních věd", přednášený mnou, Martinem Škabrahou a Evženem Stehurou na PřF UP v Olomouci. Jedná se asi o jedno až dvoustránkové práce asi dvacetiletých lidí, jejichž kulturní rozhled je -- bohužel -- mizivý. Já jsem z přednášek často odcházel opojený novými souvislostmi a rozměry, odkrývajícími se před námi, jenže k tomu, abyste něco takového docenili, musíte mít aspoň minimální kulturní zázemí (čímž nemyslím četbu scifi a detektivek nebo hraní počítačových her). Někdy si připadám tak, že stojím na rozvalinách civilizace jako Boëthius, jako by mladí lidé představovali pokročilou Alzheimerovu chorobu Západu. A to mne přivedlo ke vzpomínkám na mé vlastní mládí a na mé úsilí spojené s vydáváním jediného na klasickou kulturu orientovaného literárního časopisu v Česku, totiž časopisu Téma.

Jak pracují čeští europoslanci?

27. 5. 2010 / Daniel Strož

Ani jsem netušil, kolik příznivců mají komunisté mezi čtenáři Britských listů! Po rozboru pracovních aktivit českých europoslanců ("Zuzana Roithová zatím nejúspěšnější v Evropském parlamentu", BL 17. 5. 2010) se mi totiž dostalo hned několik dotčených přípisů v tom smyslu, že snad záměrně znevažuji (anebo upozaďuji) čtveřici poslanců -- svých bývalých kolegů -- vyslanou do EP za KSČM. A jak v této zemi bývá zvykem, někteří z pisatelů za vznášenou kritikou spatřovali jakési zákulisní rozepře, vyřizování si jakýchsi "starých účtů", nebo dokonce také i to, že trpím mindráky, jelikož jsem sám nebyl znovu zvolen a přišel tím pádem o lukrativní "koryto".

Post scriptum pro nedoslýchavé: důvod, proč jít k volbám

26. 5. 2010 / Štěpán Kotrba

předvolební doporučení jako douška k článku "Rusák a právo mluvit"

Kdo chce v této zemi žít jako host, nechť respektuje práva hostitelova a má ho v úctě, nebo ať táhne.

Těch, co přijeli Československo osvobodit v roce 1945, si vážím a jejich památku ctím. Dokonce tak, že k smíchovskému tanku č. 23, který už na svém katafalku nestojí, protože ho parta buranů pomalovala růžovou barvou a pak ho raději uklidili do vojenského muzea v Lešanech, každý rok přinesu 9. května kytičku šeříků. Na to prázdné místo. Těch symbolických fialkových šeříků, stejně jako před šedesáti pěti lety urvaných z keře u silnice cestou do práce.

Generační problém?

27. 5. 2010

"Kdo chce v této zemi žít jako host, nechť respektuje práva hostitelova a má ho v úctě, nebo ať táhne. " ... Generační problém?

Po delší době jsem se začetl v Britských listech a nestačím se divit, s kým sdílím životní prostor. Úvodní citát pana Kotrby mě pak donutil napsat tuto reakci, píše Jiří Girčák.

Škoda jen, že čeští diváci nemohou sledovat televizní diskusní pořady

26. 5. 2010

na BBC, jen namátkou třeba "The Big Question", kde se setkávají lidé různých ras, víry anebo bezvěrci, kteří se v diskusi kolikrát ostře střetnou, ale ještě jsem tam neviděl útoky, při kterých by byl diskutující osočován, že do toho nemá co mluvit, protože není pravý Brit, píše Milan Urie.

Babičko, kde ses narodila? Já teď žiji v Kanadě!

26. 5. 2010 / Miloš Kaláb

Svůj malý problém, jak napsat o jiném, větším problému, svěřuji "Britským listům". Vím, že mají určité zásady, které silně prosazují, ale naštěstí jsou demokratické a jsou vydávány ve svobodné zemi, takže jim nic nebrání v tom, aby uveřejnily jiný - tedy můj - názor. Někdo by řekl, že na to "hřeším", ale já bych opáčil, že na to "spoléhám".

Kdo nemá úctu k místnímu prostředí, ať táhne?

26. 5. 2010 / Fabiano Golgo

Štěpán Kotrba píše: "Kdo chce v této zemi žít jako host, nechť respektuje práva hostitelova a má ho v úctě, nebo ať táhne". Nemá pravdu. Povinnost je jen první část toho výroku: respektovat zákony dané země. Jedinou podmínkou pro můj pobyt v této zemi je, abych respektoval místní zákony a měl požadovanou dokumentaci. Kotrbův xenofobní a emocionální útok, v němž svědčí o svých pocitech a o svých emocionálních vzpomínkách, nám nenabízí žádný logický argument proč 1. nejsem schopen pochopit českou historii nebo český národ 2. proč bych měl mít povinnost omezovat své názory jen na takzvané "všeobecně přijímané".

Zuřivost reakcí

26. 5. 2010 / Jan Čulík

Zuřivost reakcí na články Fabiana Golga a Sergeje Magida, kteří poukázali na to, že otevřená společnost by kritické názory "outsiderů" měla vítat, ne ostrakizovat, jsou pro mě opravdu překvapující. Mají někteří čtenáři opravdu tak velký pocit méněcennosti, že mají potřebu se uzavřít do své malé společnosti a vytěsnit z ní jakýkoliv odlišný názor? Pánové Golgo i Magid žijí mimo toho v Česku už pěknou řádku let a měli by být přijímáni jako místní.

Co si mám pomyslet o argumentaci jako "Tak se, Golgo svou nenávistí vůči Čechům zalkněte?" Mimo jiné jde o neporozumění. Cožpak Golgo Čechy nenávidí? Čtenáři si dotvářejí, co bylo napsáno, a vytvářejí kolektivní koncepty viny.

Štěpán Kotrba má do určité míry pravdu, že se nositel "jinakosti" má asi v novém prostředí chovat diplomaticky. Na koních se do kostelů skutečně nejezdí. Naproti tomu, čím je společnost zralejší a pevnější v kramflecích, tím, otevřeněji přijímá kritiku od kohokoliv, tedy i zvenčí, protože ví, že srovnávání pohledů je vždycky plodné a přináší to nová řešení.

Byla Clotilde Reissová francouzskou špiónkou?

27. 5. 2010 / Josef Brož

Nová Mata Hari? Když před deseti měsíci zavřeli Clotilde Reissovou, francouzskou studentku, která působila v Teheránu na univerzitě, strhla se vlna solidarity. Francie za její propuštění nakonec zaplatila výkupné. Írán obvinil studentku ze špionáže, a odsoudil ji na dvakrát pět let vězení za "ohrožení národní bezpečnosti Íránu". Podle soudního verdiktu měla vyvíjet aktivity proti režimu povzbuzováním a účastí na manifestacích proti prezidentu Mahmúdovi Ahmadínežádovi.

Vzpomínka na Boženou Pokornou

27. 5. 2010 / Martin Profant

Vysoká žena, v prošedivělých vlasech má růžové natáčky a ošoupaný župan přes chatrnou noční košili, stojí v horké noci na konci srpna 1968 na žebříku, smutná hubená lýtka staré panny svítí do noci. V ruce má kyblík s barvou a pečlivě dopisuje měkké znaky v nápisech, ve kterých je rusky ne zcela gramotní písmomalíři vynechali: CBOЛOЧЬ ИДИТЕ ДОМОЙ.

Rusák a právo mluvit

26. 5. 2010 / Štěpán Kotrba

Být někde "doma" je závazek - závazek vůči rodině, vůči komunitě, vůči státu. Být někde "hostem" je závazkem také - vůči hostiteli, jeho kultuře a zvykům. Být přijat jako host je odměna, nikoliv právo. Právo vjíždět do chámů na koni či chodit do synagogy s nepokrytou hlavou je, stejně jako právo chodit v botách do mešity, právo dobyvatele, právo barbara. Být někde "nezvaným hostem" - okupantem, jako Segej Magid v Československu, který do Prahy přijel na sovětském tanku, tak mlčím a k věcem veřejným se v "hostitelské" zemi raději nevyjadřuji. Toto nepsané právo vnuceného soužití respektovali i sovětští důstojníci během dlouhých dvaceti let "internacionální pomoci". A pro jistotu nevycházeli z kasáren.

Kritické myšlení a účel vzdělávání

26. 5. 2010 / Michal Rubáš

V následujícím rozboru vycházím z toho, že metodické výukové inovace a veškeré procesy soudobých reforem vzdělávání se nezakládají na autonomních a emancipačních snahách pedagogických odborníků, nýbrž představují nouzovou a defenzivní strategii nekriticky ustupující silám, jejichž kulturní, civilizační a edukační přínos je přinejmenším problematický. Zároveň tento text nabízím jako praktickou ilustraci toho, jak má dle mého soudu postupovat kritické myšlení.

Revoluční změny v Británii

27. 5. 2010 / Jiří Baťa

Poněkud svérázný úvod svého komentáře podává na Aktuálně.cz autor pod nickem rkl. Podle něj "program koaliční vlády konzervativců a liberálů, který v úterý v Dolní sněmovně přednesla královna Alžběta II., nepřináší nic neočekávaného. Přesto znamená v mnoha ohledech revoluci". Tak nevím, zda lze nazvat něco jako nic neočekávaného, aby to v zápětí nebylo považováno za revoluci. Po přečtení komentáře bych souhlasil s tím, že se skutečně jedná o jistou revoluci, resp. revoluční změny.

Pohromy se valí Polskem

26. 5. 2010 / Miloslav Štěrba

Ještě neodteklo příliš vody polskými řekami od tragické smrti politiků. A voda ve svém přirozeném skupenství masakruje polské nížiny bez ohledu na historické souvislosti, probouzí v člověku potřebu soucítit s utrpením a bolestmi postižených obyvatel našeho severního souseda.

Předvolební expresionismus

25. 5. 2010 / Bohumil Kartous

MF Dnes měla v pondělí 25. 5. 2010 titulní stranu, za kterou kolegium šéfredaktora zaslouží řád práce. Pod fotkou triumfálně se tlemících českých hokejistů a pod obřím titulkem "Zlato!" navazuje MF Dnes další skvělou zprávou: "ČSSD ztrácí, ODS se zvedá". Průběžné skóre politického zápasu je pro jistotu na stránce zdvojeno a objímá tak vítězný tým zlatých českých hochů. Doplněno grafikou, ukazující, jak se stav těsně před koncem zápasu mění, poukazuje na příležitost, kterou je třeba využít. Ještě může dojít ke zvratu! Stačí jen fandit, mít srdce, bojovnou vůli.

An English version of this article is in CLICK HERE

Paroubkova ČSSD je zcela legitimní politická strana

26. 5. 2010 / Boris Cvek

Paroubkova ČSSD je zcela legitimní politická strana s programem typickým pro kontinentální levici. Říkám to jako dlouhodobý a zapřísáhlý kritik Jiřího Paroubka a jako volič, který by v těchto sněmovních volbách volil ČSSD, kdyby v jejím čele stál Hašek nebo Špidla (ano, pane Řezáči, jsou takoví voliči, kteří ČSSD nebudou volit kvůli Paroubkovi).

Považuje-li někdo sociální demokracii nebo vůbec levici za komunisty, je sám komunistického smýšlení. Levice vždy proti komunismu bojovala a byla komunistickými režimy brutálně potlačována.

An English version of this article is in CLICK HERE

Katastrofa Xingu

Proč chce Lula elektřinu v amazonském dešťovém pralese?

26. 5. 2010 / Fabiano Golgo

Brazilský prezident Lula se rozhodl postavit se proti vlastnímu dědictví a vybudovat přímo na amazonské řece Xingu třetí největší přehradu na světě, navzdory desetiletím protestů od místních domorodých kmenů a ekologů z celého světa. Přehrada Belo Monte bude 11 000 megawattovou hydroelektrárnou, bude stát asi 15 miliard euro a o přístřeší přijde asi 30 000 místních lidí. V oblasti, která bude zaplavena, žije 23 domorodých kmenů se samostatnými charakteristickými jazyky a kulturami. Brazílie se 190 miliony obyvatel má jen asi 400 000 indiánů. A Belo Monte je jen jednou z devíti vodních elektráren, plánovaných pro amazonský region.

Bratrství mezi Bolívarovskou republikou a Kubou

1. 5. 2010 / Fidel Castro Ruz

Minulý čtvrtek, patnáctého, se mi dostalo výsady hovořit s prezidentem Bolívarovské republiky Venezuely Hugo Chávezem, který byl tak laskav a opětovně, tentokrát cestou z Nikaragui, navštívil naši zemi. Málokdy v životě, a možná nikdy, jsem nepoznal člověka, schopného vést skutečnou, hlubokou revoluci bez jediného dne odpočinku déle než 10 let, na území téměř milionu čtverečních kilometrů, v regionu, jenž byl kolonizován Iberským poloostrovem, který 300 let vládl území s obrovským bohatstvím 20krát většímu než bylo jeho vlastní, jemuž vnutil svou víru, svůj jazyk a svou kulturu.

Minulost jako filosofický problém

26. 5. 2010 / Petr Fleischmann

¨

Vyrovnání s minulostí -- málokteré sousloví je v soudobé češtině tolik omíláno, aniž by bylo jasné, co má znamenat. Poznání minulosti? Její vysvětlení? Pochopení? Odsouzení? Či naopak smíření se s ní, jak by český termín vyrovnat se s něčím mohl naznačovat? Odpouštění? Namalování oné příslovečné tlusté čáry? Pak by tu ovšem byla otázka, kde přesně, na kterém místě? Či, nedej bože, zaškatulkování minulosti do předem připravených přihrádek odpovídajících šablonám přítomnosti, aby tu už nestrašila a aby se spokojeně jelo dál?

Brevíř pravicového (váhavého) voliče

25. 5. 2010 / Robert Bartoš

Euro se hroutí, nejistota obchází Evropu, Amerika je finančně na kolenou, nezaměstnanost se zvyšuje, žijeme v nejlepší době, v jaké jsme kdy žili, abych citoval profesora na Hradě. Dříve solidní bankovní domy byly předělány na hráčská doupata, kde si můžete koupit akcie třeba i na pravděpodobnost úmrtí své babičky. Čím víc a rychleji lidi začnou kupovat v touze po zisku z její smrti, tím dřív také babička pod psychickým tlakem umře. To je třeba příklad Řecka. Spekulanti dnes určují bytí a nebytí. Jsou to rozdmýchávači požáru. Lidé na Západě se třesou, jestli se rozpadne euro zóna a jaké politické důsledky to bude mít, obávají se zdražování v důsledku inflace. Ta nepochybně přeskočí ve vyšších cenách i k nám. V Řecku zapálili v protestu proti zkorumpované vládě banku, jsou i mrtví. Žijeme v nejlepší době.

Akreditační systém českých univerzit je nefunkční

26. 5. 2010

To je v kostce argument Robina Healeyho, pracovníka rektorátu ČVUT v Praze. Autor anglicky napsaného článku, který vyšel v příloze BL Focus on the Czech Republic, poukazuje na to, že v akreditačních komisích jsou zastoupeni jen vysocí profesoři a zastoupení studentů, zaměstnavatelů, mladých učitelů či absolventů je v nich minimální.

Nemá-li české vysoké školství stagnovat, potřebuje nový, efektivní systém jak zajistit vysokou kvalitu výuky, argumentuje Healey.

Článek je v angličtině ZDE

Kdo se zasní, ten žije mnohonásobně

26. 5. 2010 / Boris Cvek

Jedu tak do práce v autobuse (dopoledne po mé trase téměř nelze chodit pěšky, protože by se člověk udusil výfukovými plyny... lepší je to večer při návratu z práce), a tu si všimnu, že se všude seče tráva benzínovými sekačkami: za řevu, smradu a likvidace všeho živého, co v trávě mohlo ještě přežívat. Kde jsou mé vlčí máky, které tak krásně rozkvetly uvnitř betonové výstavby?

O Soukupových dlouhých prstech

25. 5. 2010 / Fabiano Golgo

Předseda Strany zelených Ondřej Liška varuje Věci veřejné, že podnikatel Jaromír Soukup, který je majitelem mediální agentury Médea a který v roce 2006 pomáhal Zeleným se dostat do Sněmovny, nyní spolupracuje s ČSSD.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za duben 2010

2. 5. 2010

V dubnu 2010 přispělo finančně na Britské listy 202 osob celkovou částkou 38 685.45 Kč. Příjem z reklamy byl 8750 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30.4 2010 částku 15 861.28 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 608.13 eur a 883.67 GBP. Jsme plni uznání vůči čtenářům Britských listů, že umožnili další provoz našeho časopisu nedávným financováním nových serverů. Mnohokrát děkujeme a prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.